Otevřít hlavní menu

Jan Nepomuk Josef Buquoy

Jan Nepomuk Josef Buquoy (německy Johann Nepomuk Joseph von Buquoy; 28. června 1741Praze12. dubna 1803 tamtéž) byl český botanik, ze šlechtického rodu Buquoyů.

Jan Nepomuk Josef Buquoy
Narození 28. června 1741
Praha
Úmrtí 12. dubna 1803 (ve věku 61 let)
Praha
Rodiče František Leopold Buquoy
Gabriela Johanna Hermína z Roggendorfu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

 
Umělý vodopád v Terčině údolí
 
Nové Hrady

Narodil se jako syn Františka Leopolda Longueval-Buquoye (1703–1767) a Gabriely Johanny Herminy z Roggendorfu (1717–1790).

Byl filantrop a zakládal na svých panstvích ústavy pro chudé a nemocné. Zřizoval rovněž školy a to i zvláštní (Kaplice), neboť vycházel z předpokladu, že vzdělání přinese lidem lepší výchozí šance pro jejich životní existenci a tím zmírní, či dokonce odstraní chudobu. Roku 1756 zřídil pod Novými Hrady, u říčky Stropnice, přírodní park a nazval jej „Tereziino údolí“ po své manželce. Údolí přiléhající od jihozápadu k Novým Hradům sloužilo původně jako bažantnice, roku 1756 tu vznikl rozsáhlý anglický park zvaný Valloncherie.

Hraběnka Terezie Buquoy roz. Paarová, podle níž dostalo údolí svůj název, zde v letech 1788–1797 nechala vybudovat malé soukromé lázně, roku 1803 pak tzv. Modrý dům, ve kterém s oblibou trávila letní měsíce (1915 stržen povodní). Postupně vznikly další pavilonky a pomníčky s veršovanými nápisy, roku 1817 přibyl umělý vodopád a 1852 švýcarská chata. V roce 1860 prošel zdejší mlýn novogotickou přestavbou. Tehdy se zde také začaly pěstovat exotické dřeviny (douglaska, vejmutovka apod.) a četné okrasné keře a byliny. Roku 1949 došlo k vyhlášení Tereziina údolí za přírodní rezervaci o rozloze 138 hektarů.[1]

ReferenceEditovat

  1. Terčino údolí na novohradky.info