Otevřít hlavní menu

Irena Blühová (2. března 1904, Považská Bystrica30. listopadu 1991, Bratislava) byla slovenská fotografka.

Irena Blühová
Narození 2. března 1904
Považská Bystrica
Úmrtí 30. listopadu 1991 (ve věku 87 let)
Bratislava
Alma mater Bauhaus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

Život a tvorbaEditovat

Začala fotografovat v roce 1924. Zaměřila se na sociální fotografii slovenského venkova. V letech 19311933 studovala v německém Dessau na Bauhausu obor fotografie a typografie. Po uzavření školy nacisty se vrátila do Bratislavy, kde vedla knihkupectví. Stýkala se s levicovými intelektuály, se kterými založila spolek Sociofoto. Snímky Ireny Blühové používal John Heartfield pro své fotomontáže.[1][2]

BauhausEditovat

V Bratislavě vedla knihkupectví, okolo kterého se vytvořila skupina levicové inteligence. Od roku 1933 fungoval kroužek fotografů s názvem Sociofoto. Irena Blühová vytvořila fotografické cykly reportáží o těžkém životě, bídě a práci na různých místech Slovenska. Fotografie Ireny Blühové mají humanistický obsah. Vyzařuje z nich poetika s citlivým smyslem pro kompozici. Jsou zásadní pro formování moderního dokumentu a fotografické reportáže na Slovensku.[3]

Blühová přišla do Desavy v roce 1931. Byla nejen studentkou avantgardního a kosmopolitního Bauhausu, ale zároveň součástí světa lidí kolem Junkersových leteckých závodů. Stejně jako pro mnoho dalších studentů, se pro Irenu Blühovou nenašla možnost ubytovat se přímo v Bauhausu, takže se ocitla v prostředí obytné kolonie dělníků z Junkersových leteckých závodů. Po příchodu do Desavy absolvovala na Bauhausu přípravné kurzy, jejichž zřízení bylo opravdu revoluční. Následovalo studium jednotlivých oborů, tak jako např. studium fotografie u Waltera Peterhansa.[4] Irena Blühová se objevila na Bauhausu až v jeho závěrečné fázi, ale našla tam vše, za čím šla. Po návratu do Bratislavy zjistila fakt, že na tamní uměleckoprůmyslové škole vyučuje typografii odchovanec Bauhausu Zdeněk Rossmann, se kterým přišla i jeho žena Marie Doležalová, studentka Waltera Peterhansa.[5]

Irena Blühová si díky Bauhausu zdokonalila fotografickou techniku a studium dále přispělo také k racionálnějšímu poznání principů, které do té doby jen tušila. Zůstala sociální fotografkou, ale věděla, že účinnost sociální fotografie nespočívá v samotném zachycení faktu, ale že záleží na kultuře fotografického vidění, na sugestivnosti záběru i na výraznosti zpracování. Blühová vzpomíná na školu jako „na školu formování člověka, lidského bytí“.[6]

VýstavyEditovat

  • Neúprosné světlo. Sociální fotografie v meziválečném Československu. 14. 9. — 28. 10. 2012. Autoři: Karol Aufricht / Irena Blühová / Karel Hájek / Ján Halász / Tibor Honty / Josef Kubín / Ilja Jozef Marko / Sergej Protopopov / Oldřich Straka / Viliam Tóth / Josef Zeman, Galerie Leica, Praha.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. LACKOVÁ, Dana. Fotografka všedních dní Irena Blühová. Knižnica [online]. 2004-4 [cit. 2009-4-26]. Roč. 5, čís. 4, s. 206–207. Dostupné online. ISSN 1336-0965. (slovensky) 
  2. HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 315. (slovensky) 
  3. HLAVÁČ, ĽUDOVÍT. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 315. 
  4. ŠKVARNA, DUŠAN; MACEK, VÁCLAV; MOJŽÍŠOVÁ, IVA. Irena Blühová. Martin: Osveta, 1991. S. 30. 
  5. SVOBODOVÁ, MARKÉTA. Bauhaus a Československo 1919-1938: studenti, koncepty, kontakty. Praha: KANT, 2016. S. 32. 
  6. SVOBODOVÁ, MARKÉTA. Bauhaus a Československo 1919-1938: studenti, koncepty, kontakty. Praha: KANT, 2016. S. 34. 

LiteraturaEditovat

  • HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. (slovensky) 
  • LACKOVÁ, Dana. Fotografka všedních dní Irena Blühová. Knižnica. Duben 2004, roč. 5, čís. 4, s. 206–207. Dostupné online. ISSN 1335-7026. (slovensky) 
  • MRÁZKOVÁ, Daniela; REMEŠ, Vladimír. Cesty československé fotografie. Praha: Mladá fronta, 1989. ISBN 80-204-0015-X. 

Externí odkazyEditovat