Anna Pavlovna Ruská

Anna Pavlovna Ruská
	královna nizozemská
	Anna Pavlovna
Doba vlády	1840–1849
Sňatek	21. února 1816
Manžel	Vilém II. Nizozemský
Narození	18. ledna 1795 ; Petrohrad
Úmrtí	1. března 1865 (ve věku 70 let) ; Haag
Předchůdce	Vilemína Pruská
Následník	Žofie Württemberská
Potomci	Vilém III.; Alexandr; Jindřich; Ernest Kazimír; Žofie
Rod	Oldenburkové
Dynastie	Holstein‑Gottorp‑Romanov
Otec	Pavel I. Ruský
Matka	Marie Fjodorovna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Romanovna-Holstein-Gottorp, též Anna Pavlovna (Ruská), rusky Анна Павловна, nizozemsky a v zemích mluvících německy Anna Paulowna (7. ledna^jul./ 18. ledna 1795^greg. Sankt Petěrburk – 1. března 1865, Haag) byla rodem ruská velkokněžna a královna nizozemská v letech 1840 až 1849.

PůvodEditovat

Jejími rodiči byli ruský car Pavel I. a carevna Marie Fjodorovna, narozená jako princezna Sofie Dorota Württemberská; byla jejich osmým dítětem (šestou dcerou) a nejmladší sestrou cara Alexandra I.

Život v NizozemskuEditovat

Král Vilém II. Nizozemský s chotí Annou Pavlovnou a dětmi (1832)

Dne 21. února 1816 se Anna Pavlovna provdala za pozdějšího nizozemského krále Viléma II. Oranžsko-Nasavského. Z manželství vzešlo pět potomků:

Vilém III. (1817–1890)
Vilém Alexandr Bedřich (1818–1848)
Vilém Bedřich Jindřich (1820–1879)
Ernest Kazimír (*/† 1822 – zemřel jako nemluvně v 5 měsících věku)
Vilemína Marie Žofie Luisa (1824–1897) – od roku 1842 provdána za Karla Alexandra Sasko-Výmarsko-Eisenašského (1818–1901), syna Karla Bedřicha Sasko-Výmarsko-Eisenašského

Ani po svatbě se Anna nevzdala svého pravoslavného vyznání. Svatební obřad byl vykonán nejprve po pravoslavném způsobu, poté až po způsobu luteránském. Po svatbě strávili novomanželé jeden rok v Rusku a Anna měla poté problém si zvyknout na to, že oddělení společenských tříd bylo v její nové zemi daleko slabší než v Rusku.

Anna Pavlovna dostala věnem jeden milion (tehdejších) rublů, což byla velmi vysoká peněžní částka. To vzbudilo velkou pozornost. Její manželství bylo kvůli Vilémovým nevěrám bouřlivé. Nadto jí v roce 1829 v Bruselu, kde manželé tehdy bydleli, někdo ukradl skoro všechny šperky (nakonec byla velká část nalezena), z čehož podezírala manžela, protože byl v té době v dluzích a stýkal se s podle jejího názoru pochybnými lidmi. Konflikty jitřily také nevěry jejího manžela. Pár pak žil odděleně až do roku 1843.

Na nizozemský trůn nastoupila spolu se svým manželem po abdikaci svého tchána Viléma I. (7. října 1840). Jako královna Anna nebyla u veřejnosti příliš populární. Naučila se sice mluvit nizozemsky lépe než její manžel, který často mluvil francouzsky, ale dodržovala přísnou etiketu a od veřejnosti si udržovala odstup. Její manžel zemřel v roce 1849 a Anna se poté stáhla z dvorského života.

Veřejné poctyEditovat

Na její počest je pojmenováno místo Anna Paulowna v provincii Severním Holandsku (Noordholland). V centrální části Haagu (Zeeheldenkwartier) je po královně Anně Pavlovně pojmenováno jedno z nejživějších náměstí Anna Paulownaplein s restauracemi a kavárnami.^[1] Nadto je zde také ulice Anna Paulownastraat, která ono náměstí protíná.

Německý botanik Philipp Franz von Siebold po královně pojmenoval rostlinný druh paulovnií (mj. strom Paulovnie plstnatá, nizozemsky Anna Paulownaboom).