Otevřít hlavní menu

Jaroslav Gallat

český spisovatel a humorista

Jaroslav Gallat (25. března 1855, Chrudim8. srpna 1932, Chrudim) byl český spisovatel a humorista, který působil v Chrudimi.

Jaroslav Gallat
Jaroslav Gallat
Jaroslav Gallat
Narození 25. března 1855
Chrudim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. srpna 1932 (ve věku 77 let)
Chrudim
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání úředník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Gallata (matrika N 1851-1857 Chrudim (SOA Zámrsk))

ŽivotEditovat

Jaroslav Gallat se narodil 25. března 1855 v Chrudimi v domě U Modestinů ve Filištínské ulici, kde jeho otec Jakub Gallat, bývalý voják napoleonských válek, působil jako hostinský.[1] Rodina Gallatových se do Chrudimi přestěhovala z Nového Bydžova krátce po narození syna Aloise. Vlastenecké cítění Jakuba Gallata dokazuje nejen skutečnost, že jako jeden z prvních opatřil svůj podnik českým názvem, ale i to, že v prostorách hostince, který byl střediskem chrudimské společnosti, působila v letech 1847-1860 Měšťanská beseda. Jaroslav Gallat byl od narození invalidní a po celý život musel při chůzi používat berle. Vyučil se hodinářem a tímto povoláním se v Chrudimi živil. Mimo to se věnoval literární činnosti a v souboru J. L. Laštovky působil jako amatérský loutkář (viz níže).[2] Byl aktivním členem stolní společnosti Kosů chrudimských, kterou roku 1867 spoluzaložil jeho nevlastní bratr Alois Gallat. Jaroslav Gallat cestoval a účastnil se humoristických večírků pořádaných v českých i rakouských městech. Pravidelně byl zván spolkem Komenský do Vídně, kde představoval nejen svoji tvorbu, ale i činnosti Kosů chrudimských.[3] Zemřel 8. srpna 1932 a je pochován na chrudimském hřbitově Sv. Václava.

PříbuzníEditovat

Nevlastní bratr František Gallat (30. 11. 1818 Nový Bydžov – 6. 5. 1893 Chrudim) byl fotografem, jehož zásluhou je známa například podoba Chrudimi z roku 1875. Vyučil se sedlářství, řemenářství a čalounictví.[4] Nevlastní bratr Alois Gallat (8. 6. 1827 Nový Bydžov – 7. 9. 1901 Chrudim) byl rovněž chrudimský humorista, zaměřený ale zejména na divadlo.[5]

DíloEditovat

V literární tvorbě Jaroslava Gallata se objevuje velmi blízký vztah k Chrudimi, silné vlastenecké cítění a specifický druh humoru, který byl ovlivněn dobově i regionálně. Díla, která navenek působila pouze jako recesistická a parodická, sledovala i jiné cíle než bylo pobavení čtenářů a publika. Jejich hlavním záměrem bylo šíření vlastenectví a reflektování soudobého politického a společenského dění nejen z hlediska regionálního ale i celonárodního. Jaroslav Gallat psal básně, kuplety, texty pro společenské večírky i libreta k operám. Upozornil na sebe rovněž jako autor dramatických parodií a veseloher a zejména jako tvůrce loutkových her, pro něž byl označován jako průkopník loutkářství v Chrudimi. Při jejich tvorbě vycházel z parodie a burlesky, většina jeho her byla určena dětem, dominoval v nich dobrosrdečný humor a výchovná tendence. Před první světovou válkou se pokusil vytvořit v Chrudimi loutkovou scénu. Tuto myšlenku se podařilo v podobě dětské loutkové scény realizovat roku 1915. Po smrti Aloise Gallata se zasloužil o obnovení vydávání silvestrovského listu Sůva-Klapačka, v němž představoval své humoristické a satirické příspěvky.[6] Publikoval v novinách a časopisech Paleček, Humoristické listy, Zlatý domov aj.[7] Osobnost Jaroslava Gallata literárně zobrazila Helena Šmahelová v třetím díle románové trilogie Hlasy mých otců.

Seznam dělEditovat

Básně, výstupy, kuplety:

  • Český humor v písni a slově (1898)
  • Besedník (1899)
  • Jmeniny paní kancelistové (1909)
  • Kolportérka (1909)
  • Vystavovatel zvláštností (1909)
  • Červené nosy (1910)
  • Čtyři obecní sloupové (1910)
  • U telefonu (1911)
  • Jaroslav Gallat a jeho nejnovější výstupy a kuplety (1920)
  • Naši humoristé (1904)
  • Ne se dotýkat
  • Hospodský

Loutkové hry:

  • Kmotr Brázda na výstavě (1908)
  • Bratři (1909)
  • Ctibor a Celina (1909)
  • Kašpárek na dostaveníčku (1909)
  • Macecha (1909)
  • Na zdar Ústřední matice školské (1909)
  • Princ a uhlíř (1909)
  • V redakci (1909)

Dramata:

  • Chudobka
  • Co by tomu řekl básník Heyduk? (1915)
  • Strašidlo ve mlýně (1909)

Písňové texty a libreta k operám:

  • V penzionátě
  • U modistky

ReferenceEditovat

  1. BLAŽEK, Antonín. Alois a Jaroslav, bratři Gallatové, Pověsti a obrázky z chrudimského kraje. [s.l.]: [s.n.], 1930. S. 72-77. 
  2. KOBETIČ, Pavel. Osobnosti Chrudimska. Chrudim: [s.n.], 2002. S. 59. 
  3. BLAŽEK, Antonín. Sůva a Kosárna, Chrudim, obrázky kulturní a historické. Chrudim: [s.n.], 1937. S. 188-229. 
  4. KOBETIČ, Pavel. Osobnosti Chrudimska. Chrudim: [s.n.], 2002. S. 58. 
  5. Alois Gallat na www.amaterskedivadlo.cz
  6. BLAŽEK, Antonín. Alois a Jaroslav, bratři Gallatové, Pověsti a obrázky z chrudimského kraje. [s.l.]: [s.n.], 1930. 72-77 s. 
  7. KOBETIČ, Pavel. Výročí měsíce – Jaroslav Gallat. Chrudimský deník. Roč. VIII, čís. 3, s. 8. 

LiteraturaEditovat

  • BASTL, Miroslav. Jaroslav Gallat, CHVL 1994, roč. 3, č. 2. s. 9.
  • BLAŽEK, Antonín, Alois a Jaroslav, bratři Gallatové, Pověsti a obrázky z chrudimského kraje, 1930, řada VII., s. 72-77.
  • BLAŽEK, Antonín, Sůva a Kosárna, Chrudim, obrázky kulturní a historické, řada XI. Chrudim 1937, s. 188-229.
  • KOBETIČ, Pavel, Osobnosti Chrudimska, Chrudim 2002.
  • KOBETIČ, Pavel, Sůva a Kosové: Čítanka, Chrudim 1993.
  • KOBETIČ, Pavel. Výročí měsíce – Jaroslav Gallat. Chrudimský deník, 2005, ročník VIII., č. 3., s. 8.
  • Lexikon české literatury I. díl. Heslo Jaroslav Gallat.Praha, Academia 1985, s. 786-787.
  • SOKOL, Karel. J. Gallat, loutkář. Kulturní Chrudim, 1973, č. 7.