Jaromír Ludvík Hruška
Jaromír Ludvík Hruška (6. ledna 1910 Písek – 1. prosince 1984 Písek) byl český skladatel, varhaník a dirigent.[1][2]
| JUDr. Jaromír Ludvík Hruška | |
|---|---|
| Narození | 6. ledna 1910 Písek,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1. prosince 1984 (ve věku 74 let) Písek,  Československo |
| Alma mater | |
| Povolání | právník; hudební skladatel, varhaník, dirigent |
| Zaměstnavatelé | právník ve státní službě; Československý rozhlas |
| Domovské město | Písek |
| Titul | JUDr. |
| Rodiče | Jaromír František Hruška |
| Příbuzní | dědeček: František Hruška (1847–1889) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Syn skladatele a ředitele kůru v Písku Jaromíra Františka Hrušky (1880–1954), vnuk skladatele a ředitele kůru v Mladé Boleslavi Františka Hrušky (1847–1889). Studoval na Karlově univerzitě práva (titul JUDr. obdržel v roce 1934), na Pražské konzervatoři hru na varhany u Antonína Elšlégra, dirigování u Metoda Doležila, skladbu u Rudolfa Karla, skladbu poté ještě soukromě u Jaroslava Řídkého (1944–1945) a Karla Janečka (1946–1947) a posléze na Akademii múzických umění u Pavla Bořkovce (1947–1951). Zpočátku byl zaměstnán jako právník ve státní službě a současně se věnoval hudbě. V letech 1942 až 1947 řídil pěvecký sbor při chrámu sv. Jakuba v Praze a vystupoval též v rozhlase (1945–1947). Od poloviny 40. let 20. století začaly vznikat jeho významnější skladby. V letech 1959–1977 byl vedoucím ústředního hudebního archivu Československého rozhlasu[3] a souběžně (1964–1975) dómským kapelníkem v chrámu sv. Víta v Praze.[4][2][5]
Dílo editovat
První Hruškovy skladby jsou psány v duchu romantismu s náznaky impresionismu, pod vlivem Karla Janečka nastalo v jeho tvorbě (počínaje 1. houslovou sonátou) období atonality, které během studia u Pavla Bořkovce pozvolna přerostlo ve spojení tonality a citové složky hudby s novějšími postupy. V Hruškově díle převažují skladby komorní se silným zastoupením vokální složky. Mezi orchestrálními skladbami je i několik skladeb oddechového rázu. V některých případech jsou Hruškova díla připisována jeho otci Jaromíru Františku Hruškovi (1880–1954).
Orchestrální skladby editovat
- Symfonieta pro smyčce (1949–1950)
- Předehra pro velký orchestr (1950–1951)
- Suita pro komorní orchestr (1961)
- Tři věty pro komorní orchestr (1978–1979)
Komorní skladby editovat
- Sonáta pro klavír č. 1 (1944–1945)
- Smyčcový kvartet č. 1 (1944–1945)
- Sonáta pro housle a klavír č. 1 (1947)
- Sonáta pro klavír č. 2 (1947–1948)
- Dechový kvintet (1948)
- Sonáta pro violu a klavír (1949)
- Čtyři skladby pro klarinet a klavír (1955)
- Sonáta pro housle a klavír č. 2 (1959–1960)
- Smyčcový kvartet č. 2 (1953–1954)
- Smyčcový kvartet č. 3 (1968)
- Dvě skladby pro varhany (1979)
- Dvě skladby pro harfu (1980–1981)
- Sonatina pro hoboj a klavír (1981)
Písně editovat
- Cyklus písní pro střední hlas a klavír, slova Jaroslav Seifert (1944)[4]
- Písně na slova Zikmunda Skyby (1947, přepracováno 1981)[4]
- Lídinčiny písničky, slova Jan Hostáň (1945)[4]
- Písně pro mezzosoprán a klavír nebo komorní orchestr, slova Rabíndranáth Thákur (1945)[4]
- Písně, slova Jiří Orten (1968)[4]
- Biblické písně, na slova Kralická bible (1972)
Sbory editovat
- Splav. Mužský sbor, slova Fráňa Šrámek (1931)
- Antigona. Mužský sbor, slova Sofokles (1960)
- Žena. Cyklus smíšených sborů, slova Jan Neruda, Antonín Sova a Kniha přísloví (1981–1982)
- Tři sbory pro dívčí nebo ženský sbor, slova Jiří Orten (1982)
- Dětem pro radost. Písně na slova Jana Hostáně pro dětský sbor (1982)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Jaromír Ludvík Hruška (* 6. leden 1910 Písek – 1. prosinec 1984 Písek) [online]. web: Osobnosti Kultury [cit. 2023-04-11]. Hudební skladatel. Dostupné online.
- ↑ a b Jaromír Ludvík Hruška (1910-1984); (* 6.1.1910 Písek – 1.12.1984 Písek) [online]. NK ČR [cit. 2023-04-11]. Identifikační číslo: jz8000411. Dostupné online.
- ↑ Jaromír Ludvík Hruška (* 06.01.1910 – 01.12.1984): československý skladatel [online]. web: Databáze pramenů (Institut Bohuslava Martinů) [cit. 2023-04-11]. V Československém rozhlase Praha zaměstnán od 1959 do 1977 jako vedoucí hudebního archivu. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Jaromír Ludvík Hruška (* 6.1.1910 Písek – 1.12.1984 Písek) [online]. web: Městská knihovna v Praze [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Jaromír Ludvík Hruška (* * 6. 1. 1910, Písek – † 1. 12. 1984, Písek) [online]. Databáze informačního systému isAbArt [cit. 2023-04-11]. Hudební skladatel. Dostupné online.
Literatura editovat
- Gardavský, Čeněk a kolektiv: Skladatelé dneška, Praha, Panton 1961, s. 91.
- Československý hudební slovník osob a institucí. Svazek 1. A–L, Praha, Státní hudební vydavatelství, 1963, s. 498–499.
- (rgh): Zemřel skladatel J. L. Hruška, in: Lidová demokracie ze dne 6. prosince 1984, s. 6.
- (Oznámení o úmrtí): Hudební rozhledy 38, 1985, číslo 2, s. 66.
- Martínková, Alena (redakce): Čeští skladatelé současností, Praha, Panton 1985, s. 100–101.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Ludvík Hruška
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Ludvík Hruška na Wikimedia Commons
