Otevřít hlavní menu

Japonský topol je ve skutečnosti označení křížence evropského topolu černého (Populus nigra) a středoasijského topolu maximowiczova (Populus maximowiczii). Správné označení souboru klonů je max 1-5, které se používá v celé Evropě. Japonský topol je české pojmenování těchto taxonů. V Evropě se pěstuje od 70. let minulého století, kdy první doklady o pěstování pocházejí z Německa. Odtud také označení max eins, max zwei atd. Populární, ale nesprávný název se po ČR a SR rozšířil natolik, že neodborná veřejnost nezná[zdroj?] jiné označení než Japonský topol. Tyto, ale i jiné kultivary jsou označovány jako rychle rostoucí dřeviny a v ČR je jich schváleno pro využití na zemědělské půdě přes dvacet.

Jak číst taxoboxJaponský topol
alternativní popis obrázku chybí
Kořenáče japonských topolů, díky balu mají zakrnělý kořenový systém a nedoporučuje se sázet pro energetické využití
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď vrbovité (Salicaceae)
Rod topol (Populus)
Binomické jméno
Populus nigra × Populus maximowiczii
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PěstováníEditovat

Jako každá plodina mají i topoly jisté nároky, které není radno podceňovat, jelikož vše, co se neučiní v přípravě pozemku, typologii a výběru vhodného klonu, se vrátí jako bumerang[zdroj?] v době vegetačního cyklu, což bude mít rozhodující vliv na celou životnost porostu. Rychlerostoucí dřeviny se sázejí ve sponu, který určí typolog, případně autor projektové dokumentace, v závislosti na kultivaru, který na základě vyhodnocení vhodnosti lokality určil odborník. U klonů max 4 (tzv. japonský topol) je prokazatelně nejvýhodnější spon při výsadbě jednořádku a to 60cm x 180cm, kdy je nutno implementovat do porostů vyvážecí cesty a manipulační prostory. Jen tak je možné efektivně pěstovat rychle rostoucí dřeviny na zemědělské půdě. Evropských modelů pro pěstování RRD na zemědělské půdě je mnoho, kdy například v Itálii pěstují rychlerostoucí dřeviny v takzvaných lignikulturách, kdy je spon 2x3 metry, a doba růstu je 15-25 let,kdy po sklizni, která je jediná za životnost porostu, dochází k likvidaci plantáže. Tyto plantáže se používají pro výrobu ušlechtilé kulatiny. Naopak švédský model pro pěstování vrb je dvojřádek 50x70x250 cm, kdy doba obmýtí je 2-3 roky. U obou modelů se intenzivně hnojí. U nás je doporučená délka obmýtí 4-6 let u topolů, a 3-5 let u vrb. Opět v přímé návaznosti na zamýšlený efekt plantáže (štěpka, polínka). Plantáže zakládané v ČR a SR jsou takzvané Energetické plantáže s velmi krátkým obmýtím (SHORT ROTATION CROPS), kdy cílem je získání co nejvyššího množství dřevní hmoty v co nejkratší době.

Příprava před výsadbouEditovat

Vzhledem k tomu, že se jedná o trvalou kulturu nepůvodní dřeviny, je nutné získat souhlasné stanovisko odboru životního prostředí. Plantáže nad výměru 2 hektary je nutno opláštit autochtonními dřevinami, a plantáže nad 5 hektarů je nutno také rozčlenit rovněž autochtonní dřevinou (vrby, topol černý, jasan, jilm). Toto vše by mělo býti v projektové dokumentaci záměru. Rovněž je nezbytně nutné provést typologii pozemku, aby nedošlo k osázení nevhodných pozemků, a tím i zmařené investici. V ČR je mnoho takových porostů, které spíše přežívají, než by dávaly kýžené výnosy.[zdroj?] Tento taxon nesnáší zamokřené pozemky, které bývají kyselé a tím nevhodné pro porosty topolů, ale naopak vhodné pro vrby.

Příprava pozemkuEditovat

Plantáže se vysazují do dokonale připravené půdy, prosté plevelů. V případě zaplevelených lokalit se používá chemické ošetření plochy totálními herbicidy (roundup, galup, dominátor atd.), kdy se dle míry zaplevelení aplikují několikrát během vegetace v kombinaci se střední orbou (35 cm). Pro zachování maxima zimní vláhy se doporučuje veškeré procesy provést na podzim, to znamená střední orba, zvláčení smykem, případně použití kompaktoru.

VýsadbaEditovat

Výsadba topolů se volí v závislosti na klimatickém regionu zamýšlené plantáže, jelikož jsou v republice místa, kde je srážkový stín a úhrn srážek během vegetace je pod 500 mm a je vysoká pravděpodobnost přísušků, které pro velké výměry mohou být fatální. Proto se zde volí takzvaná podzimní výsadba z řízků, kdy se sází od konce listopadu do konce ledna, vždy v závislosti na počasí. Sází se z dřevitých řízků. Mezi regiony ohrožené přísušky patří část Hané, Jižní Morava, Žatecko, Lounsko, kdy podzimní výsadba je jediná možná alternativa. Řízky se sázejí kolmo do země a sázejí se celé do země tak, že lícuje s terénem. To se dělá proto, že pod sněhem si země sedne a na jaře po tání řízek bude cca 1 cm nad povrchem, což je žádoucí. V regionech úhrnem srážek nad 500 mm se volí jarní výsadba, kdy se sází řízky dlouhé 20-22cm kolmo do země, kdy se nechá nad povrchem cca 1cm řízku.

ÚdržbaEditovat

V prvním roce růstu je naprosto nezbytné udržovat řádek čistý alespoň 20 cm od osy řízku na každou stranu; meziřádek postačí mulčovat. V prvním roce tento zásah opakujeme 3 krát, případně dle potřeby. Není radno podceňovat buřeň, jelikož některé plevele svým kořenovým systémem mění ph půdy, což může být pro topoly nežádoucí.

Externí odkazyEditovat