Otevřít hlavní menu

Jan Honsa (8. června 1876 Tisová u Vysokého Mýta9. září 1937 Polička) byl český malíř a grafik, krajinář, 1893-1899 žák Julia Mařáka na pražské Akademii a jeden z nejmladších malířů generace tzv. mařákovců; též člen pražského Mánesa a vídeňského Hagenbundu. Na rozdíl od svých generačních druhů byl jako syn hospodáře v Běstovicích u Chocně jediným skutečným venkovanem mezi nimi a jeho těsné spojení s půdou jej předurčovalo ke krajinomalbě, jejíž impresionistický impulz byl méně spojen s krásou přírody, jak ji chápali jeho městští spolužáci, ale spíše s projevy životadárnosti přírody jako takové. Honsův osobitý styl, snadno rozpoznatelný a i v širším než českém kontextu dosti jedinečný, je originální směsí evropského impresionismu a české venkovské secese, toho zlidovělého rokoka, jež bylo formou barvotisků a obrázků z vesnických poutí jedním z mála výtvarných inspiračních zdrojů venkovských lidí ve druhé půli 19. století. V tomto směru se za života Janu Honsovi nedostalo většího uznání, neboť jeho dílo po roce 1912 jen málo reflektovalo moderní trendy. Z dnešní perspektivy je ale toto dílo daleko osobitější a s českou výtvarnou tradicí srostlejší než napodobivé formální výboje své doby.

Jan Honsa
Jan Honsa ve svém domě v Běstovicích
Jan Honsa ve svém domě v Běstovicích
Narození 8. června 1876
Tisová u Vysokého Mýta
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. září 1937 (ve věku 61 let)
Polička
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Jan Honsa -signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

  • Narodil se 8. června 1876 v Tisové u Vysokého Mýta v rodině rolníka Václava Honsy a jeho ženy Marie, rozené Škeříkové, v doškové roubence čp. 12 (dům dnes již neexistuje).
  • 1881 se celá rodina přestěhovala do nedalekých Běstovic u Chocně, kde Honsův otec zakoupil malý statek uprostřed vsi (čp. 40). Okolí Běstovic se stalo krajinou malířova dětství a Běstovice téměř celoživotním domovem Jana Honsy a pramenem jeho krajinné inspirace.
  • 1882-1890, obecní a měšťanská škola v Chocni.
  • 1890-1891, německá měšťanská škola v Lanškrouně.
  • 1891-1893, doma v Běstovicích pomáhal na rodinném statku a intenzivně kreslil, postupně se jako druhorozený syn (o sedm let mladší než bratr Václav) rozhodl odejít z hospodářství a zkusit štěstí jako malíř.
  • 1893 - 1898, během školního roku jezdila krajinářská speciálka pod vedením Mařákovým často na výlety a plenérové pobyty, například do Zákolan, na Okoř a jinam. Prázdniny (a povinné žně) pak trávil mladý malíř doma v Běstovicích, kde ve volných chvílích horečně maloval...
  • 1898-1899, jednoroční základní vojenská služba (Vídeň, Slovinsko), do Prahy se vrátil v den pohřbu Julia Mařáka.
  • 1899-1900, poslední semestr strávil na Akademii v osiřelém ateliéru; když se proslýchalo, že krajinářská speciálka má být zrušena (neboť její prozatímní vedoucí Antonín Slavíček se uvolil ateliér převzít pouze na zbytek semestru), angažoval se výrazně za její zachování a dostalo se mu pověsti studentského rebela. Nicméně rozhodnutím vídeňského ministerstva byla krajinářská speciálka k 1. 9. 1900 zrušena.
  • 1900-1903, žil střídavě v Praze ve svém podnájmu v Cimburkově ulici a v Běstovicích, maloval velkoformátová plátna, vesměs galerijní povahy.
  • V roce 1900 se uskutečnila v Chocni první Honsova samostatná výstava.
  • 1903, podnikl s grafikem T. F. Šimonem cestu de Německa a do Francie. Nejdéle pobyl v Paříži a navštívil i pikardské pobřeží (pobyt v Onivalu).
  • 1904, získal bronzovou medaili na Světové výstavě v Saint Louis za obraz Letní odpoledne (1900).
  • 1904-1907, většinu roku trávil doma v Běstovicích, pomáhal v hospodářství a maloval; pouze v zimě se účastnil pražského výstavního života.
  • 1908-1909, učitelem kreslení na Královské zemské řemeslnické škole v Kutné Hoře.
  • 1910, seznamuje se experimentuje s dřevorytem, leptem, suchou jehlou a později i s cliché verre.
  • 1911, 7. září odjel na svou nejdelší zahraniční cestu - do Německa, Holandska a Francie (druhý pobyt v Paříži, Normandie). Po návratu se vrátil do Běstovic.
  • 1912-1914, žil v Běstovicích a od roku 1913, kdy si bratr Václav zakoupil v Běstovicích jiný statek (čp. 29), hospodařil spolu se stárnoucími rodiči na statku čp. 40. Nicméně ve volných dnech stále vyrážel malovat do blízkého i vzdáleného okolí.
  • 1914, krátce po mobilizaci zproštěn vojenské služby z psychických zdravotních důvodů; za války se proto skrýval v Praze; vytvořil tu rozsáhlý cyklus kreseb a miniaturních dřevorytů nazvaný Ze staré Prahy.
  • 1918, už na jaře se vrátil z Prahy do Běstovic, kde si koupil dům čp. 23, hned vedle statku svého bratra, dům však v září vyhořel.
  • 1918-1920, na místě zničeného domu si podle svých vlastních nákresů postavil nový dům ve stylu jihočeského selského baroka. Maloval minimálně, zcela pohroužen do svého architektonického díla.
  • 1920, oženil se se svou švagrovou, Jindřiškou Kašparovou (1893-1933).
  • 1920-1926, žil téměř výhradně v Běstovicích, tížen starostí o hospodářství a téměř podivínským smyslem pro izolaci od společenského života.
  • 1927, narodil se mu syn Jan, který se v 10 letech stane univerzálním dědicem umělecké pozůstalosti svého otce.
  • 1933, náhle, z ne zcela jasných příčin, zemřela manželka Jindřiška; deprese, které umělce provázely celý život, dosáhly svého vrcholu, byl zbaven svéprávnosti a musel opustit Běstovice, které byly příliš svázány s tragickou událostí i všemi dalšími vzpomínkami; útočiště našel v Poličce díky svému příteli, malíři Františku Bukáčkovi. Až do roku 1935 téměř nemaloval a až do smrti vůbec nevystavoval (poslední malířskou výstavu měl v Hradci Králové v roce 1934 spolu s ostatními mařákovci).
  • 1935-1937, znovu začal malovat, převážně v okolí Poličky; na počátku září 1937 onemocněl zánětem pohrudnice; odmítl jít do nemocnice, jeho stav se však v osamocení stále zhoršoval; zemřel 9. září 1937 v poličské nemocnici, kam byl krátce před smrtí, již v kómatu, převezen.
  • Pochován byl 12. září 1937 na choceňském hřbitově.[1]

Samostatné výstavy do roku 1937Editovat

  • 1900, Choceň
  • 1909, Praha, Topičův salon; Chrudim, Hořice, Hradec Králové
  • 1910, Litomyšl, Chotěboř
  • 1912, Vysoké Mýto, Polička
  • 1913, Pelhřimov
  • 1922, Vysoké Mýto
  • 1927, Litomyšl
  • 1928, 1929, Vysoké Mýto
  • 1930, Choceň

Posmrtné výstavyEditovat

  • Kresby a grafika, Polička, Městské muzeum, 1937.
  • První souborná posmrtná výstava mistra Jana Honsy, 17. – 31. 7. 1938, Polička, Městské muzeum (kurátor František Bukáček)
  • Obrazy, Polička, Městské muzeum, 1939 (s Dominikem Aulíčkem).
  • Obrazy, Městská knihovna ve Vysokém Mýtě, 1948.
  • Choceň, Závodní klub Orličan, 1959.
  • Obrazy, Městská galerie Vysoké Mýto (kurátor O. A. Kukla), 1967.
  • Obrazy. Ke 100. výročí narozenin umělce, Městská galerie Vysoké Mýto (kurátor Miloslav Filka), 1976.
  • Obrazy – Kresby – Grafika, Východočeská galerie v Pardubicích, Zámek (kurátorka Jitka Boučková), 1984.
  • Výběr z malířského díla, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory (kurátoři Pavel Chalupa a Aleš Rezler), 2007.
  • Kvetoucí hruška v širém poli, Galerie Miroslava Kubíka v Litomyšli, Městská galerie ve Vysokém Mýtě (kurátoři Pavel Chalupa a Jana Svobodová), 2007.

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

  • Národní galerie v Praze
  • Městská galerie Vysoké Mýto
  • Městská galerie Litomyšl
  • Orlické muzeum Choceň
  • Muzeum a galerie v Poličce
  • Galerie výtvarného umění v Náchodě
  • Východočeská galerie v Pardubicích
  • Galerie výtvarného umění Ostrava
  • Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě[3]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. CHALUPA, Pavel: Hospodář nad svou krajinou, in: Jan Honsa - Výběr z malířského díla, Kutná Hora : GFJMKH, 2007, 40 s.
  2. Výstava Jan Honsa - "Ze staré Prahy"
  3. BOUČKOVÁ, Jitka. Jan Honsa. 1. vyd. Pardubice: Východočeská galerie v Pardubicích, 1984. 56 s. 

Externí odkazyEditovat