Otevřít hlavní menu

Helena Šmahelová, provdaná Helena Trostová (14. července 1910 Řestoky5. listopadu 1997 Rakovník), byla česká spisovatelka, autorka rozhlasových her, sestřenice českého filmaře Alexandra Hackenschmieda a přítelkyně spisovatele Jaromíra Johna, manželka jazykovědce Pavla Trosta.

PhDr. Helena Šmahelová
Narození 14. července 1910
Řestoky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. listopadu 1997 (ve věku 87 let)
Rakovník
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Povolání spisovatelka
Ocenění Čestné občanství města Chrudimi
Manžel(ka) Pavel Trost
Partner(ka) Jaromír John (od 1943)
Příbuzní Alexander Hackenschmied (bratranec)
Božena Hackenschmiedová (teta)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Pocházela z východočeské mlynářské rodiny. Prožila poměrně rušné dětství a mládí. S rodiči pobývala na Moravě a později na Slovensku v Bratislavě, kde také zahájila své středoškolské studium na reálce. To však nedokončila, neboť se vrátila do Čech za nemocnou matkou do Ledče nad Sázavou. Po smrti obou rodičů se odstěhovala k babičce do Chrudimi, v Jaroměři se vyučila knihkupkyní. Od roku 1931 pracovala jako úřednice v chrudimské nemocenské pojišťovně. Zde se seznámila s Jaromírem Johnem, se kterým později žila a pracovala od roku 1943. Od roku 1937 až do roku 1943 pracovala v nemocenské pojišťovně v Praze, od roku 1943 žila s Jaromírem Johnem ve Slatiňanech. Od roku 1946 bydlela v Olomouci, kde John získal místo profesora na Univerzitě Palackého. Na jeho popud si také po válce dokončila vzdělání, nejprve v roce 1948 maturitou a později studiem na Filosofické fakultě Palackého univerzity, kde v roce 1952 obhájila doktorát filosofie. V roce 1952 se provdala za docenta olomoucké univerzity Pavla Trosta. Od roku 1952 do roku 1956 pak pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně. V roce 1956 se odstěhovala z Olomouce do Prahy a působila jakožto spisovatelka z povolání. Kromě toho také pečovala o dílo a literární odkaz svého přítele Jaromíra Johna.

DíloEditovat

Psychologické prózyEditovat

  • 1940 Sedmý den odpočívej, novela
  • 1944 Pelantovi, román, později vydán v jiné verzi pod názvem Dědicové snů

Próza pro dospěléEditovat

  • 1961 Cesta ze zármutku, novela
  • 1963 Devět tisíc dnů, novela
  • 1968 Sobectví, novela
  • 1979 Žena roku 1900, román
  • 1979 Vzpomínky na Jaromíra Johna, paměti
  • 1989 Útěk postřeleného zajíce, autobiografický román

Románová trilogieEditovat

  • 1984–1987, historie mlynářského rodu Šmahelů
    • Stíny mých otců
    • Stopy mých otců
    • Hlasy mých otců

Tvorba pro a mládežEditovat

  • 1959 Mládí na křídlech
  • 1957 Velké trápení (později zfilmováno – viz článek o filmu Velké trápení z roku 1974)
  • 1959 Magda
  • 1963 Jsem už velká dívka
  • 1964 Dobrá mysl'
  • 1975 Žárlivost
  • Chrabrovka

Další dílaEditovat

  • Dědicové snů
  • Dora a medvěd
  • Dora na cestách
  • Dům radostí
  • Dva týdny prázdnin
  • Já a moji drazí
  • Karlínská číslo 5
  • Kdy příjde Dora?
  • Kůň s krávem neboli Svatba po hanácku
  • Lenka a Bob
  • Muž a žena
  • Planá růže, růžička šípková
  • Smuteční hostina
  • Vůně letních jablek

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat