Otakar Lebeda
Otakar Lebeda (8. května 1877 Praha-Hradčany[1] – 12. dubna 1901 Malá Chuchle[2]) byl český malíř, spolu s Antonínem Slavíčkem a Františkem Kavánem nejvýznamnější český krajinář a žák Julia Mařáka.
| Otakar Lebeda | |
|---|---|
.jpg) Otakar Lebeda | |
| Narození | 8. května 1877 Praha-Hradčany  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. dubna 1901 (ve věku 23 let) Malá Chuchle Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění (Julius Mařák) |
| Alma mater | Colarossiho akademie |
| Významná díla | Jezírko v horách, V liboháji, Zabitý bleskem |
| Ovlivněný | Antonín Chittussi, Mařák, Slavíček, Kaván, Camille Corot |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
U mladíka z dobré pražské rodiny (otec měl prosperující povoznictví, matka provozovala tzv. Kneippovu tržnici) se nadání projevilo záhy a již ve svých patnácti letech nastoupil na pražskou Akademii do Mařákovy krajinářské školy, kterou studoval ve školních letech 1892/93 - 1896/97.
Zpočátku byly jeho obrazy silně ovlivněny realismem, českým malířem Antonínem Chitussi, který zemřel nedlouho před začátkem Lebedovy kariéry, dále také francouzským krajinářem Camillem Corotem. V roce 1898 využil stipendium k návštěvě Paříže a Barbizonu. V tomto malířském období, mimo jiné pod vlivem jeho staršího kolegy Slavíčka, se u něho projevuje silný vliv impresionistů. V poslední fázi své kariéry se začal orientovat na figurální malbu, sem patří i jeho poslední dílo Zabitý bleskem, velkoformátové plátno, které nikdy nedokončil a v kterém byly rozpoznány prvky přicházejícího expresionismu.
Mezi 26. červnem 2009 a 24. lednem 2010 se konala umělcova velká retrospektivní výstava ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze. Kurátorkou výstavy byla Veronika Hulíková, architektonické řešení navrhl Vladimír Hora. K výstavě vyšel reprezentativní katalog.
Smrt editovat
Život mladého nadějného malíře vyhasl jeho vlastní rukou – dne 12. dubna 1901 se krásný, nadaný a ve svých čtyřiadvaceti letech už i úspěšný mladík bez existenčních starostí (o jeho životní potřeby i náklady spojené s malováním se starala rodina) s láskyplným rodinným zázemím v lesíku nad Malou Chuchlí zastřelil. Bezprostřední příčinu jeho sebevraždy se nepodařilo odhalit, nic o ní nevypovídá ani rozsáhlá korespondence (především s matkou, bratrem a poručníkem), jež je hlavním pramenem poznání jeho života, jedině snad fakt, že osm měsíců před sebevraždou se léčil v lázních v Žichovicích. Podle pražského psychiatra Jana Cimického mohlo jít o hlubokou depresi: „Buď mohla být vrozená, nebo přišla jako duševní nemoc v době jeho zrání. Když je nerozpoznaná a neléčená, může vést k tragickým koncům. Zejména u malířů, kteří pracují v ateliéru ve velkém osamocení a perou se s vlastní imaginací.“
Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Galerie editovat
-
Otakar Lebeda Bílé azalky -
Otakar Lebeda Zátiší se zeleninou -
Otakar Lebeda Venkovské stavení -
Otakar Lebeda Cesta ve vsi (1894) -
Otakar Lebeda Malý Dubovec (1894-95) -
Otakar Lebeda Krkonoše - jezero (1895) -
Otakar Lebeda Horské oko v Krkonoších (1896) -
Otakar Lebeda Kvetoucí olše (1896) -
Otakar Lebeda Cesta u lesa (1897) -
Otakar Lebeda Chlapec na břehu (1897) -
Otakar Lebeda - V úvozu (Cestou) -
Otakar Lebeda Koně na pastvě -
Otakar Lebeda Z Karlových Varů (1898) -
Otakar Lebeda Bechyňská obora – Srnky (1899) -
Otakar Lebeda Stavba mostu -
Otakar Lebeda Stará pila v Bechyni (1899) -
Otakar Lebeda V Dobré Vodě -
Otakar Lebeda Zabitý bleskem (1900-01)
_-_Rybn%C3%ADk_Mal%C3%BD_Dubovec.jpg)
_-_Kon%C4%9B_na_pastv%C4%9B.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otakar Lebeda na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při Strahovském klášteře
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Zbraslav
Literatura editovat
- Macková, Olga: Otakar Lebeda. Nové prameny, NČVU 1957.
- Kotalík, Jiří: Otakar Lebeda. Praha: Národní galerie v Praze, 1978.
- Hulíková, Veronika: Otakar Lebeda. Praha: Národní galerie v Praze, 2009.
- Mádl, K. B.: Posmrtná výstava Otakara Lebedy, Zlatá Praha, roč. 19, č. 1, s. 11-12, 25. 10. 1901.
- Mádl, K. B.: Posmrtná výstava Otakara Lebedy, Národní listy, roč. 41, č. 296, s. 13, 27. 10. 1901.
- Rs: Feuilleton: Otakar Lebeda, Lidové noviny, roč. 9, č. 252, s. 1-2, 31. 10. 1901
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Lebeda na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Lebeda
- Otakar Lebeda Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine. – pozvánka na výstavu ve Valdštejnské jízdárně
- Malíř Otakar lebeda: tragický osud českého Vincenta van Gogha
- Otakar Lebeda (18877-1901) Diplomová práce, filozofická fakulta Univerzity Karlovy,V.Hilíková 2008
- Otakar Lebeda (1877-1901) informace a inspirace o výstavě Archivováno 29. 3. 2014 na Wayback Machine.
- Otakar Lebeda v informačním systému abART
