Wikipedie

Inteligentní plán

teorie o vzniku světa
(přesměrováno z Inteligentní design)

Slovní spojení Inteligentní design vzniklo velmi volným užitím termínu „design“. Inteligentní design (či inteligentní plán) v tomto pojetí představuje pojmenování teorie, která říká, že některé rysy vesmíru a živých věcí včetně jejich vývoje se dají lépe vysvětlit inteligentní příčinou, a nikoliv neřízeným procesem, jakým je přirozený výběr. Teorie inteligentního designu je především filosofií, přičemž kritiky bývá chybně zařazována mezi přírodní vědy.

Graf zobrazující postupné nahrazení výrazu „kreacionismus“ výrazem „inteligentní plán“ v rukopisu knihy Of pandas and people

Teorie inteligentního designu patří do široké oblasti jevů, které dočasně přesahují smyslové vnímání člověka a testovatelné kvality vědy a na své přírodovědné zkoumání teprve čekají.[1][2][3] Při méně volném užití termínu charakterizuje slovní spojení „inteligentní design“ oblast produktů navržených pomocí vyváženého souboru jednotlivých typů lidské inteligence, návazně i fungujících nezávisle na obsluze díky samočinnému programu (viz teorie inteligentního designu).

Zde jde o protiteorii k obecně uznávané evoluční teorii,[4] a má odborným způsobem dokázat existenci inteligentního stvořitele, aniž by se přímo odvolávala na Boha.[5][6] Problémem všech kritiků teorie inteligentního designu je, že nepřímo vymezují pojem „bůh“ jako nadpřirozenou bytost, aniž by jej sami definovali nebo brali v úvahu jeho velmi obecné, abstraktní vymezení.

U počátku teorie stáli křesťanští kreacionisté,[zdroj⁠?!] ale podíleli se na ní také vědci jako Michael Behe nebo Dean H. Kenyon, nespokojení s teorií evoluční. Část odborné veřejnosti ale teorii za vědeckou nepovažuje,[7] podle ní jde o pseudovědu a dle názorů amerických právních vědců (soudní rozsudek v USA) se jedná o latentní formu kreacionismu.[8]

Koncepty inteligentního plánu

editovat

Nezjednodušitelná složitost

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Nezjednodušitelná složitost.

Jev, u kterého je možné vyloučit, že k němu došlo postupným vývojem.

Specifická složitost

editovat

Jev, u kterého je možné vyloučit, že k němu došlo náhodou.

Vyladěný vesmír

editovat

Fyzikální konstanty vesmíru jsou vyladěny tak, aby mohl existovat život (či dokonce inteligentní život – antropický princip).

Inteligentní designér

editovat

Existuje inteligentní příčina vesmíru.

  Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Kontroverze

editovat

Inteligentní plán je moderní formou tradičního teleologického argumentu pro existenci boha. Na rozdíl od kreacionismu neupřesňuje povahu nebo totožnost inteligentního návrháře. Tato myšlenka byla rozvinuta skupinou amerických kreacionistů, kteří přeformulovali své argumenty ve sporu „stvoření nebo evoluce“, aby tak obešli rozhodnutí soudu, které zakazuje výuku kreacionismu jako vědy.[zdroj⁠?!] Většina čelních zastánců inteligentního plánu je členy amerického politicky konzervativního think tanku Discovery Institute[9][10] a někteří věří, že návrhářem je křesťanský bůh.[11] Podle klubu českých skeptiků Sisyfos financují masivní propagaci inteligentního plánu americké křesťanské kruhy a prosazují jej autoři bez biologického vzdělání.[12]

ID jako vědecká teorie

editovat

Zastánci inteligentního plánu tvrdí, že inteligentní plán je vědeckou teorií,[5] a požadují předefinování vědy tak, aby zvažovala nadpřirozené vysvětlení skutečnosti.[6] Obecně přijímaný vědecký konsenzus je, že inteligentní design není věda.[7][13][14] Podle United States National Academy of Sciences nejsou kreacionismus, ID ani ostatní tvrzení o nadpřizozeném zásahu ve vzniku života nebo druhů vědou, protože nejsou testovatelné vědeckou metodou.[15] United Stated National Science Teachers Association a American Association for the Advancement of Science označily ID za pseudovědu.[16] Další vědecké komunity s tímto tvrzením souhlasí, jiné nazývají ID „junk science“.[17][18] Inteligentní plán není považován za skutečnou vědu, protože nedodržuje procedury vědeckého diskursu a neobstojí u přezkumů vědecké komunity.[19] Hnutí pro inteligentní plán nepublikovalo ani jeden řádně odborně recenzovaný článek ve vědeckém časopise.[10][19] Jonathan Wells ve své knize tvrdí, že „každému, kdo doufá, že udělá kariéru na akademické půdě, je inteligentní plán nebezpečný.“[20]

Výuka ID v rámci přírodovědných předmětů

editovat

Ve Spojených státech ve věci, zdali inteligentní plán učit na školách či ne, proběhl v roce 2005 soudní proces (případ Kitzmiller versus Dover Area School District), ve kterém odpůrci ID dokázali, že inteligentní plán je latentní forma kreacionismu.[zdroj?] V zemích Evropské unie podvýbor pro kulturu, vědu a vzdělání vydal zprávu, ve kterém inteligentní design odsuzuje jako nebezpečný a ve které dále píše: „kreacionismus v jakékoli své formě, včetně ID, není založen na faktech, nepoužívá jakékoli vědecké dedukce a jeho obsah je zoufale neadekvátní pro vyučování vědeckých předmětů“.[8]

ID v Česku

editovat

V Praze se ve dnech 22.–23. října 2005 konala mezinárodní konference „Darwin and Design. A Challenge for the 21th Century Science.“[21]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intelligent design na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PATOČKA, Jan. Přirozený svět jako filozofický problém. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1992. S. 142. 
  2. ↑ LATOUR, Bruno. Stopovat a skládat světy. 1. vyd. Praha: tranzit.cz, 2016. S. 13–36. 
  3. ↑ GARDNER, Howard. Dimenze ,yšlení. 1. vyd. Praha: Portál, 2018. 480 s. 
  4. ↑ BĚHAL, Vladislav. Inteligentní plán nebo darwinismus? [online]. kreacionismus.cz, 2009-03-22 [cit. 2010-10-24]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b Top Questions about intelligent design [online]. Discovery Institute [cit. 2007-05-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Stephen C. Meyer and Paul A. Nelson. CSC – Getting Rid of the Unfair Rules, A book review, Origins & Design [online]. May 1, 1996 [cit. 2007-05-20]. Dostupné online. 
    • Phillip E. Johnson. Starting a Conversation about Evolution [online]. Access Research Network, August 31, 1996 [cit. 2007-05-20]. (Phillip Johnson Files). Dostupné online. 
    • Stephen C. Meyer. The Scientific Status of Intelligent Design: The Methodological Equivalence of Naturalistic and Non-Naturalistic Origins Theories [online]. Ignatius Press, December 1, 2002. Dostupné online. 
  7. ↑ a b * Seznam vědeckých společností odmítajících ID (en)
  8. ↑ a b assembly.coe.int [online]. [cit. 27-08-2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-07-2007. 
  9. ↑ „Q. Has the Discovery Institute been a leader in the intelligent design movement? A. Yes, the Discovery Institute's Center for Science and Culture. Q. And are almost all of the individuals who are involved with the intelligent design movement associated with the Discovery Institute? A. All of the leaders are, yes.“ Barbara Forrest, 2005, testifying in the Kitzmiller v. Dover Area School District trial. Kitzmiller v. Dover Area School District Trial transcript: Day 6 (October 5), PM Session, Part 1. [online]. TalkOrigins Archive, 2005 [cit. 2007-07-19]. Dostupné online. 
    • „The Discovery Institute is the ideological and strategic backbone behind the eruption of skirmishes over science in school districts and state capitals across the country“. In: Wilgoren, J. Politicized Scholars Put Evolution on the Defensive. New York Times. August 21, 2005. Dostupné online [PDF, cit. 2007-07-19]. 
    • Who is behind the ID movement? [online]. American Civil Liberties Union, September 16, 2005 [cit. 2007-07-20]. (Frequently Asked Questions About "Intelligent Design"). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-26. 
    • Kahn, JP. The Evolution of George Gilder. The Author And Tech-Sector Guru Has A New Cause To Create Controversy With: Intelligent Design. The Boston Globe. July 27, 2005. Dostupné online [cit. 2007-07-19].  Archivováno 16. 1. 2009 na Wayback Machine.
    • Who's Who of Intelligent Design Proponents [PDF]. Science & Theology News, November 2005 [cit. 2007-07-20]. (Science & Religion Guide). Dostupné online. 
    • „The engine behind the ID movement is the Discovery Institute“. ATTIE, Alan D., Elliot Sober, Ronald L. Numbers, Richard M. Amasino, Beth Cox4, Terese Berceau, Thomas Powell and Michael M. Cox. Defending science education against intelligent design: a call to action [online]. A publication of the American Society for Clinical Investigation., 2006 [cit. 2007-07-20]. (Journal of Clinical Investigation 116:1134–1138). Dostupné online. DOI 10.1172/JCI28449. 
  10. ↑ a b Science and Policy: Intelligent Design and Peer Review [online]. American Association for the Advancement of Science, 2007 [cit. 2007-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-06. 
  11. ↑ Stručný výkladový slovník českých skeptiků - Inteligentní design [online]. Český klub skeptiků Sisyfos [cit. 2009-01-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Nature Methods Editorial. An intelligently designed response. Nat. Methods. 2007, roč. 4, čís. 12, s. 983. DOI 10.1038/nmeth1207-983. 
  13. ↑ Mark Greener. Taking on creationism. Which arguments and evidence counter pseudoscience?. EMBO Reports. 2007, roč. 8, čís. 12, s. 1107–1109. DOI 10.1038/sj.embor.7401131. 
  14. ↑ Science and Creationism: A View from the National Academy of Sciences [online]. Second Edition. vyd. National Academy of Sciences, 1999. Dostupné online. 
  15. ↑ National Science Teachers Association Disappointed About Intelligent Design Comments Made by President Bush (3.8.3005) (tiskové prohlášení).
  16. ↑ Attie, A. D. Defending science education against intelligent design: a call to action. Journal of Clinical Investigation. American Society for Clinical Investigation, 2006, roč. 116, s. 1134–1138. Dostupné online. DOI 10.1172/JCI28449. 
    • H. Allen Orr. Devolution—Why intelligent design isn't [online]. May 2005. (Annals of Science). Dostupné online. 
    • Robert T. Pennock Tower of Babel: The Evidence Against the New Creationism.
    • Mark Bergin. Junk science [online]. February 25, 2006 [cit. 2009-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. 
  17. ↑ AGIN, Dan. Junk Science. [s.l.]: Macmillan, 2006. Dostupné online. S. 210 ff. 
  18. ↑ a b 4. Whether ID is Science, p. 87
  19. ↑ Darwinismus a Inteligentní plán, politicky nekorektní průvodce, Johnathan Wells, Ideál 2007, ISBN 978-80-86995-01-4, anglicky ISBN 1-59698-013-3
  20. ↑ J. Vácha: Konference „Darwin and Design: A Challenge for 21st Century Science“ (Report). Filosofický časopis, 54 (1): 142–153, 2006

Literatura

editovat
  • GRYGAR, Jiří: Vesmír, jaký je, Mladá fronta (edice Kolumbus), Praha, 1997, ISBN 80-204-0637-9, kapitola Inteligentní pozorovatelé od str. 186

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Inteligentní_plán&oldid=24430717“