Jaroslav Klecan
Jaroslav Klecan (známý i jako Mirek nebo Profesor odboje, 2. března 1914 Zadní Zborovice – 8. září 1943 věznice Plötzensee) byl komunistický odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Jeho osudy za války kontroverzně popsal Julius Fučík ve své Reportáži psané na oprátce.
| Jaroslav Klecan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. března 1914 Zadní Zborovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. září 1943 Věznice Plötzensee  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven oběšením |
| Národnost | česká |
| Znám jako | Mirek, Profesor odboje, Vojtěch Horák |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Partner(ka) | Lída Plachá |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí a španělská občanská válka editovat
Jaroslav Klecan se narodil v Zadní Zborovici na Strakonicku. Bydlel v Hostivici, byl dělnickým aktivistou, vstoupil do Komunistické strany Československa, kde se stal funkcionářem mládeže. V roce 1937 odjel na doporučení Rudofa Vetišky do Španělska, kde bojoval v občanské válce v řadách interbrigád jako příslušník československého Masarykova praporu. Bojoval na aragonské frontě, byl vyznamenán za statečnost, dle vzpomínek spolubojovníků byl „statečný a neohrožený“ a „v boji se choval skvěle“.[zdroj?] Po porážce republikánů přešel do Francie, kde byl spolu s dalšími internován (tábory Gurs a Vernet) a odkud posílal své přítelkyni do Valencie dopisy, které se dochovaly do současnosti.
Protinacistický odboj editovat
Po porážce Francie v roce 1940 se na rozkaz Kominterny nechal poslat na práci do německého Espenheimu, aby se dostal blíž vlasti. V roce 1941 se mu podařilo dostat se do Protektorátu Čechy a Morava, kde se zapojil do komunistického odboje pod krycím jménem Mirek. Spolupracoval s Juliem Fučíkem, který mu obstaral falešné doklady na jméno Vojtěch Horák a kterému pomáhal s organizováním Národního revolučního výboru inteligence. Během svého odbojového působení se sblížil s budoucí herečkou Lídou Plachou, která posléze dělala oběma mužům spojku mj. s Janem Zikou.
24. dubna 1942 byl zatčen gestapem společně s Juliem Fučíkem, Rivou a Pavlem Friedovými a dalšími během schůzky v bytě manželů Jelínkových na pražské Pankráci. Klecan i Fučík byli podrobeni brutálním výslechům. 25. srpna 1943 byl Jaroslav Klecan lidovým soudem za přípravu k vlastizradě a napomáhání nepříteli odsouzen k trestu smrti a 8. září téhož roku oběšen v berlínské věznici Plötzensee. Ve stejné dny byl odsouzen a popraven také Julius Fučík, Lída Plachá se dožila konce války v koncentračním táboře Ravensbrück.
Fučík ve své Reportáži psané na oprátce popisuje Klecana jako zrádce podléhajícího strachu z utrpení a udávajícího své spolupracovníky včetně přítelkyně Lídy. Toto tvrzení je ale zpochybňováno. Již po skončení druhé světové války se proti němu vymezoval např. jeho nadřízený ze Španělska a protinacistický odbojář Miloš Nekvasil. Fučíkovo dílo se ale stalo silným propagandistickým nástrojem, a tak hlasy na Klecanovu obhajobu neměly příliš šancí na úspěch.
Jaroslav Klecan v kultuře editovat
- Ve filmu Reportáž psaná na oprátce z roku 1961 ztvárnil roli Jaroslava Klecana (Mirka) herec Luděk Munzar.[1]
Galerie editovat
- Jaroslav Klecan
-
Ve Španělsku jako interbrigadista -
Krátce po zatčení v roce 1942 v Praze na Pankráci
Odkazy editovat
Literatura editovat
- David Majtenyi, Marek Toman - Zrádce, hrdina, spisovatel?: Jaroslav Klecan z Reportáže, psané na oprátce (Novela Bohemica, 2021) ISBN 9788088322238
Reference editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Klecan na Wikimedia Commons - TOMAN, Marek. Jaroslav Klecan jako někdo jiný než zrádce z Fučíka [online]. web: Novinky cz, 2020-07-02 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
- KRUPKA, Jaroslav. Vydal i Lídu... Herečku Plachou více než hraní proslavila Fučíkova Reportáž [online]. web: Denik cz, 2021-11-24 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
- MAJTENYI David. „Mirek“ z Reportáže, psané na oprátce – Jaroslav Klecan (1914–1943). IN: Časopis Národního muzea. Řada historická (Journal of the National Museum (Prague). Series Historia); 188; 1–2; rok: 2019; stránky: 3 až 58.
