Jindřich Bernhard Thebes

Německý římskokatolický duchovní, cisterciácký mnich, v letech 1990-2010 opat kláštera v Oseku.

Jindřich (Heinrich) Bernhard Thebes O.Cist. (4. listopadu 1928, Wickerhausen27. března 2010, Goppeln) byl německý římskokatolický duchovní a v letech 1990-2010 v pořadí 48. opat cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova v severních Čechách. Po pádu komunismu v tomto klášteře obnovil řeholní život.

Jeho Milost
Jindřich Bernhard Thebes O.Cist.
Cisterciácký řád
Cisterciácký řád
48. opat cisterciáckého kláštera v Oseku
Jindřich Bernhard Thebes 15. srpna 2009 při oslavách výročí kláštera Osek
Jindřich Bernhard Thebes 15. srpna 2009
při oslavách výročí kláštera Osek
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Zasvěcený život
Institutcisterciáci
Sliby1957
Svěcení
Kněžské svěcení1965
světitel Joseph Frings
Osobní údaje
Datum narození4. listopadu 1928
Místo narozeníWickerhausen, NěmeckoNěmecko Německo
Datum úmrtí27. března 2010
(ve věku 81 let)
Místo úmrtíGoppeln, NěmeckoNěmecko Německo
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníOsek, hrobka pod presbytářem opatského kostela
Národnostněmecká
Povolánířímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Mládí a studia editovat

Narodil se ve Wickerhausenu u Hannoveru dne 4. listopadu 1928. Pocházel ze zemědělské rodiny a měl šest sourozenců. Vystudoval gymnázium v Einbacku a poté byl povolán k námořnictvu.

Po druhé světové válce se vyučil zednickému řemeslu a jako tovaryš mnoho cestoval. Ve Freiburgu vstoupil do Kolpingova díla a později studoval v Mohuči. Během těchto studií se seznámil s cisterciákem kláštera Vyšší Brod, P. Norbertem Vodenkou, který byl vyhnán z Čech. Tento mnich jej velmi ovlivnil, a Jindřich Thebes byl přijat jako novic do opatství Marienstatt. Tehdy přijal řeholní jméno Bernhard. Byl přijat s tím, že řeholní sliby bude skládat pro vyšebrodský klášter. Tyto sliby složil v roce 1957, a později byly přepsány na opatství Osek. V roce 1960 maturoval v koleji Marianum. Během těchto studií spolupracoval na přestavbách zřícenin zámku v Langwadenu. Ze zámku se stal klášter, kde se usadil odsunutý mnišský konvent z Oseka.

Po maturitě studoval filosofii a posléze i teologii. Svá teologická studia absolvoval v Římě. V roce 1965 přijal z rukou kardinála Fringse kněžské svěcení a začal působit v Langwadenu. Langwadenský klášter se stal díky němu místem, kde nacházeli pomoc lidé na okraji společnosti. V té době se kolem kláštera začalo rozvíjet společenství oblátů (oblát je u řádů s řeholí svatého Benedikta laik, který je přidružen ke klášternímu společenství, u jiných řádů je obdobná instituce - tzv. třetí řád, jehož členové jsou nazváni terciáři). V roce 1975 se stal v Langwadenu převorem.

Osecký opat editovat

 
Cisterciácký klášter v Oseku

Po roce 1989 se mohly řády vracet do svých klášterů. Osečtí cisterciáci se mohli vrátit do svého kláštera. Zvolen byl během kapituly, dne 14. července 1990 a stal se v pořadí již 48. opatem oseckého kláštera. Hned následujícího dne - 15. července 1990 - přijal opatskou benedikci. Do oseckého kláštera přišel 21. března roku 1991. V 90. letech byl klášter Osek domovem malé cisterciácké komunity. Komunita prošla několika proměnami, od roku 2007 zde žili stabilně dva mniši - opat Bernhard, a P. Charbel J. Schubert. Opat Bernhard využil rozsáhlý klášterní areál také k tomu, že v jedné jeho části nechával bydlet lidi sociálně slabé. Vedle toho při klášteře zřídil společenství oblátů. Zasloužil se též o obnovení poutního místa v Mariánských Radčicích nedaleko Oseka, které až do roku 1975 cisterciácký řád spravoval, a o opravu kostelíka Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na Dlouhé Louce u Oseka. V tomto kostelíku vlastnoručně vyzdil nový hlavní oltář.

Závěr života editovat

V závěru života sedm let bojoval s rakovinou. V letech 2003–2004 ještě v plné síle zorganizoval oslavy 800 let založení kláštera v Oseku[1]. Ze zdravotních důvodů odešel na jaře roku 2008 do charitního domova v Goppeln v Německu a P. Schubert byl přeložen do jiného kláštera. Klášter Osek osiřel. Podle svých možností, limitovaných jeho zdravím, se účastnil setkávání oblátů kláštera, v srpnu roku 2009 se účastnil výročí 800 let od posvěcení oseckého klášterního kostela.

Dne 27. března 2010 zemřel v německém Goppelnu, a 7. dubna téhož roku byl pohřben v Oseku do opatské krypty v transeptu klášterního kostela.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Dana Stehlíková a kolektiv: 800 let kláštera v Oseku, katalog výstavy. Unicornis Praha 2004

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Eberhard Harzer
  48. opat cisterciáckého klášteraOseku u Duchcova
Jindřich Bernhard Thebes
19902010
  Nástupce:
/