Jan Samohýl

český pedagog, teolog a politik

Jan Samohýl (* 9. října 1966 Praha) je český středoškolský a vysokoškolský pedagog, teolog a autor odborných publikací. V letech 20122016 byl zastupitel Jihočeského kraje za hnutí Občané pro Budějovice, od roku 2014 do roku 2022 byl zastupitelem obce Hrdějovice na Českobudějovicku za hnutí STAN.

PhDr. Jan Samohýl, Ph.D.
Zastupitel Jihočeského kraje
Ve funkci:
13. října 2012 – 13. října 2016
Zastupitel obce Hrdějovice
Úřadující
Ve funkci od:
11. října 2014
Stranická příslušnost
Nestraník
v zastupitelstvuza STAN (od 2014)
do krajeza HOPB (2012–2016)
za STAN (2016)

Narození9. října 1966 (58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťRenata Samohýlová
Dětičtyři děti
Alma materJihočeská univerzita v ČB
Univerzita Karlova v Praze
Profesevysokoškolský pedagog
teolog
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Samohýl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Narodil se v roce 1966 v Praze. Absolvoval pražskou Střední průmyslovou školu grafickou Hellichova.

Je ženatý a s manželkou Renatou mají čtyři děti. Ve svých 29 letech se s rodinou přistěhoval do Českých Budějovic a podle vlastních slov „rychle zdomácněli, okolí, příroda, přátelé i samo město mu přirostlo k srdci“.[1] Později se přestěhovali do nedalekých Hrdějovic.[2]

V letech 1996 až 1998 byl vedoucím Azylového domu v Českých Budějovicích. Od roku 1996 do roku 2016 přednášel na Teologické fakultě Jihočeské univerzity a od roku 2001 i na Pedagogické fakultě. Na Teologické fakultě působil nejprve externě jako odborný asistent, od roku 2007 zde působil na plný úvazek a byl pověřen vedením katedry filosofie a religionistiky. Odborně se zaměřuje na křesťanství, judaismus a českou filozofii. Na Teologické fakultě skončil až po změně ve vedení fakulty, ke které došlo na jaře 2016. V letech 1998 až 2007 byl učitelem dějepisu a společenských věd na Česko-anglickém gymnáziu.[2] Od roku 2007 učil na částečný úvazek na Jirsíkově gymnáziu.[1] Od roku 2016 působil jako lektor na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze[3] na Katedře fundamentální a dogmatické teologie. Od roku 2017 do 30. 7. 2020 byl ředitelem Církevní základní školy Orbis Pictus v Táboře. Od 1.9. 2020 zaměstnanec Muzea paměti XX. století.

Od roku 2012 se čtyřikrát zúčastnil voleb – v roce 2012 a 2016 do krajského zastupitelstva Jihočeského kraje, v roce 2013 do Poslanecké sněmovny a v roce 2014 do obecního zastupitelstva Hrdějovic.[4] Není členem žádné politické strany. V letech 2012–2016 byl krajským zastupitelem a jako zástupce opozice členem kontrolního výboru zastupitelstva, když byl zvolen 6. v pořadí za politické hnutí Jihočeši 2012 (v původním pořadí na hlasovacím lístku kandidoval jako dvojka), na kandidátku byl nominován hnutím Občané pro Budějovice. Hnutím Občané pro Budějovice by navržen i o rok později v parlamentních volbách na společnou kandidátku hnutí STAN a TOP 09, zařazen byl na 20. místo (z celkových 22)[5] a i když získal 8. nejvyšší počet přednostních hlasů, do parlamentu zvolen nebyl. V roce 2014 byl zvolen do zastupitelstva obce Hrdějovice jako lídr hnutí HRDĚ 37361 navržený hnutím STAN, v jedenáctičlenném zastupitelstvu je HRDĚ 37361 se dvěma zastupiteli v opozici. V roce 2016 byl STAN navržen na 6. místo na společné kandidátce Starostů, HOPB a TOP 09 pod názvem Pro jižní Čechy, do krajského zastupitelstva bylo zvoleno prvních pět kandidátů a Samohýl se stal prvním náhradníkem.

Reference

editovat
  1. a b OTTA, Edwin. Podle náčelníka ze Samoy ovládá Evropany čas. denik.cz [online]. 2011-10-18. Dostupné online. 
  2. a b Jan Samohýl [online]. Databaze knih.cz. Dostupné online. 
  3. Představujeme naše kandidáty: Jan Samohýl [online]. PRO JIŽNÍ ČECHY! (2016), 2016-06-30 [cit. 2016-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-20. 
  4. Jan Samohýl - Výsledky voleb [online]. kurzy.cz. Dostupné online. 
  5. obcaneprobudejovice.cz. Občané pro Budějovice promluví do boje o sněmovnu. Parlamentnilisty.cz [online]. 2013-09-06. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat