Júsuf al-Karadáví

egyptský islámský teolog, právník, kazatel a publicista (1926-2022)

Júsuf Abdulláh al-Karadáví (arabsky يوسف القرضاوي‎; první jméno též Jusuf, příjmení též al-Qaradáwí aj., anglickým přepisem Yusuf al-Qaradawi nebo Yusuf Al Qaradawi, 9. září 1926 Saft Turab, Egypt26. září 2022 Dauhá, Katar) byl egyptský islámský teolog, právník, kazatel a publicista. Své komentáře vysílal prostřednictvím pravidelného pořadu na televizní stanici al-Džazíra a předpokládalo se, že jeho pořad sledovalo cca 60 milionů lidí.[1][2] Patřil k nejvlivnějším učencům a morálním autoritám islámského světa.[1][3][4] Schvaloval sebevražedné atentáty proti lidem, které považoval za nepřátele islámu.[zdroj?]

Júsuf al-Karadáví
Narození9. září 1926
Saft Turab, Egypt
Úmrtí26. září 2022 (ve věku 96 let)
Dauhá
Alma materÚstav arabského výzkumu a studií (do 1958)
Univerzita al-Azhar (1944–1958)
PovoláníUlamá, spisovatel, fakíh, básník, právník, kazatel a muhaddith
ZaměstnavateléKatarská univerzita
IslamOnline
OceněníMezinárodní cena krále Fajsala za islamistiku (1994)
Kulturní cena sultána bin Alího al-Úvajse (1999)
Dubajská mezinárodní cena Koránu (2000)
Cena Maal Hijrah Malajsie (2009)
Nábož. vyznáníislám
DětiAbd ar-Rahmán Jusúf
Ilham Al-Qaradawi
Funkcepředseda Evropské rady fatvy a výzkumu (1997–2022)
předseda Mezinárodní unie muslimských učenců (2004–2018)
Webwww.al-qaradawi.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1999 mu byl zapovězen vstup na území USA a od roku 2008 i do Spojeného království.[5] V březnu 2012 Francie oznámila, že mu vstup do země také neumožní.[6]

Narodil se v rodině chudých, zbožných sedláků v nilské deltě. Otec zemřel, když byly Júsufovi dva roky, a vychovával ho strýc, nutící ho memorovat korán. Júsuf uměl celý korán dříve, než mu bylo devět let. Studoval na náboženské střední škole v Tantě, a po maturitě odešel na univerzitu do Káhiry, kde pokračoval v islámských studiích. Získal také diplom z arabštiny a arabské literatury.

Po absolvování školy se stal zaměstnancem Imámského institutu, organizace zodpovědné za dodržování islámu ve společnosti. Po odchodu z Egypta v roce 1961 pokračoval v této práci v Kataru až do roku 1990, pak se stal ředitelem katarské islámské univerzity. Je také hlavou Evropského úřadu pro fatwy a výzkum, islámské organizace sídlící v Irsku.

Roku 2004 se stal komisařem Centra islámských studií na Oxfordské univerzitě. Téhož roku dva a půl tisíce muslimských vědců ze Saúdské Arábie, Iráku a Palestiny osočilo Karadávího, že dělá islámu špatné jméno.[zdroj?]

Názory

editovat

Júsuf al-Karadáví budil kontroverzi svými názory, které byly často dezinterpretovány a které někdy procházely změnami. V případě ženské obřízky například prohlásil, že není podle islámu povinná, ale pokud je prospěšná, je možno ji provést, dle jeho knihy Zakázané a povolené v islámu. Zároveň však jinde uvedl, že vzhledem k její nepovinné povaze a poškozujícímu vlivu na fyzické i duševní zdraví je ve výsledku proti islámskému právu.[7]

K odpadlictví od islámu se vyjádřil, že jde o vážné nebezpečí pro muslimskou komunitu a že povinností všech muslimů je „boj proti odpadlictví ve všech jeho podobách a odkud pochází a nedat šanci pronikat do muslimského světa“.[8]

V roce 2008 se umístil na třetím místě v anketě o nejvýznamnější intelektuály současnosti pořádané americkým časopisem Foreign Policy.[9] Podílel se také (jako technický konzultant) na mnohamilionovém výpravném filmu o Mohammadovi.

Publikoval přes 120 knih, včetně publikace Zakázané a povolené v islámu, jakési příručky víry, a knihy Islám: budoucnost civilizace. Dlouhou dobu také patřil k intelektuálnímu kruhu organizace Muslimské bratrstvo (viz Muslimské bratrstvo), egyptské politické organizace.

Reference

editovat
  1. a b No.9 Sheikh Dr Yusuf al Qaradawi, Head of the International Union of Muslim Scholars – "The 500 most influential Muslims in the world 2009", Prof John Esposito and Prof Ibrahim Kalin – Edmund A. Walsh School of Foreign Service, Georgetown University
  2. SMOLTCZYK, Alexander. Islam's Spiritual 'Dear Abby': The Voice of Egypt's Muslim Brotherhood. Der Spiegel. 15 February 2011. Dostupné online [cit. 11 July 2014]. 
  3. Product Description: The Global Mufti: The Phenomenon of Yusuf Al-Qaradawi (Paperback)by Bettina Graf (Author, Editor), Jakob Skovgaard-Petersen (Editor) C Hurst & Co Publishers Ltd (20 July 2009) [online]. Amazon.co.uk [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. 
  4. Raymond William Baker, Islam Without Fear: Egypt and the New Islamists (2003), p.4
  5. Muslim cleric not allowed into UK. news.bbc.co.uk. BBC News, 7 February 2008. Dostupné online [cit. 8 February 2008]. 
  6. France election: Sarkozy vows ban on militant preachers, BBC, 26 March 2012
  7. http://www.ikhwanweb.com/article.php?id=19661
  8. Source of the Punishment for Apostasy [online]. Islam online [cit. 2010-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05. 
  9. Zpráva serveru Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-27. 

Externí odkazy

editovat