Johann Ferdinand ze Schönfeldu
Johann Nepomuk Ferdinand ze Schönfeldu (německy Johann Nepomuk Ferdinand Ritter von Schönfeld, 20. července 1750, Praha – 15. října 1821, Vídeň) byl podnikatel, knihtiskař a sběratel umění, původem z české šlechtické rodiny nobilitované již v roce 1594. Nezaměňovat s hraběcím rodem Schönfeld stejného jména, ale původem z Lotrinska a jiného erbu.[1] Rytířský titul získal roku 1814.
Jan Ferdinand ze Schönfeldu | |
---|---|
Narození | 20. července 1750 Praha |
Úmrtí | 15. října 1821 (ve věku 71 let) Vídeň |
Povolání | spisovatel, tiskař, vydavatel, sběratel umění, knihkupec, podnikatel a obchodník |
Děti | Ignác ze Schönfeldu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatVyučil se knihtiskařem a obchodníkem s knihami. Kapitál získal věnem manželky, samostatnou tiskárnu založil 1773. Jako tiskař mimo jiné převzal Pražské poštovské noviny a pokračoval v jejich vydávání. Ačkoliv v roce 1783 vstupoval na zavedený knihtiskařský trh, počínal si obratně, záhy získal exkluzivitu na vydávání tisků pražského Gubernia. V letech 1774-75 byl též univerzitním tiskařem a nakladatelem. V roce 1790 se přestěhoval do Vídně a působil jako dvorní tiskař (c. a k. dvorní dodavatel) až do smrti.
Věnoval se dalším činnostem, v Karlíně kolem svého paláce dal vysázet libosad, otevřel tam papírnu, hospodářskou školu (Trnová) a na pražských hradbách zakoupil sad moruší pro hedvábnictví. Důležitá byla jeho činnost sběratelství umění. V 80. letech se podílel na nákupech z rozprodávané kunstkomory Rudolfa II., získal snad i část sbírky archeologa a sběratele Karla Josefa Bienera z Bienenberka. V roce 1790 sbírku s sebou převezl do Vídně a vydal její katalog (Schönfeldsches Technologisches Museum in Wien). Sbírka byla po Schönfeldově smrti v průběhu 19. století rozprodána.
Rodina
editovatNarodil se Antonínovi Janu Schönfeldovi (který je uváděn jako dvorní tiskař, ale zřejmě tiskařem nebyl a tiskárnu založil teprve jeho syn zcela nově). Johann Ferdinand měl bratra Franze Expedita Schönfelda (1745–1807), učeného jezuitu, který poději působil jako děkan v Zákupech.
Johann Ferdinand odvozoval svůj původ od Jeronýma (srv. Schönfeldové), kterého císař Rudolf II. v roce 1594 povýšil do šlechtického stavu. Roku 1787 mu císař Josef II. toto šlechtictví („staré šlechtictví“) obnovil. Johann Ferdinand pro sebe a potomky získal roku 1814 rytířství.
Měl tři syny: Franze (1781–1847), Ignaze (1778–1839) a Jakoba (1795–1841).
Reference
editovat- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II, N–Ž - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- WEISSOVÁ, Nina: Jan Ferdinand ze Schönfeldu jako osobnost 18. a 19. století [online]. 2015 [cit. 2018-11-24]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/160384. Vedoucí práce Miloš Sládek.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Ferdinand ze Schönfeldu na Wikimedia Commons
- Jan Ferdinand ze Schönfeldu v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR