Seznam opatů cisterciáckého kláštera v Oseku

seznam na projektech Wikimedia

V průběhu historie oseckého kláštera cisterciáckého řádu se v jeho čele vystřídalo dosud celkem 48 opatů. Ač převládají německá jména, lze vysledovat také několik jmen českých.

Areál oseckého kláštera
Klášterní opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie
Křížová cesta
Opat Meinrad Siegl (1842-1911)
Opat Jindřich Bernhard Thebes (1990–2010)

Chronologický seznamEditovat

Od počátku až do zrušení kláštera v roce 1580Editovat

  • 1193–1205 Ruthard (přibližně do roku 1199 opat v mašťovském klášteře)
  • 1205–1209 Heřman
  • 1209–1221 Jan I. (jako člen oseckého kláštera doložen v období 1204–1224)
  • 1221 Arnold
  • 1231–1234 Dětřich I. (něm. Theodorich I.)
  • 1233/4–1239 Slávek III. Hrabišic
  • 1240–1253 Winand (lat. Wynandus; něm. Wignand)
  • 1253? Verner (lat. Wernherus; něm. Werner)
  • 1263–1267 Siebert (něm. Gieselbert nebo Sibrecht)
  • 1269 Konrád I.
  • 1265–1268 Giselbert
  • 1268–1276 Jan I.
  • 1276–1286 Teodorik (Dětřich) II.
  • 1286–1288 Konrád II. z Erfurtu
  • 1288–1299 Jindřich
  • 1299–1319 Gerwicus
  • 1319–1322 Jan II. Griebel
  • 1322–1332 Ludvík
  • 1332–1349 Konrád III.
  • 1349–1361 František I.
  • 1361–1364/1368 Jan III.
  • 1368–1389 Mikuláš I.
  • 1390–1416 Jan IV.
  • 1417–1434 Mikuláš II. (v roce 1421 konvent vypálen husity, mniši utekli do Míšně)
  • 1434–1442 František II.
  • 1443–1491 Jan V. (někdy v polovině 15. století návrat konventu do Oseka)
  • 1492–1517 Michael
  • 1517–1525 Antonín
  • 1525–1528 Martin
  • 1528–1536 Mikuláš III.
  • 1536/1538–1548 Bartoloměj
  • 1548–1564 Jakub
  • 1564–1579 Baltazar
  • 1579–1580 Ondřej Wiedemann (administrátor)

Mezidobí 1580–1650Editovat

  • 1580–1626 klášter ve správě pražského arcibiskupství
  • 1626–1650 klášter spravuje generální vikář cisterciáckého řádu

Roky 1650–1946Editovat

Mezidobí 1946–1990Editovat

  • 1945–1968 Zikmund Jan Kapic (formální národní správce a převor, od r. 1946 neměl na osudy kláštera reálný vliv)
  • do r. 1976 Gerhard Hälbig (formální převor-administrátor kláštera, žil v Německu)

Fakticky v letech 1946–1950 v klášteře fungovalo teologické učiliště kongregace Salesiánů Dona Bosca, které bylo násilně zrušeno v rámci Akce K. V letech 1950–1990 klášter fungoval postupně jako internační tábor pro řeholníky a jako charitní domov pro řeholní sestry.

Od roku 1990Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. viz O.Cist. Nachrichten (německy, dostupné online Archivováno 19. 2. 2015 na Wayback Machine)
  2. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat