Jan Mašín
Jan Mašín (srbochorvatsky Jovan Mašín, 13. července 1817 Cerhenice[1] – 24. prosince 1884, Bělehrad) byl český lékař, chirurg a gynekolog dlouhodobě působící v Srbském knížectví, později přetvořeném v Srbské království. Působil jako dvorní lékař srbského knížete Michala Obrenoviće III. a později krále Milana Obrenoviće. Stal se zakladatelem v Srbsku společensky významné dynastie Mašínů.
| Jan Mašín | |
|---|---|
.png) Jan Mašín (asi okolo roku 1870) | |
| Narození | 13. července 1817 Cerhenice |
| Úmrtí | 24. prosince 1884 (ve věku 67 let) Bělehrad |
| Povolání | lékař |
| Děti | Svetozar Mašin Aleksandar Mašin |
| Rod | Mašínovi v Srbsku |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatMládí
editovatNarodil se 14. července 1820 ve vsi Cerhenice[2] ve středních Čechách, nedaleko Nymburka. Jeho otec Jakub byl vrchním sládkem nymburského pivovaru.[3] Po vychození obecné školy absolvoval gymnázium v Praze, následně pak odešel studovat medicínu na Univerzitu ve Vídni, magisterské studium chirurgie pak absolvoval v Pešti, magisterské studium gynekologie potom na univerzitě v Praze. Po krátkém působení jako městský lékař v Nymburce na radu Janka Šafarika přišel v roce 1844 do Srbska.
V Srbsku
editovatJeho první lékařské zaměstnání v nově založeném Srbském knížectví bylo ve Valjevu a stal se chirurgem v nemocnici Zdravstveni centar Valjevo.[4]Když byl v dubnu a květnu 1849 do východního Srbska přenesen dobytčí mor z rumunského Valašska a objevil se ve dvou vesnicích v kraji Ključ, byla ustanovena komise pro jeho potlačení, složená ze tří tehdejších okresních fyziků: Franz Bihele (okres Užice, diplomovaný veterinář), Dr. Aćim Medović (okres Požarevac) a Dr. Jan Mašin (okres Valjevo).[5] Odborná komise provedla klinické vyšetření postiženého skotu a po 60 pitvách mrtvol určila, že se skutečně jedná o mor skotu a že nákaza byla zavlečena z Valašska. Plným provedením předepsaných opatření bylo zabráněno dalšímu šíření infekce a v lednu 1850 byla epidemie zapuzena.[6]
Poté, co se v roce 1850 v Caransebeși na hranici s Rakouským císařstvím vojenské opět objevil mor skotu, nařídilo ministerstvo vnitra srbského knížectví dr. Mašinovi, aby navštívil tuto část rumunského Banátu a navrhl vhodná opatření k potlačení epidemie.[5]
Dvorní lékař
editovatPosléze se stal osobním lékařem srbského knížete Michala Obrenoviće III. Jako člen jeho knížecí družiny odcestoval rou 1867 do Konstantinopole, kde navštívili osmanského sultána.[7]
V roce 1872 se stal jedním ze (3 Čechů) spoluzakladatelů Srbské lékařské společnosti,[8] a od jejího založení byl jejím místopředsedou.[9] Hovořil několika cizími jazyky. Rovněž byl členem Společnosti srbské literatury a později Srbské učené společnosti.
Úmrtí
editovatJan Mašín zemřel 24. prosince 1884 v Bělehradě ve věku 64 let.
Rodina
editovatSe svojí ženou Barborou,[10] rozenou Všetečkovou (srbsky Варавара Машин, Varvara Mašin) z Poděbrad (1818 – 8. října 1892) měl tři syny, Svetozára, Aleksandara a Nikolu, a dvě dcery, Leposavu (Leposava) (15. listopadu 1847 – 1851) a Poleksii (Poleksija). Svetozar byl stavební inženýr, později první manžel pozdější srbské královny Dragy, Aleksandar byl vojenský důstojník, pozdější náčelník generálního štábu, ministr a vůdce spiklenců v tzv. Květnovém převratu. Nikola působil jako inženýr v Rusku.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Jovan Mašin na srbské Wikipedii.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Biografija na sajtu SANU, pristupljeno 27. 5. 2020
- ↑ http://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts
- ↑ http://www.zcvaljevo.rs/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=26 Archivováno 23. 9. 2010 na Wayback Machine. (srbsky), http://www.zcvaljevo.rs/en/history.html Archivováno 8. 8. 2009 na Wayback Machine. (anglicky), http://www.zcvaljevo.rs/de/history.html Archivováno 2. 11. 2011 na Wayback Machine. (německy), http://www.zcvaljevo.rs/fr/histoire.html Archivováno 3. 11. 2011 na Wayback Machine. (francouzsky)
- ↑ a b Душан Дабовић, Владимир Бурсаћ, РАД ДР ЈОВАНА МАШИНА НА СУЗБИЈАЊУ ГОВЕЂЕ КУГЕ У КНЕЖЕВИНИ СРБИЈИ, Српско ветеринарско друштво, Ветеринарски специјалистички институт „Зрењанин“ Зрењанин.
- ↑ Вељковић С. Судскомедицински случајеви у извештајима окружних лекара Кнежевине Србије, Студенички зборник, Инфинитас – Српско лекарско друштво, Београд, 2011, стр. 97–105
- ↑ Srpsko Nasledje Archivováno 17. 8. 2021 na Wayback Machine., Приступљено 5. 4. 2013.
- ↑ http://www.sld.org.rs/en/istorijat.asp Archivováno 28. 2. 2011 na Wayback Machine. (srbsky), http://www.homeopatija-sld.org/drustvo.html Archivováno 14. 8. 2010 na Wayback Machine. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.hirurskasekcija.org.rs [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-29.
- ↑ http://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts
Literatura
editovat- NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 188. Dostupné online
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Mašín na Wikimedia Commons
