José Cadalso

José Cadalso y Vázquez de Andrade (8. října 1741, Cádiz27. února 1782, Gibraltar) byl španělský důstojník a preromantický dramatik a básník.[1][2]

José Cadalso y Vázquez de Andrade
Josecadalso.jpg
Narození8. října 1741
Cádiz
Úmrtí27. února 1782 (ve věku 40 let)
Gibraltar
Příčina úmrtízabitý v boji
Místo pohřbenífarní kostel Santa Maria la Coronada v San Roque
PseudonymJuan de Valle,
José Vázquez
Povolánídůstojník, dramatik, básník
Národnostšpanělská
Alma materLyceum Ludvíka Velikého
Obdobípreromantismus
Významná dílaTruchlivé noci
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel z obchodnické rodiny a po otci byl potomek starého baskického rodu. Vzdělání získal nejprve u jezuitů a pak studoval v Paříži na Lyceu Ludvíka Velikého a v Madridu na Real Seminario de Nobles. Poté cestoval po Evropě (Anglie, Německo a Itálie) a všude studoval místní historii a literaturu. Naučil se také několik cizích jazyků, uměl anglicky, francouzsky a italsky.[3]

Roku 1761 se po smrti svého otce vrátil do vlasti, a protože mu otec zanechal jenom dluhy, vstoupil roku 1762 z existenčních důvodů do armády. Roku 1764 byl jmenován kapitánem a usadil se v Madridu. Přátelství s dramatikem Nicolásem Fernándezem de Moratín ho přivedlo k divadlu a do kroužku významných španělských vzdělanců. Roku 1768 byl nucen Madrid opustit po skandálu s jeho pamfletem o volných mravech španělské aristokracie. Odjel do Zaragozy, kde napsal velkou část svých básnických děl, vydaných později ve sbírce Volné chvíle mého mládí.[4]

Roku 1770 se vrátil do Madridu, kde prožil vášnivý milostný vztah s herečkou Maríí Ignacií Ibáñezovou. Pod pseudonymem Juan de Valle pro ni napsal hlavní ženskou roli ve své tragédii Don Sancho Garcia, která měla nepříliš úspěšnou premiéru roku 1771. Několik měsíců po premiéře herečka náhle zemřela, což mělo u neho za následek velký duševní otřes a inspirovalo jej k napsání huboce melancholických a vášnivých básní. Vydal také několik děl pod jménem José Vázquez. Roku 1773 byl jeho pluk převelen do Salamanky, kde se spřátelil se skupinou básníků tzv. salamanské školy (například Juan Meléndez Valdés a další), na které měl velký vliv.[3][5]

Stal se rovněž členem rytířského řádu svatého Jakuba a roku 1781 byl jmenován plukovníkem. Padl roku 1782 při španělském obléhání Gibraltaru. Pochován je ve farním kostele Santa Maria la Coronada v San Roque.[4]

Jeho básně, napsané po smrti milované ženy, a další lyrické skladby jsou začátkem přechodu od klasicismu k romantismu ve španělské literatuře.[6]

Výběrová bíbliogfrafieEditovat

 
Marocké listy, první knižní vydání z roku 1793
  • Don Sancho García (1771), tragédie ve verších uvedená pod pseudonymem Juan de Valle.
  • Los eruditos a la violeta (1772, Učenci bez učenosti), duchaplná prozaická satira na domýšlivé polovzdělance, napsaná pod pseudonymem José Vázquez.
  • Ocios de mi juventud (1773, Volné chvíle mého mládí), sbírka anakerontské poezie, napsaná pod pseudonymem José Vázquez.
  • Noches lúgubres (časopisecky 1789-1790, knižně 1792, Truchlivé noci), posmrtně vydané básně, které autor napsal po smrti své milenky, herečky Maríe Ignacie Ibáñezové. V mnohém připomínají dílo anglického básníka Edwarda Younga Nářek aneb Noční rozjímání a vyznačují se tak hlubokou melancholií a rozbouřenou vášnivostí, že je lze již považovat za romantické dílo.[5] Jedná se o tři básně (noci), třetí je nedokončená (její dokončení ve vydání z roku 1815 je apokryfní). Hrdina básní šílí po smrti své milenky, má úmysl exhumovat a unést její mrtvé tělo a pak spáchat sebevraždu.[7]
  • Cartas marruecas (časopisecky 1789, knižně 1793, Marocké listy), po Truchlivých nocích další autorovo vrcholné dílo, v nichž po vzoru Perských listů Charlese Louise Montesquiea analyzuje příčiny úpadku Španělska a omyly v jeho kolniální politice.[5]

Česká vydáníEditovat

Ukázky z autorovy tvorby včetně Truchlivých nocí jsou obsaženy v antologii španělských básníků 18. století Heroldové jasu, Praha: Ivo Železný 2006, přeložil Miloslav Uličný.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HODOUŠEK, Eduard a kol. Slovník spisovatelů - Španělsko a Portugalsko. Odeon, Praha 1968, S. 128-129.
  2. HODOUŠEK, Eduard a kol. Slovník spisovatelů Španělska a Portugalska. Libri. Praha 1999, S. 165-166.
  3. a b Ottův slovník naučný. 5. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1997. S. 11.
  4. a b Biografía de José Cadalso - Biblioteca Virtual Miguel de Cervantes
  5. a b c CHABÁS, Juan: Dějiny španělské literatury. Praha: SNKLHU 1960. přeložil Oldřich Bělič. S. 230-231.
  6. DEMERSON, Jorge. Cadalso y el secreto. Biblioteca Virtual Miguel de Cervantes
  7. RODRIGUEZ, Juan. Una lectura romántica de las «Noches lúgubres» de Cadalso. Biblioteca Virtual Miguel de Cervante

Externí odkazyEditovat