Jan (biskup vratislavský)
Jan (též Johannes, Johann) byl první biskup vratislavský.
| Důstojný (Venerabilis) Jan | |
|---|---|
| biskup vratislavský | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | vratislavská |
| Předchůdce | --- |
| Nástupce | Jeroným |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ? |
| Datum úmrtí | po 1030? |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle záznamů kronikáře Dětmara z Merseburku byl Johannes prvním biskupem diecéze vratislavské, založené roku 1000.
Založení vratislavské diecéze
editovatVytvoření vratislavské diecéze proběhlo v rámci první církevní organizace piastovského Polska, kterou provedl při příležitosti pouti k hrobu svatého Vojtěcha římský císař Ota III. z pověření papeže Silvestra II. a na žádost a za přítomnosti Boleslava Chrabrého. Tehdy zřídil hnězdenské arcibiskupství v čele s biskupem Radimem, kterému podřídil dosavadní biskupství v Poznani, a zároveň další tři Hnězdnu podřízená biskupství. Za biskupa pro Malopolsko se sídlem v Krakově byl vysvěcen Poppo, za biskupa pro Pomořany se sídlem v Kolobřehu Reinbern a biskupem nové diecéze pro Slezsko se stal právě Jan.
Sídlem diecéze byl Dómský ostrov ve Vratislavi. Tam se nacházel již dříve dřevěný kostel založený českým knížetem Boleslavem I. a před rokem 1038, tedy za biskupa Jana, byl patrně založen i pozdější farní kostel svatého Vojtěcha. V této době začala i stavba prvního kamenného kostela-katedrály. Patrocinia nejstarších hradských kostelů (Vratislav – svatého Martina, Lehnice – svatého Benedikta) ukazují na to, že se v okolí prvního biskupa pohybovala řada benediktinů. Pod Olavou ve Slezsku žil do roku 1007 benediktin svatý Svorad Ondřej. Hranice diecéze nebyly v té době dosud pevně vymezeny, avšak zabírala slezská území po obou stranách horní a střední Odry s výjimkou Kladské kotliny (pozdějšího Kladského hrabství), která nadále náležela k Českému knížectví a pražské diecézi.
Působení
editovatNení známo, jak dlouho zůstal biskup Jan v úřadu. Po smrti prvního polského krále Boleslava Chrabrého roku 1025 došlo ke vnitřním rozbrojům, které ohrozily i dosud nezakořeněné křesťanství a v letech 1031–1038 vedly k pohanskému povstání. V letech 1038–1039 navíc Slezsko dobyl český kníže Břetislav I. a pobořil vratislavskou katedrálu. Biskupství v této době zřejmě zaniklo; jisté je, že Jan musel opustit biskupské sídlo ve Vratislavi. Útočiště našel patrně nejprve ve Smogorzówě a později na hradě Ryczyně; proto mnohem pozdější tradice v čele s historikem Janem Długoszem hovoří o několika biskupstvích ve Slezsku 11. století.
Po zániku biskupství
editovatPo zániku biskupství upadl v zapomnění i biskup Jan. Není proto brán v úvahu při číselném označování svých stejnojmenných nástupců na stolci. Nepřerušená řada vratislavských biskupů počíná teprve biskupem Jeronýmem, jehož nástupce je označován jako Jan I.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Praha: Nakladatelství ONYX, 2004. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. S. 6–7.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Nakladatelství Libri, 2004. ISBN 80-7277-172-8. S. 17.
- KOPIEC, Jan. Bistum Breslau. In: GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau: Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 128–129.
- ŻERELIK, Rościsław. Dzieje Śląska do 1526 roku. In: CZAPLIŃSKI, Marek. Historia Śląska. Wrocław: Wydawnictvo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2002. ISBN 83-229-2213-2. S. 41–42.
- WECZERKA, Hugo. Handbuch der historischen Stätten - Schlesien. 2. vyd. Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003. ISBN 3-520-31602-1. S. XXXII, 39-40.
- PATER, Józef. Z dziejów archidiecezji wrocławskiej - 4. Utworzenie metropolii gnieźnieńskiej. Nowe Życie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-06. Archivováno 6. 11. 2009 na Wayback Machine.
| Předchůdce: --- |
|
Biskup vratislavský Jan 1000–? |
|
Nástupce: Jeroným |
