Otevřít hlavní menu

Jindřich Fügner, narozen jako Heinrich Anton Fügner (12. září 1822 Praha[1][2]15. listopadu 1865 Praha-Nové Město[3]) byl jeden ze zakladatelů spolku Sokol.[4]

Jindřich Fügner
Jind Fuegner.JPG
Narození 10. srpna 1822
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. listopadu 1865 (ve věku 43 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Děti Renata Tyršová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Společný hrob s jeho zetěm Miroslavem Tyršem na pražských Olšanech

Obsah

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodil se v Praze v Růžové ulici čp. 970[5] (pokřtěn byl v kostele sv. Štěpána), jako syn Petera (1787–1863) a Franzisky (1794–1863) Fügnerových. Otec byl německý obchodník, původem z Litoměřic. Policejní záznamy uvádějí sestry Karolinu, Julii a Wilhelminu a bratra Ferdinanda.[6]

PodnikatelEditovat

Původně se věnoval obchodu, později pojišťovnictví. Ač bylo jeho podnikání úspěšné, měl vyšší cíle. Vzdělával se, věnoval se hudbě, společenským zájmům a sportu. Soukromým studiem a dlouholetým studiem v cizině získal všestranné vzdělání, široký rozhled a ovládal několik jazyků.

Díky dědictví po dědovi (zdědil jeho vinice a lodě) byl vcelku zámožný. Zprvu obchodoval, pak se stal majitelem generální agentury italské společnosti Nuova Societa Commerciale d'Assecurazioni.[7]

Zakladatel SokolaEditovat

Když se ve vlasteneckých kruzích seznámil s Tyršem, pomáhal mu uskutečnit jeho myšlenku na založení českého tělocvičného spolku. Tento spolek dostal jméno Sokol Pražský a Fügner se stal jeho prvním starostou.[4] Navrhl a zavedl tykání všech členů a oslovování „bratře“, rovněž přišel jako první v červené blůze, která se stala součástí sokolského stejnokroje. Zasloužil se o výstavbu první sokolovny v Sokolské ulici (bývalé Hradební) v Praze.[8] Zemřel v pouhých 43 letech na „talovitost krve“[9] (tj. pyémii, nákazu rozšířenou z původního ložiska krevním oběhem).[10] Jeho pohřeb se stal národní manifestací.[11]

Rodinný životEditovat

Byl ženat s Kateřinou Tureckou (1834–??), dcerou pražského obchodníka.[2] Až po jeho smrti (28. 8. 1872) si přítel a spoluzakladatel Sokola Miroslav Tyrš vzal jeho dceru Renátu (1854–1937).

Konání všesokolských sletů se Jindřich Fügner nedočkal. Zemřel v 43 letech v domě čp. 1437 v Sokolské ulici 43 v Praze 2. Na domě je umístěna pamětní deska.[12]

VýznamEditovat

Fügner nebyl myslitelem nebo vědcem, který otevírá nové obory vědění nebo ukazuje nové vědy lidstvu, ale společně s Tyršem položil základy Sokolství, ztělesniv v sobě všechny ctnosti občanské, krajní obětavost, která umožnila uskutečnění ideálů sokolských a nejkrásnější tak dal příklad obětování se jednotlivce zájmům celku. Svému demokratickému smýšlení dal nejlépe průchod na památné schůzi dne 27. března 1862 návrhem, aby členové jednoty sokolské jako projev skutečného bratrství si navzájem tykali. Jindřich Fügner byl člověk neobyčejný svým zjevem, ideální povahou a svým organizátorským duchem. Ač nenarodil se a nevyrostl v ovzduší národním a vlasteneckém, ale naopak v ovzduší úplně lhostejném k národnímu ruchu a českému životu, přece svou vlastní silou, vzácnou energií a přičiněním vyspěl v muže, jehož celý život a veškerá činnost vedena byla nadšením národním pro ideály člověčenstva.[13]

CitátEditovat

„Ni zisk - ni sláva! - věrnost svému národu, věrnost až do smrti“[13]

Uctění památkyEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  2. a b Soupis pražských příslušníků, Fügner Heinrich, 1822
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
  4. a b Jindřich Fügner [online]. [cit. 2009-03-06]. Dostupné online. 
  5. Pamětní desky v Praze: Fügner Jindřich. 2011–2017. Václav Bártík. Dostupné online.
  6. Policejní přihlášky, Praha, Fügner Peter (2 záznamy)
  7. MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Doba vzniku Sokola, s. 14. 
  8. Dějiny dělnické tělovýchovy, str.11
  9. Zemřelí v Praze. Národní listy. 1865-11-17, roč. 5, čís. 256, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-02-08]. 
  10. PANÝREK, Duchoslav. Pyaemia. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1905. Dostupné online. Svazek 20. S. 1029.
  11. Pohřeb Jindřicha Fügnera. Národní listy. 1865-11-20, roč. 5, čís. 259, s. 1. Dostupné online [cit. 2014-02-08]. 
  12. Pamětní desky, Praha, Sokolská ul., Jindřich Fügner
  13. a b ZYKA, J.B. J. FÜGNER A ČESKÉ SOKOLSTVÍ. Světozor. 10.11.1920, roč. 1920-1921 (21.), čís. 3, s. 7. Dostupné online. 
  14. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola VI. všesokolský slet, s. 18. 

LiteraturaEditovat

  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 20-21. 

Externí odkazyEditovat