Anna Jirásková

snacha Aloise Jiráska, za 2. sv. války podporovatelka II. ilegálního vedení KSČ

Anna Jirásková (rozená Číchová) (24. srpna 1901 – 23. června 1942 Kobyliská střelnice v Praze)[1] byla snachou spisovatele Aloise Jiráska.[3][4][p. 2] V protiněmeckém domácím odboji za protektorátu byla podporovatelkou II. ilegálního vedení KSČ, kde vykonávala zpravodajskou činnost.[6][p. 3]

Anna Jirásková
Anna Jirásková se svým manželem a Zdeňkem Nejedlým na nedatovaném snímku
Anna Jirásková se svým manželem a Zdeňkem Nejedlým na nedatovaném snímku
Rodné jménoČíchová
Narození24. srpna 1901
Úmrtí23. června 1942 (ve věku 40 let)
Kobyliská střelnice v Praze;Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěSlezská 1900/93; Praha 3, Vinohrady
Povolánísoukromnice[1]
ChoťJUDr. Jaromír Jirásek (1890–1933)[2]
Příbuznítchán: Alois Jirásek; tchýně: Marie Podhajská (1859–1927)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na Kobyliské střelnici v Praze se jmény popravených dne 23. června 1942[p. 1]
Pamětní deska Anny Jiráskové na domě ve Slezské ulici v Praze

Život editovat

Anna Číchová se narodila 24. srpna 1901. Jejím manželem byl jediný syn Aloise Jiráska Jaromír Jirásek (1890–1933), který byl po vypuknutí první světové války odveden do rakousko-uherské armády a účastnil se bojů. Za protektorátu se Anna Jirásková zapojila do domácího protiněmeckého odboje[5] jako podporovatelka II. ilegálního vedení KSČ.[p. 3]

Byla i veřejně činná. Anna Jirásková a hudební vědec, kritik a pedagog Mirko Očadlík přednášeli na několikadenním semináři Školy Boženy Němcové.[8] Seminář pořádala Společnost Boženy Němcové, na jeho přípravě se podílela velkou měrou politička, novinářka a feministka Františka Plamínková a literární historik profesor Albert Pražák. (Seminář byl zahájen 11. března 1941.)[8]

Julius Fučík editovat

V odboji spolupracovala s Juliem Fučíkem (je o ní zmínka i v jeho knize Reportáž psaná na oprátce)[4] a se členy Národně revolučního výboru inteligence.[4]

Propůjčovala svůj byt (na adrese Slezská 1900/93, 130 00 Praha 3 – Vinohrady) ke konspirativním ilegálním schůzkám levicových odbojářů (od roku 1942 jej využíval Julius Fučík, Jaroslav Klecan a další).[6] Tento její byt také občas sloužil jako dočasný úkryt pro pronásledované.[5][4] Po jejím zatčení (27. dubna 1942) gestapo byt Anny Jiráskové dále střežilo. Tak se stalo, že zde legitimovalo i Josefu Baxovou,[p. 4] která přišla Annu Jiráskovou informovat o Fučíkově zatčení.[6][p. 5] Josefa Baxová tvrdila, že si spletla patro a tak ji úředník gestapa propustil, ale zapamatoval si její jméno.[6] Později byla Baxová stejně zatčena.[6]

Zdeněk Nejedlý editovat

V bytě na adrese Šafaříkova 205/20, Praha 2 ukrývala Milada Woldřichová od 15. března 1939 profesora Zdeňka Nejedlého (1878–1962), který byl hledán gestapem.[6] V tomto bytě se Nejedlý sešel s rodinou a po 20. březnu 1939 odešel na sovětský konzulát do Italské ulice.[6] Z konzulátu byl pak profesor Nejedlý dopraven do SSSR. Tento úkryt zprostředkovala Anna Jirásková.[5][6][p. 6]

Zatčení a smrt editovat

Během zostřených výslechů gestapem zatčených odbojářů byla Anna prozrazena. Dne 27. dubna 1942 byla zatčena německými bezpečnostními složkami ve svém bytě.[6] Byla popravena zastřelením na Kobyliské střelnici v Praze dne 23. června 1942[6] spolu s dalšími sedmi osobami.[5][p. 1]

Připomínky editovat

  • Na domě na adrese Slezská 1900/93; Praha 3, Vinohrady je umístěna pamětní deska s následujícím textem: ANIČKA JIRÁSKOVÁ / * 24. SRPNA 1901 / + 23. ČERVNA 1942 / POPRAVENA NACISTY[4]
  • V Hronově na hřbitově se nachází kenotaf Anny Jiráskové. Na kenotafu je nápis: JUDR. JAROMÍR JIRÁSEK / * 15. XII. 1890 – 2. XI. 1933 / A JEHO CHOŤ ANNA, / POPRAVENA NĚMCI / 23. VI. 1942[2]

Galerie editovat

Krátký exkurz editovat

Alois Jirásek se dne 12. srpna 1879 oženil s Marií Podhajskou (1859–1927) a měl s ní celkem 7 dětí:[5]

  • Boženu (1880–1951, provdaná Jelínková);
  • Marii (1881–1885);
  • Ludmilu (1885–1973);
  • Miloslavu (1886–1971, provdaná Pragerová);
  • Zdeňku (1889–1975, provdaná Tříšková);
  • dvojvaječná dvojčata: dceru Magdalenu (1890–1954, provdaná Duchoslavová) a syna Jaromíra (1890–1933).[5]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. a b Spolu s Annou Jiráskovou byli v tentýž den (23. června 1942) na Kobyliské střelnici v Praze popraveni: Dr. Vladimír Horák ve věku 58 let; Dr. Ing. Vladimír Chytrý ve věku 41 let; Ing. Oldřich Janata ve věku 70 let; Anežka Mikešová ve věku 32 let; Václav Mikeš ve věku 33 let; Otmar Mikulica ve věku 24 let a Ing. František Stočes ve věku 47 let.
  2. Jediný syn Aloise Jiráska – JUDr. Jaromír Jirásek (* 15. prosince 1890 – 2. listopadu 1933)[2] – se oženil s Annou Číchovou.[5]
  3. a b I. ilegální ÚV KSČ působil od rozpuštění KSČ v prosinci 1938 do své likvidace gestapem to jest prakticky do února 1941. II. ilegální ústředí KSČ reálně existovalo od jara 1941 až do léta 1942. III. ilegální ÚV KSČ byl založen v létě 1942 a byl gestapem silně narušen o rok později (v létě 1943), kdy gestapo vypátralo (pomocí konfidenta) sídlo tohoto ÚV v Berouně. Poslední člen III. ilegálního ÚV KSČ byl zatčen v létě 1944. Koncem prosince 1944 pak bylo utvořeno IV. ilegální vedení KSČ, které řídilo podzemní stranickou odbojovou činnost až do května 1945.[7]
  4. Josefa Baxová (* 1913 – 2001) byla odbojářka, za druhé světové války se v jejím bytě ukrýval Julius Fučík.[9]
  5. Julius Fučík byl zatčen 24. dubna 1942 v Praze v bytě manželů Jelínkových na adrese U Družstva Ideál 1133/23 (tehdy ulice Chittussiho).
  6. V roce 1939 emigroval Zdeněk Nejedlý s pomocí komunistické strany do Sovětského svazu a do roku 1945 tam působil jako profesor Lomonosovovy univerzity v Moskvě.

Reference editovat

  1. a b Seznam osob popravených za II. stanného práva v Praze (dne 23. 6. 1942) [online]. Válka.cz [cit. 2022-10-26]. Jirásková Anna (nar. 24. 8. 1901), soukromnice. Dostupné online. 
  2. a b c LASTOVKA, Milan; GLASER, A. Kenotaf Anna Jirásková [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa, 2022-09-01 [cit. 2022-10-26]. Umístění: Hronov, Divadelní, hřbitov. Dostupné online. 
  3. Laskavá paní Anna Jirásková : Portrét A. Jiráskové, snachy A. Jiráska [online]. web: Česká literární bibliografie [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  4. a b c d e KAREŠ, Josef; PORTEŠ, Jiří; ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Anna Jirásková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2011-05-01 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g KADEŘÁBEK, Aleš. Životopis Aloise Jiráska (kapitola 12. 8. 1879) [online]. web: Alois Jirásek cz [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Jirásková Anna). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 396, 442, 678. 
  7. KREČHLER, Vladimír. Příruční slovník k dějinám KSČ, Svazek I (A - O). Praha: Nakladatelství politické literatury, 1964. 1050 (oba svazky) s. Kapitola heslo: Ilegální ÚV KSČ za okupace, s. 254, 255. 
  8. a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Anna Jirásková, s. 246. 
  9. Josefa Baxová (* 1913–2001) – Odbojářka, za 2. sv. války se v jejím bytě ukrýval protinacistický bojovník Julius Fučík. [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2022-10-26]. Identifikační číslo: jx20060405001. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • HOŘENÍ, Monika: Laskavá paní Anna Jirásková (Portrét A. Jiráskové, snachy A. Jiráska). Naše pravda. Praha: Futura, a.s., 2022-; Ročník 1, 2022, číslo 10, 1. 7., s. 11.

Související články editovat

Externí odkazy editovat