Jindřich Bernhard Thebes
Jindřich (Heinrich) Bernhard Thebes O.Cist. (4. listopadu 1928, Wickerhausen – 27. března 2010, Goppeln) byl německý římskokatolický duchovní a v letech 1990-2010 v pořadí 48. opat cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova v severních Čechách. Po pádu komunismu v tomto klášteře obnovil řeholní život.
Jeho Milost Jindřich Bernhard Thebes O.Cist. | |
---|---|
48. opat cisterciáckého kláštera v Oseku | |
Církev | římskokatolická |
Znak | |
Zasvěcený život | |
Institut | cisterciáci |
Sliby | 1957 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1965 světitel Joseph Frings |
Osobní údaje | |
Datum narození | 4. listopadu 1928 |
Místo narození | Wickerhausen, Německo |
Datum úmrtí | 27. března 2010 (ve věku 81 let) |
Místo úmrtí | Goppeln, Německo |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Osek, hrobka pod presbytářem opatského kostela |
Národnost | německá |
Povolání | římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život editovat
Mládí a studia editovat
Narodil se ve Wickerhausenu u Hannoveru dne 4. listopadu 1928. Pocházel ze zemědělské rodiny a měl šest sourozenců. Vystudoval gymnázium v Einbacku a poté byl povolán k námořnictvu.
Po druhé světové válce se vyučil zednickému řemeslu a jako tovaryš mnoho cestoval. Ve Freiburgu vstoupil do Kolpingova díla a později studoval v Mohuči. Během těchto studií se seznámil s cisterciákem kláštera Vyšší Brod, P. Norbertem Vodenkou, který byl vyhnán z Čech. Tento mnich jej velmi ovlivnil, a Jindřich Thebes byl přijat jako novic do opatství Marienstatt. Tehdy přijal řeholní jméno Bernhard. Byl přijat s tím, že řeholní sliby bude skládat pro vyšebrodský klášter. Tyto sliby složil v roce 1957, a později byly přepsány na opatství Osek. V roce 1960 maturoval v koleji Marianum. Během těchto studií spolupracoval na přestavbách zřícenin zámku v Langwadenu. Ze zámku se stal klášter, kde se usadil odsunutý mnišský konvent z Oseka.
Po maturitě studoval filosofii a posléze i teologii. Svá teologická studia absolvoval v Římě. V roce 1965 přijal z rukou kardinála Fringse kněžské svěcení a začal působit v Langwadenu. Langwadenský klášter se stal díky němu místem, kde nacházeli pomoc lidé na okraji společnosti. V té době se kolem kláštera začalo rozvíjet společenství oblátů (oblát je u řádů s řeholí svatého Benedikta laik, který je přidružen ke klášternímu společenství, u jiných řádů je obdobná instituce - tzv. třetí řád, jehož členové jsou nazváni terciáři). V roce 1975 se stal v Langwadenu převorem.
Osecký opat editovat
Po roce 1989 se mohly řády vracet do svých klášterů. Osečtí cisterciáci se mohli vrátit do svého kláštera. Zvolen byl během kapituly, dne 14. července 1990 a stal se v pořadí již 48. opatem oseckého kláštera. Hned následujícího dne - 15. července 1990 - přijal opatskou benedikci. Do oseckého kláštera přišel 21. března roku 1991. V 90. letech byl klášter Osek domovem malé cisterciácké komunity. Komunita prošla několika proměnami, od roku 2007 zde žili stabilně dva mniši - opat Bernhard, a P. Charbel J. Schubert. Opat Bernhard využil rozsáhlý klášterní areál také k tomu, že v jedné jeho části nechával bydlet lidi sociálně slabé. Vedle toho při klášteře zřídil společenství oblátů. Zasloužil se též o obnovení poutního místa v Mariánských Radčicích nedaleko Oseka, které až do roku 1975 cisterciácký řád spravoval, a o opravu kostelíka Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na Dlouhé Louce u Oseka. V tomto kostelíku vlastnoručně vyzdil nový hlavní oltář.
Závěr života editovat
V závěru života sedm let bojoval s rakovinou. V letech 2003–2004 ještě v plné síle zorganizoval oslavy 800 let založení kláštera v Oseku[1]. Ze zdravotních důvodů odešel na jaře roku 2008 do charitního domova v Goppeln v Německu a P. Schubert byl přeložen do jiného kláštera. Klášter Osek osiřel. Podle svých možností, limitovaných jeho zdravím, se účastnil setkávání oblátů kláštera, v srpnu roku 2009 se účastnil výročí 800 let od posvěcení oseckého klášterního kostela.
Dne 27. března 2010 zemřel v německém Goppelnu, a 7. dubna téhož roku byl pohřben v Oseku do opatské krypty v transeptu klášterního kostela.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Dana Stehlíková a kolektiv: 800 let kláštera v Oseku, katalog výstavy. Unicornis Praha 2004
Literatura editovat
- KRUTSKÝ Norbert. Vzpomínka na oseckého opata Bernharda Thebese. Zdislava (časopis) [online]. [cit. 15.1.2012]. Roč. 2010/9, 2010/10 a 2011/1. Dostupné online. ISSN 1211-3042.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Bernhard Thebes na Wikimedia Commons
- Článek k 15. výročí působení opata Thebese v Oseku z r. 2006
- S opatem Thebesem o oseckém klášteře (video)
- Oznámení o úmrtí
- Oznámení o pohřbu a životopis opata
- Fotogalerie z pohřebních obřadů v Oseku dne 7. dubna 2010
Předchůdce: Eberhard Harzer |
48. opat cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova Jindřich Bernhard Thebes 1990–2010 |
Nástupce: / |