Otevřít hlavní menu

Jaroslav Šlezinger

český sochař

Jaroslav Šlezinger (29. dubna 1911, Jemnice2. srpna 1955, Vykmanov) byl český akademický sochař.

Jaroslav Šlezinger
Narození 29. dubna 1911
Jemnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. srpna 1955 (ve věku 44 let)
Vykmanov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí nádor plic
Povolání sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stručný životopisEditovat

Narodil se 29. dubna 1911 v Jemnici. Jeho otec, Adolf Šlezinger, padl na začátku 1. světové války, matka, Kateřina, rozená Juránková, živila oba posluhami a příležitostnými pracemi u sedláků.

Výtvarné nadání se u něj projevilo velmi časně, už jako malý chlapec modeloval z hlíny drobné plastiky. Vyučil se tesařem a pracoval v Jemnici. Jako samouk vytvořil však už tehdy pomník padlým ve vsi Chotěbudicích. Díky účinnému zájmu řídícího učitele jemnické školy Karla Gartnera, který mu poskytl finanční půjčku, mohl absolvovat – a to s vyznamenáním, průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích. Na doporučení školy v Hořicích studoval Jaroslav Šlezinger v letech 19361939 na pražské Akademii výtvarných umění v Praze, v sochařském ateliéru prof. Bohumila Kafky a po absolutoriu nastoupil jako pedagog na Umělecko-průmyslové škole v Brně. Krátce nato, v souvislosti se studentskými demonstracemi 17. listopadu, byl však i s řadou studentů zatčen a téměř tři roky vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen.

Po návratu se usadil v Jihlavě, kde si zřídil sochařský ateliér. Vytvořil řadu soch světců pro kostely v Jihlavě a další v Jemnici, Třebelovicích a Moravských Budějovicích, několik náhrobků (např. pro rodinu Karla Bakeše) a sochy plukovníka Josefa Švece a Sokola v Jemnici.

 
Jaroslav Šlezinger, socha T. G. Masaryka (1948), replika z roku 2011

Vyvrcholením jeho tvorby se stala nadživotní socha prezidenta T. G. Masaryka před jihlavským gymnáziem, odhalená roce 1948. V roce 1961 byla socha zlikvidována, stejně jako pomník plukovníka Švece a Sokola v Jemnici.

Na Jihlavsku vzniklo jedno z ohnisek odporu mezi členy a funkcionáři Lidové strany. Vydávali a kolportovali předvolební letáky s požadavkem svobodných voleb pod kontrolou OSN a s dalšími výzvami a varováními.

S nimi spolupracoval i Jaroslav Šlezinger, demokrat, člen Rotary Clubu a duchovně založený člověk. Byl zatčen a odsouzen na dvacet pět let těžkého žaláře. „Dodnes nevím, z jakých důvodů", napsal v jednom ze svých ilegálních dopisů. Strávil nějaký čas v jihlavské věznici, odkud byl převeden do trestaneckého tábora nucených prací v Ostrově-Vykmanově.

Počátkem roku 1951 byl původní vykmanovský tábor rozšířen na Vykmanov II. s krycím označením "L". Vězňové z tábora "L" pracovali při mletí a třídění uranové rudy. Byl to jeden z táborů, kam byli posíláni vězňové nepřátelsky zaměření. Prostředí zde bylo zamořené radioaktivním prachem, vězňové v něm pracovali 12–14 hodin bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Sem byl někdy v průběhu let 19511952 internován Jaroslav Šlezinger.

V srpnu 1954 jej odvolali z pracoviště s tím, že bude přeložen na jiný tábor, přeškolen a za krátký čas propuštěn. Ještě téhož dne byl převezen do Ústředního tábora, kde se setkal s přítelem a spolužákem z akademie, sochařem Jaroslavem Švecem. Přítele zarazil jeho stav a zavedl jej do vězeňské ordinace. Lékař zjistil, že jde o rozklad krve a vřed na dvanáctníku a začal s léčbou. Teprve o měsíc později, v listopadu 1954 se konečně dostal na vězeňské oddělení nemocnice v Karlových Varech, kde se jeho stav po dvou týdnech zlepšil natolik, že se mohl vrátit k práci. V dubnu 1955 se ale znovu ocitl v karlovarské nemocnici, už s rakovinou plic.

Zemřel ve svých 44 letech, 2. srpna 1955 v Ostrově ve vykmanovské vězeňské nemocnici.

OceněníEditovat

  • 2015: Rytíř české kultury – ocenění a titul Ministerstva kultury ČR (uděleno ministrem kultury Danielem Hermanem), in memoriam[1][2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Biskupství brněnské. Jemnický rodák Jaroslav Šlezinger Rytířem české kultury [online]. Biskupství brněnské [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  2. MK ČR. Ministr kultury právě ocenil Dámy, Rytíře a Mecenáše české kultury | Ministerstvo kultury [online]. MK ČR [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 

LiteraturaEditovat

  • Bohuňovská M, Zaváté šlépěje – osud sochaře Šlezingera, 2006, EKON Jihlava, ISBN 80-239-7883-7

Externí odkazyEditovat