Jaroslav Křišťan

český grafik

Jaroslav Křišťan (25. listopadu 1948 Počátky20. srpna 2013 České Budějovice) byl český grafik, scénograf, ilustrátor.

Jaroslav Křišťan
Narození25. listopadu 1948
Počátky
Úmrtí20. srpna 2013 (ve věku 64 let)
České Budějovice
Alma materDivadelní fakulta Akademie Múzických umění Praha
Povolánígrafik, scénograf, ilustrátor
PodpisJaroslav Křišťan – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a studia

editovat

Narodil se 25. listopadu 1948 v Počátkách.[1] Dětství prožil ve Studené a v Dolní Cerekvi. Po absolvování Střední textilní školy strojní v Heleníně u Jihlavy zahájil v roce 1967 studia na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, odkud přestoupil na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, katedru loutkářství. Absolvoval obor technologie a jevištní scénografiie u profesora Richarda Landera a později Václava Kábrta. Docházel i na přednášky dějin umění a architektury u docenta Václava Mencla, navázal kontakty se Studiem Jiřího Trnky a studiem kresleného filmu Bratři v triku. Studium ukončil diplomovou prací Návrh scény a loutek pro hru Kacafírkova dobrodružství.

Jako scénograf působil ještě během studia v Malém divadle v Českých Budějovicích,[2] kde navrhl pro hru Jiřího Středy Sluha a tři mušketýři v té době největší loutky v Čechách.[3][4] Jako technolog spolupracoval s výtvarnicí divadla Jaroslavou Žátkovou na hře Mauglí.[5] Společně také realizovali sádrovou maketu historického jádra Slavonic pro městské muzeum[6] a maketu historické tvrze Žumberk. Vypracoval v roce 1988 logo a design interiéru foyeru Divadla rozmanitostí v Mostě nazvaný Tři zvonění.[7]

Pracoval v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, podílel se na scénografickém řešení výstav a expozic v muzeu v Prachaticích a ve Vimperku. Část profesního života se věnoval výstavnictví v útvaru hlavního architekta výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích. V roce 1991 založil reklamní společnost Studio No 13, spol. s r. o. a věnoval se užité grafice, grafickému designu a spolupráci s architekty.[8] Byl autorem řady logotypů desítek agentur a firem, navrhl logo Národnímu bezpečnostnímu úřadu[9] (logo je již mírně upravené, ale základní myšlenka zůstala). Společně s Elke Haug, absolventkou vysoké školy reklamy a marketingu ve Stuttgartu, vytvořil mnoho marketingových studií a reklamních kampaní. Byl autorem plakátů pro Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum, kulturní a společenské organizace, průmyslové podniky (např. v r. 1974 Černá bižuterie a jablonecká secese; v r. 1978 Chráněná krajinná oblast Šumava; v roce 1980 vítězný návrh plakátu Celostátní zemědělská výstava; v roce 1983 vítězný plakát pro Rok české hudby).[10]

Žil v Českých Budějovicích a v Horních Svincích. Jako člen Svazu českých výtvarných umělců vystavoval na kolektivních výstavách doma i v zahraničí (1976 Praha; 1979 České Budějovice, Brno). Byl členem volného sdružení výtvarníků Mladí jihočeští výtvarní umělci, se kterými se zúčastnil všech výstav. Samostatně vystavoval v Českých Budějovicích.[11][12] Jeho volná tvorba je v soukromých sbírkách. Zemřel 20. srpna 2013 v Českých Budějovicích.

 

Výstavy

editovat
  • Albatros dětem – Praha 1976
  • Užité umění – České Budějovice 1978
  • Mladí jihočeští výtvarní umělci: 1979 (České Budějovice), 1980 (Tábor), 1980 (Blatná), 1980 (Český Krumlov), 1981 (Písek), 1982 (Jindřichův Hradec), 1983 (Most), 1983 (Štětín, Polsko), 1985 (Český Krumlov), 1986 (České Budějovice)
  • Setkání 13 – Humpolec, Český Krumlov 1984–1986
  • Užitá grafika v Jižních Čechách – České Budějovice 1988
  • Mladí jihočeští umělci po 25 a více letech: 2007 (Písek), 2007(Jindřichův Hradec)[13]

Samostatné výstavy

editovat
  • Jaroslav Křišťan – České Budějovice, KSPPOP 1985
  • Jaroslav Křišťan – Jihlava, Muzeum Vysočiny 1986
  • Cvičení pro dvě ruce – České Budějovice, Dům kultury ROH 1986[14]
  • Dokumentace – České Budějovice, Malá galerie U Hromádků 1988
  • Bílá výstava – Galerie Mladá fronta 1994
  • Zoón erotikon aneb o věcech smyslných – České Budějovice, Galerie Hrozen 2008[12]

Reference

editovat
  1. I.S.abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  2. Premiéra v Malém divadle. Jihočeská pravda. 1972-02-12, roč. 28, čís. 36. 
  3. NAJ : Najväčšie bábky. Pyramída, encyklopedický časopis moderního člověka. 1973-1974, roč. 3, čís. 33, s. 1056b. 
  4. KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 československých nej.. 3. vyd. Praha: Albatros, 1988. 165 s. 
  5. Malé divadlo | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  6. Nejznámějším exponátem je. . .. Štít. 1977-07-14, roč. 5, čís. 28-29. 
  7. KAČABOVÁ, Michaela. Divadlo rozmanitostí. i:Mostecko [online]. 2015-11-22 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  8. KŘIŠŤAN, Jaroslav. Počítač je jen lepší verzatilka, stále se více pracuje hlavou: Od grafika, který pracoval rukou, ke grafikovi, který dělá na Macintosh. Českobudějovické listy. 1995-05-31, roč. 4, čís. 126. 
  9. Úvodní stránka. www.nbu.cz [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  10. KŘIŠŤANOVÁ, Jana. Dobrý den. Praha: Picta Golem, 1998. 66 s. Vydáno 25 výtisků. 
  11. PIRNOSOVÁ, Blanka. Ochutnat od všeho co se nabízí: Bílé výstavy Jaroslava Křišťana. Jihočeská pravda. 1983-04-03, roč. 39, čís. 53. 
  12. a b PAVLOVÁ, Vladimíra. Počítač je dobře ořezaná tužka: grafik a výtvarník Jaroslav Křišťan prezentuje v Hroznu soubor svých kreseb Zoón erotikon. Českobudějovický deník. 2008-08-26, roč. 17, čís. 200. ISSN 1802-0798. 
  13. PROCHÁZKA, Jaromír; PTÁČEK, Jiří. Mladí jihočeští výtvarní umělci po 25 (a více) letech. 1. vyd. České Budějovice: Galerie Procházka, 2007. 40 s. 
  14. VANĚK, Jan J. Tiché příběhy trpělivého Jihočecha. Signál. 1986-09, čís. 10. 

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách: Pamětní almanach. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie. 1980. 278 s.
  • PTÁČEK, Jiří. Mladí jihočeští výtvarní umělci a hosté. České Budějovice: [s. n. ], 1986.
  • KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 československých nej. 3. vyd. Praha: Albatros, 1988. 165 s.