Jana Dítětová
Jana Dítětová, vlastním jménem Jana Kalabzová (7. října 1926 Plzeň – 9. listopadu 1991 Praha), byla česká herečka.
Jana Dítětová | |
---|---|
Narození | 7. října 1926 Plzeň Československo |
Úmrtí | 9. listopadu 1991 (ve věku 65 let) Praha Československo |
Povolání | herečka |
Manžel(ka) | Vladimír Vlček Josef Vinklář |
Ocenění | zasloužilý umělec |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatNarodila se v Plzni do rodiny hostinského. Už jako dítě hrála v hospodě na jevišti, než její otec zkrachoval. V Plzni navštěvovala baletní školu a v dětských rolích vystupovala v operetách a pohádkách v plzeňském divadle. Plzeňské noviny o ní tehdy psaly jako o zázračném dítěti. Když jí bylo deset, rodina se přestěhovala do Prahy, kde navštěvovala gymnázium Elišky Krásnohorské. Od třinácti let studovala na herecké škole u E. F. Buriana, kde skončila v roce 1941. Poté rychle vystřídala několik dalších scén nejprve na Kladně a posléze Praze.Ve 40. letech na sebe výrazněji upozornila například ve snímcích Karel a já (1942), Prstýnek (1945) nebo Polibek ze stadionu (1947). V roce 1951 se stala členkou hereckého souboru Realistického divadla na Smíchově (dnešní Švandovo divadlo), kde zůstala až do roku 1989.[1]
Její první manžel byl režisér Vladimír Vlček, kterého si vzala hned po válce. Vlček byl velkým propagátorem komunismu, čímž ovlivnil i Dítětovou.[2] Po rozpadu manželství se podruhé provdala za herce Josefa Vinkláře, s nímž měla syna Jakuba (* 1955)[3][4]. Manželství se rozpadlo v roce 1958. Její milenec a celoživotní ctitel byl ruský houslový virtuóz David Oistrach, který byl ženatý, takže se scházeli tajně.[2] Málem se provdala za psychiatra Stanislava Grofa, ten dal ale nakonec přednost své vědecké kariéře, když v roce 1967 dostal stipendium ve Spojených státech, kde již zůstal natrvalo.[2] Poté navázala vztah s holandským historikem a nakladatelem Hansem Rotym, kterého potkala ve Špindlerově Mlýně a s nímž i otěhotněla. Na jeho pozvání za ním přijela do Holandska i se synem, ale vrátila se zpět do Československa, protože si nedokázala představit budoucnost v cizině. Hans jí navrhl, že se přestěhuje za ní, ale mezitím došlo k sovětské invazi do Československa v roce 1968, což zmařilo i plány na společnou budoucnost a Dítětová podstoupila potrat.[2] Na protest proti sovětské invazi v roce 1968 vystoupila z komunistické strany, čímž se ocitla na seznamu nežádoucích umělců. V témže roce hrála ve filmu Žert (1968), který byl za Husákova režimu uzamčen do trezoru.[1]
Nečinnost a samotu zaháněla alkoholem. I přes všechny komplikace se objevovala ve filmech, televizních inscenacích i seriálech, např. ve filmech Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) nebo v pohádce S čerty nejsou žerty (1984). Žádné velké role se však již nedočkala. Objevily se u ní také zdravotní potíže, bolesti kyčlí a paradentóza, v jejímž důsledku přišla o chrup. Trpěla také zklamáním z lidí, kteří zneužívali její důvěřivost, jako například když koupila hausbót na Slapech, který šel záhy ke dnu. Později všechno zlé co v životě zažívala brala jako trest za to, že si nechala dítě vzít.
Zemřela v 65 letech na rakovinu hrtanu.[1]
Herecká kolegyně Ilona Svobodová ji v Českém rozhlase popisovala jako velmi tvrdou a drsnou ženu, která se uměla ozvat, ale zároveň i vlídnou přítelkyni. Spolu s Jiřinou Štepničkovou jí Dítětová dala část svého platu v Realistickém divadle, protože ředitel divadla neměl příliš peněz na její honorář.[5] Výtvarník a malíř Jakub Vinklář vydal roku 1998 v nakladatelství VIVO o své mamince Janě knihu Jana Dítětová - Vzpomínky z lásky. Druhé rozšířené vydání těchto memoárů vyšlo roku 2011 v nakladatelství Brána.[6] V roce 2003 pro Českou televizi natočila režisérka Světlana Lazarová o Janě Dítětové dokument Hani - Jani a svatá rodina.[7]
Filmografie, výběr
editovatFilm
editovat- Karel a já – 1942
- Předtucha (nedokončeno)
- Prstýnek
- Polibek ze stadionu
- Konec velké epochy – 1965
- Žert – 1968
- Májové hvězdy
- Anna proletářka
- Dovolená s Andělem
- Babičky dobíjejte přesně! – 1984
- Dým bramborové natě
- S čerty nejsou žerty – 1984
Televize
editovat- Hostinec U koťátek – 1971 (TV seriál) – role: Horáková zvaná Horajda
- Mrtvý princ – 1971 (TV pohádka) – role: královna
- Jak vytrhnout velrybě stoličku – 1977 (TV filmová komedie) – role: matka Anny, zdravotní sestra
- Jak dostat tatínka do polepšovny – 1978 (TV filmová komedie) – role: matka Anny, zdravotní sestra
- 30 případů majora Zemana
- Chtěla bych ten strom
- Poslední koncert
- Naděje má hluboké dno – 1988 (režie Jaromil Jireš, předloha Jaromíra Kolárová)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Jana Dítětová [online]. ČT [cit. 2021-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Jana Dítětová: Měla pět osudových mužů! Zemřela však úplně sama. Blesk.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jakub Vinklář. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Starožitné zboží: Vinklář Jakub : Holka a jaro, dat. 1972 - Antik Praha. www.antikpraha.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Úžasné životy: Jana Dítětová podle Ilony Svobodové [online]. Český rozhlas, 2020-8-23 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jana Dítětová, Vzpomínky z lásky - všechna vydání | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Příběhy slavných - Hani - Jani a svatá rodina (S04E02) (2003). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura
editovat- ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978. s. 244, 255
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 57, 59, 93, 142, 188, 228, 229, 469.
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 198–200.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 122.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 236.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 223–224.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Dítětová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jana Dítětová
- Jana Dítětová Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Jana Dítětová ve Filmovém přehledu
- Jana Dítětová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jana Dítětová ve Filmové databázi
- Jana Dítětová na Kinoboxu
- Jana Dítětová v Internet Movie Database (anglicky)
- Jana Dítětová na Dabingforum.cz
- Jana Dítětová v cyklu České televize Příběhy slavných