Irene Nizozemská

nizozemská princezna a bývalá vévodkyně z Parmy

Irene Nizozemská (Irene Emma Elisabeth; * 5. srpna 1939, Baarn, Nizozemsko) je nizozemská princezna, druhé dítě královny Juliány a prince Bernharda.

Princezna Irene
Princezna Irene v roce 2011
Princezna Irene v roce 2011
Jiná jménaIrene Emma Elisabeth van Oranje-Nassau, van Lippe-Biesterfeld
Narození5. srpna 1939 (85 let)
Soestdijkský palác, Baarn, Nizozemsko
Alma materUniverzita v Utrechtu
Povoláníaristokratka a tlumočnice
Nábož. vyznáníKatolická církev
ChoťKarel Hugo, vévoda Bourbonsko-Parmský (1964 - r. 1981)
DětiKarel; Margarita; Jaime a Carolina
RodičeJuliána Nizozemská, Bernhard Lipsko-Biesterfeldský
RodOranžsko-Nasavští
PříbuzníBeatrix Nizozemská, Margriet Nizozemská a Christina Nizozemská (sourozenci)
Prince Hugo de Bourbon de Parme[1], Princess Luisa, Marchioness of Castell'Arquato[1], Princess Cecilia, Countess of Berceto[1] a Prince Carlos, Prince of Piacenza[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Parmská vévodská rodina
Parmská vévodská rodina


Rozšířená rodina
Potomci prince Felixe a také členové lucemburské velkovévodské rodiny:


Potomci prince Reného:

  • Princ Philip
    Princezna Annette
    • Princ Jacques
    • Princ Joseph
      Princezna Anna Louise
      • Princ Arthur
      • Princezna Lily
  • Princezna Lorraine
  • Princ Alain
    Princezna Inge
  • Princezna Marie Pia
    • Princezna Lydia
      • Princezna Antoinette
      • Princezna Marie-Gabrielle
      • Princezna Alexia
      • Princ Michael
      • Princ Henri
        Princezna Gabriella
        • Princezna Victoria
        • Princezna Anastasia
    • Princezna Sybil
    • Princ Charles-Emmanuel
      Princezna Constance
    • Princ Amaury
    • Princezna Charlotte
    • Princezna Elizabeth
    • Princezna Zita
  • Princezna Marina
    • Princezna Tania
    • Princezna Astrid
    • Princ Axel
      Princezna Raphaèle
      • Princ Côme Axel
      • Princezna Alix
      • Princezna Aure

Potomci prince Ludvíka:

  • Princezna Marie Brigitte
    • Princ Louis Victor-Emanuel
      Princezna Ariane
      • Princezna Delphine
      • Princ Guy
  • Princ Rémy
    Princezna Elisabeth
    • Princ Tristan
      Princezna Shira
      • Princezna Talma
      • Princ Imri
    • Princezna Aude
  • Princezna Chantal Marie
  • Princ Jean
    Princezna Virginia
    • Princ Arnaud
    • Princ Christophe
Nizozemská královská rodina
Nizozemská královská rodina

Princezna Beatrix *

Širší královská rodina
Princezna Irene


Princezna Margriet *
Profesor Pieter van Vollenhoven *


  • Pan Bernardo Guillermo
    Paní Eva Guillermová
  • Pan Nicolás Guillermo
  • Slečna Juliana Guillermová

* člen/ka nizozemského královského rodu

V roce 1964 konvertovala ke katolicismu a na katolickém obřadu v Římě se provdala za prince Karla Huga Bourbonsko-Parmského, čímž ztratila své místo v linii následnictví na trůn. V roce 1981 se rozvedli.[2] Angažovala se v protijaderných kampaních.

Dětství a rodina

editovat

Narodila se 5. srpna 1939 v Soestdijkském paláci. V době jejího narození byla válka jednoznačnou možností, ale protože její rodiče doufali v mírové řešení, rozhodli se pojmenovat svou novou dceru po Eiréné, řecké bohyni míru.[3] Má tři sestry, z nichž nejstarší je bývalá nizozemská královna, princezna Beatrix Nizozemská; dvě mladší jsou princezna Margriet a zesnulá princezna Christina.[4][5]

Kvůli invazi nacistického Německa do Nizozemska během druhé světové války uprchla nizozemská královská rodina nejprve do Spojeného království. Irene ještě nebyl ani rok, když byla rodina nucena opustit Nizozemsko; byla pokřtěna v královské kapli v Buckinghamském paláci v Londýně, přičemž manželka krále Jiřího VI., královna Alžběta, byla jedním z jejích kmotrů. Když rodina opouštěla ​​Nizozemsko, na přístav, kde se naloďovali na britskou válečnou loď, zaútočil německý nálet; jedna z německých bomb explodovala 200 metrů od rodiny. Irene byla umístěna do plynotěsného nosiče, aby byla chráněna před nebezpečnými plyny.[6][7]

Když začal londýnský Blitz, princezna Juliána a její dcery znovu odletěly, tentokrát do exilu v kanadské Ottawě, kde se narodila její mladší sestra Margriet a kde Irene navštěvovala veřejnou školu v Rockcliffe Park.[8] Jako teenagera ji nizozemský tisk nazýval „okouzlující nizozemskou princeznou“. Během války byla nizozemská královská brigáda (formace svobodných nizozemských vojáků, kteří bojovali po boku spojenců) pojmenována po princezně Irene.[9]

Irene, vždy nezávislá osoba, byla nadšená, když od svého otce získala sportovní auto. Irene neměla štěstí; když otevřela kapotu automobilu, všimla si, že vozidlo jen vypadalo jako sportovní vůz, ale mělo motor běžného automobilu. Požádala svého otce o povolení upravit vozidlo na skutečné závodní auto, což princ Bernhard odmítl povolit.[10]

Byla družičkou na svatbě infanta Juana Carlose Španělského a princezny Sofie Řecké v roce 1962.

Studovala na Univerzitě v Utrechtu. Poté odjela do Madridu, aby se naučila španělštinu a byla dostatečně zdatná na to, aby se stala oficiální tlumočnicí.

Kontroverzní manželství

editovat
 
Princezna Irene s Karlem Hugem v roce 1964

Během studia španělštiny v Madridu se Irene setkala s Karlem Hugem, vévodou z Parmy, nejstarším synem karlistického uchazeče o španělský trůn Xaviera. V létě roku 1963 princezna Irene tajně konvertovala z protestantismu na katolicismus.[11] Veřejnost i královská rodina se o konverzi poprvé dozvěděli, když se na titulní stránce amsterdamských novin objevila fotografie, na které princezna klečí při přijímání na mši v římskokatolickém kostele jeronymitů (Los Jerónimos) v Madridu.[12] Irenina konverze proběhl rok před oznámením o jejím zasnoubení, ale královská rodina tuto zprávu oficiálně oznámila až v lednu 1964.[13][14] Když unikly zprávy, že je zasnoubená s princem Karlem Hugem (8 1930), vyvolalo to protest a ústavní krizi.[15]

Svatby princezny Irene a prince Karla Huga dne 29. dubna 1964 v kapli Borghese v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě v Itálii se nezúčastnil nikdo z nizozemské královské rodiny ani žádný nizozemský diplomatický zástupce.[16] Na slavnostním ceremoniálu také nebyli žádní zástupci španělské vlády; pár si vybral Řím jako místo svatby kvůli jeho neutralitě.[17]

Od rozvodu

editovat

V roce 1980 se Irene a její děti vrátily do Nizozemska. Zapojila se do různých workshopů o osobním rozvoji a snažila se „najít sebe sama“.[18] V letech 1983 a 1985 se veřejně vyslovila proti dalšímu rozmístění raket NATO na velké protijaderné demonstraci v Haagu a dopisem deníku De Volkskrant.[19] Její spojení s přírodou, které podle ní cítila od dětství, se prohloubilo a v roce 1995 vydala knihu Dialog s přírodou.[20]

V roce 1999 koupila farmu poblíž Nieu-Bethesdy v Jihoafrické republice a přeměnila ji na svatyni. V roce 2001 pomohla založit NatuurCollege v Nizozemsku.[21] Je také zakladatelkou organizace NatureWise, která přivádí děti v základních školách v Nizozemsku přímo do kontaktu s přírodou. Princezna je čestným členem budapešťského klubu.[22]

Karel Hugo a Irene mají čtyři děti:[23]

Jméno Narození Svatba Partner Potomci
Princ Karel, vévoda Parmský 27. ledna 1970 Svobodný Brigitte Klynstra Karel Hugo Klynstra[24]
12. června 2010 (civilní)

20. listopadu 2010 (církevní)

Annemarie Gualthérie van Weezel Princezna Luisa, markýza z Castell'Arquato

Princezna Cecilia, hraběnka z Barceta

Karel, kníže z Piacenzy

Princezna Margarita, hraběnka z Colorna 13. října 1972 19. června 2001 (civilní)

22. září 2001 (církevní)

rozvedena 8. listopadu 2006

Edwin de Roy van Zuydewijn
3. května 2008 (civilní) Tjalling ten Cate Julia ten Cate

Paola ten Cate

Princ Jaime, hrabě z Bardi 13. října 1972 3. října 2013 (civilní)

5. října 2013 (církevní)

Viktória Cservenyák Princezna Zita Bourbonsko-Parmská

Princezna Gloria Bourbonsko-Parmská

Princezna Carolina, markýza ze Sala 23. června 1974 21. dubna 2012 (civilní)

16. června 2012 (církevní)

Albert Brenninkmeijer Alaïa-Maria Brenninkmeijer

Xavier Brenninkmeijer

Tituly, oslovení a vyznamenání

editovat
  • 5. srpna 1939 – 15. listopadu 1964: Její královská Výsost princezna Irene Nizozemská, princezna oranžsko-nasavská, princezna lippsko-biesterfeldská
  • 15. listopadu 1964 – 7. května 1977: Její královská Výsost princezna z Piacenzy
  • 7. května 1977 – 7. ledna 1981: Její královská Výsost vévodkyně parmská
  • 7. ledna 1981 – současnost: Její královská Výsost princezna Irene Nizozemská, princezna oranžsko-nasavská, princezna lippsko-biesterfeldská[25][26]

Od rozvodu používá následující jména:

  • Princezna Irene Lippsko-Biesterfeldská
  • Paní (Mevrouw) van Lippe-Biesterfeld

Vyznamenání

editovat

Národní vyznamenání

editovat
  •  Nizozemsko: Rytíř velkokříže Řádu nizozemského lva
  •  Nizozemsko: Příjemkyně inaugurační medaile krále Viléma Alexandra
  •  Nizozemsko: Medaile královské svatební medaile z roku 2002
  •  Nizozemsko: Příjemkyně inaugurační medaile královny Beatrix
  •  Nizozemsko: Příjemkyně královské svatební medaile z roku 1966
  •  Nizozemsko: Příjemkyně inaugurační medaile královny Juliány

Zahraniční vyznamenání

editovat

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Juliust zur Lippe-Biesterfeld
 
 
Arnošt II. zur Lippe-Biesterfeld
 
 
 
 
 
 
Adelheid Clotilde z Castell-Castellu
 
 
Bernhard zur Lippe-Biesterfeld
 
 
 
 
 
 
Leopold Otto z Wartenslebenu
 
 
Karoline z Wartenslebenu
 
 
 
 
 
 
Mathilde Halbach
 
 
Bernhard Lippsko-Biesterfeldský
 
 
 
 
 
 
Wolfgang Adolf z Crammu
 
 
Aschwin ze Sierstorpff-Crammu
 
 
 
 
 
 
Hedviga z Crammu
 
 
Armgard ze Sierstorpff-Crammu
 
 
 
 
 
 
Ernst Moritz ze Sierstorpff-Driburgu
 
 
Hedwiga ze Sierstorpff-Driburgu
 
 
 
 
 
 
Karoline z Vincke
 
Irene Nizozemská
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandra Pruská
 
 
Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Adolf Schwarzbursko-Rudolstadtský
 
 
Marie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
 
 
 
 
Matylda Schonbursko-Waldenburská
 
 
Juliána Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Nizozemský
 
 
Vilém III. Nizozemský
 
 
 
 
 
 
Anna Pavlovna Ruská
 
 
Vilemína Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský
 
 
Emma Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
 
Helena Nasavská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Irene of the Netherlands na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. AFFAIRS, Ministry of General. Princess Irene - Royal family - Royal House of the Netherlands. www.royal-house.nl [online]. 2015-10-09 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Montreal Gazette - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  4. GODDARD, Lance. Canada and the Liberation of the Netherlands, May 1945. [s.l.]: Dundurn 242 s. Dostupné online. ISBN 978-1-55002-963-5. (anglicky) Google-Books-ID: IslELAX61NMC. 
  5. SLEEMAN, Elizabeth. The International Who's Who of Women 2002. [s.l.]: Psychology Press 728 s. Dostupné online. ISBN 978-1-85743-122-3. (anglicky) Google-Books-ID: 6J8xDWDqOkEC. 
  6. St. Petersburg Times - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  7. The Windsor Daily Star - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  8. The Leader-Post - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  9. ZEE, Henri A. Van Der. The Hunger Winter: Occupied Holland, 1944-1945. [s.l.]: U of Nebraska Press 350 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8032-9618-3. (anglicky) Google-Books-ID: _eNGEV_QL64C. 
  10. The Windsor Star - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  11. The Pittsburgh Press - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  12. The Windsor Star - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  13. Pittsburgh Post-Gazette - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  14. The Evening Independent - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  15. The Montreal Gazette - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  16. Eugene Register-Guard - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  17. The Evening News - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  18. Boca Raton News - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  19. Sarasota Herald-Tribune - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  20. EMOTO, Masaru. The True Power of Water: Healing and Discovering Ourselves. [s.l.]: Simon and Schuster 130 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7432-8981-8. (anglicky) 
  21. The NatureCollege Foundation contributes towards larger awareness of interconnection amongst all life on earth. web.archive.org [online]. 2012-04-23 [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-23. 
  22. Club of Budapest: Members. web.archive.org [online]. 2011-11-12 [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-12. 
  23. WILLIAMS, George L. Papal Genealogy: The Families and Descendants of the Popes. [s.l.]: McFarland 276 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-2071-1. (anglicky) 
  24. DIRKS, Bart; MEIJER, Remco. Nederland heeft er een prins bij: Carlos Hugo Roderik Sybren prins de Bourbon de Parme. de Volkskrant [online]. 2018-02-28 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  25. Princess Irene - Het Koninklijk Huis. web.archive.org [online]. 2015-02-26 [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-26. 
  26. KONINKRIJKSRELATIES, Ministerie van Binnenlandse Zaken en. Wet lidmaatschap koninklijk huis. wetten.overheid.nl [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  27. ANP Historisch Archief Community - Brussel, 14 december 1960. web.archive.org [online]. 2015-09-23 [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-23. 
  28. Het gezelschap poseert voor een officieel portret. Van links naar rechts: de dochter van de president, mevrouw López Mateos, prins Bernhard, president López Mateos, koningin Juliana en prinses Irene - Het Geheugen. geheugen.delpher.nl [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  29. Staatsbezoek president Peru aan Nederland, bezoek schouwburg Den Haag. - Het Geheugen. geheugen.delpher.nl [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  30. Het Thaise koningspaar biedt koningin Juliana en prins Bernhard een contradiner aan in Hotel des Indes. Van links naar rechts: koning Bhumipol, koningin Juliana, koningin Sirikit, prins Bernhard, prinses Beatrix en prinses Irene - Het Geheugen. geheugen.delpher.nl [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat