Jan Ježíšek

Narozen 18.12.1844 v Žermanicích, zemřel 21.9.1897 v Domaslavicích. Katolický kněz, buditel na Těšínsku, propagátor včelařství, rybnikářství a polního hospodářství.

Jan Ježíšek (18. prosince 1844, Žermanice21. září 1897, Horní Domaslavice) byl český římskokatolický kněz, osvětový, národní a hospodářský pracovník; svou činností je spjat především s územím Těšínského Slezska.

Reverendus Dominus
Jan Ježíšek
kněz
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení25. července 1870, Olomouc
Osobní údaje
Datum narození18. prosince 1844
Místo narozeníŽermanice
Datum úmrtí21. září 1897 (ve věku 52 let)
Místo pohřbeníHorní Domaslavice
Povoláníkatolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl nejstarším z 12 dětí žermanického fojta a sedláka Františka Ježíška a jeho manželky Mariany. Jan vystudoval německé gymnázium v Těšíně a bohosloví v Olomouci, kde 25. července 1870 přijal kněžské svěcení. Novokněz působil jako kooperátor ve farnostech Domaslavice (1870–1871), Staré Hamry (1871) a posléze po sedm let jako kaplan v Bílsku na slezsko-haličském pomezí. V letech 1878–1879 byl administrátorem své rodné farnosti Bruzovice, načež byl povolán do Frýdku na pozici vrchního kaplana a administrátora poutního chrámu Navštívení Panny Marie. Zde se zasadil mj. o vybudování 14 výklenkových kaplí zastavení křížové cesty kolem poutního kostela. Od roku 1887 byl farářem v Domaslavicích v blízkosti svého rodiště. Zvelebil zdejší farní hospodářství, zavedl moderní chov včel a v neposlední řadě vypěstoval nový druh brambor zvaný „ježiščoky“.

Po požáru roku 1892 obnovil domaslavický farní kostel sv. Jakuba Většího a postavil novou faru. Od 31. ledna 1892 zastával doživotně funkci předsedy Hospodářského spolku okresního ve Frýdku, který spoluzaložil. Vystupoval vždy jako uvědomělý český vlastenec, o národní věc na Těšínsku se zasazoval mj. i jako člen okresní školní rady v Těšíně. Podpořil vznik dvou významných českých středních škol v Místku (hospodářské školy a gymnázia). Bývá označován za průkopníka české turistiky ve slezské části Beskyd, v roce 1895 vedl také početnou výpravu Slezanů na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze.

Zemřel 21. září 1897 v Domaslavicích, kde se u kostela dodnes nachází jeho hrob.

Petr Bezruč jeho památce věnoval báseň Domaslovice.[1]

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat