Ingrid Bergmanová

švédská herečka

Ingrid Bergmanová, nepřechýleně Bergman (29. srpna 1915, Stockholm, Švédsko29. srpna 1982, Londýn, Spojené království) byla švédsko-americká filmová a divadelní herečka. Obdržela tři Oscary za své hlavní role a Americký filmový institut (AFI) ji zařadil na čtvrté místo největších hereček v historii amerického filmu.

Ingrid Bergman
Ingrid Bergman - Gaslight 44.jpg
Narození29. srpna 1915
Hedvig Eleonora församling
Úmrtí29. srpna 1982 (ve věku 67 let)
Londýn
Příčina úmrtíkarcinom prsu
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (59°21′27″ s. š., 18°1′31″ v. d.)
Alma materDramatens elevskola
Povoláníautorka autobiografie, divadelní herečka, filmová herečka a herečka
RodičeJustus Bergman
Manžel(ka)Roberto Rossellini (1950–1957)
Lars Schmidt (1958–1979)
Partner(ka)John Van Eyssen
DětiPia Lindström
Isotta Ingrid Rosselliniová
Isabella Rosselliniová
PříbuzníJustin Daly (vnuk)
OceněníOscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1944)
Tony Award za nejlepší herečku - divadelní hra (1947)
Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1956)
Oscar za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (1974)
Čestný César (1976)
Cena Emmy za herečku v hlavní roli v minisérii nebo filmu (1982)
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
Webová stránkawww.ingridbergman.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
19letá Ingrid Bergmanová ve filmu Hrabě z Mnichova mostu, (Munkbrogreven) (1935)

Její matka, původem Němka Friedel Adler Bergman, zemřela na žloutenku,[zdroj?] když jí byly pouhé tři roky. O 11 let později, 29.7.1929,[zdroj?] zemřel i její otec Justus Samuel Bergman na rakovinu.[zdroj?] Ten se věnoval fotografování a pomáhal jí už od mala s rozvojem jejího hereckého talentu. Po smrti otce žila Ingrid u svého strýce a jeho rodiny. Vystudovala hereckou školu Královského dramatického divadla ve Stockholmu a v roce 1934 obsadila svoji první mluvenou roli ve švédském filmu Hrabě z Mnichova mostu (Munkbrogreven), uvedeném do kin v roce 1935.

Jejím prvním manželem se stal roku 1937 Petter Lindström, který pracoval jako zubní lékař, a následujícího roku se jim narodila dcera Pia (* 1938). Ještě než odešla do Spojených států amerických, natočila v Německu film pro UFA Čtyři přátelé (režisér Carl Froelich). Mezinárodně známou filmovou hvězdou ji učinil snímek Intermezzo z roku 1936, který se producent David O. Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od tehdejších amerických hvězd zásadně odlišovala.

V roce 1942 získala americké státní občanství a natočila svůj nejslavnější film Casablanca, v němž byl jejím filmovým partnerem Humphrey Bogart a který režíroval Michael Curtiz. V roce 1949 natáčela v Itálii film Stromboli. Přitom se zamilovala do režiséra tohoto filmu Roberta Rosselliniho a otěhotněla s nímː Pak opustila svého muže Pettera Lindströma a dceru Piu, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila nakrátko přízeň amerického publika. V roce 1950 se za Rosselliniho provdala. Měli spolu tři děti: syna Roberta Ingmara Rosseliniho (* 1950) a dvojčata Isabellu Rossellini a Isottu Ingrid (* 18. června 1952). Druhá z dvojčat se později stala profesorkou na Stony Brook University). Bergmanová a Rossellini natočili spolu celkem sedm filmů. Roku 1957 se však jejich manželství rozpadlo, poté co Rossellini začal vztah s Indkou jménem Sonali Dasgupta, která byla o 24 let mladší než Rosselini a otěhotněla s ním.[1] O rok později se Ingrid Bergmanová provdala za švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.

 
Ingrid Bergmanová a Humphrey Bogart ve filmu Casablanca (1942)

V romantické komedii Indiskrétní (Indiscreet), natočeném v roce 1958, se Bergmanová objevila jako divadelní herečka Anna Kalman společně s Carym Grantem.

Do výčtu mužů, kteří měli intimní vztah s Ingrid Bergmanovou, se řadí také maďarský reportážní fotograf Robert Capa.[zdroj?]

Její poslední film Žena jménem Golda z roku 1982 byl životním příběhem izraelské političky Goldy Meirové. Čtyři měsíce po jeho dokončení zemřela Bergmanová v Londýně na rakovinu, v den svých 67. narozenin.

Filmografie (výběr)Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ingrid Bergman na německé Wikipedii a Ingrid Bergman performances na anglické Wikipedii.

  1. Svědectví dcery Isabelly Rosselini v brožuře k DVD filmu Indiskrétní (Indiscreet) z roku 1958.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat