Huzová

Huzová
	Kostel sv. Jiljí
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Šternberk
Obec s rozšířenou působností	Šternberk; (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°49′12″ s. š., 17°17′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	572 (2024)
Rozloha	34,39 km²
Nadmořská výška	534 m n. m.
PSČ	793 57
Počet domů	171 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Huzová 131; 793 57 Huzová ; obec.huzova@c-mail.cz
Starosta	Ing. Yvona Jirušová
	Oficiální web: www.huzova.cz
	Huzová
Další údaje
Kód obce	597414
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1951 Německá Húzová^[4]; německy Deutsch Hause^[5]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží v Nízkém Jeseníku, asi 9 km severně od Šternberka u silnice do Rýmařova a protéká jí říčka Sitka. Žije zde 572^[1] obyvatel.

Části obce

Huzová (k. ú. Huzová)
Arnoltice (k. ú. Arnoltice u Huzové)
Veveří (k. ú. Veveří u Huzové)

Název

Původní podoba jména vsi byla Huzova, což bylo přivlastňovací přídavné jméno od osobního jména Huz (starší podoba Guz vychází z praslovanského gǫzъ označujícího kulaté a vystouplé části těla, například hýždě, bouli, hrb). Význam místního jména tedy byl „Huzova ves“. Tvar Huzová poprvé doložen z konce 16. století. Při přejetí jména do němčiny došlo ke ztotožnění s obecným hûs (novoněmecky Haus – „dům“). Přívlastek Německá (Deutsch) byl připojován od 16. století na rozlišení od Moravské Huzové.^[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází přibližně z let 1136–1141, kdy je zmíněna v nedatované zakládací listině olomoucké kapituly olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (Guzoue – může se ale jednat o Moravskou Huzovou u Šternberka).^[7] Jako centrum kolonizace zdejšího kraje by tak zároveň byla nejstarší zmíněnou osadou na Rýmařovsku. První bezpečná zmínka se nachází v seznamu lenních statků olomouckého biskupství (cca 1317), kde je Husowia uvedena jako město s 11 lány a mlýnem o jednom složení, které drželi leníci bratři Vok, Markvart a Pavel - pozdější páni ze Sovince.^[8] Huzová se stala ve 13. století biskupským statkem, počátkem 14. století lenním statkem olomouckého biskupství (nejčastěji drženým pány ze Sovince), a to až do roku 1606, kdy kardinál Dietrichstein tento lenní statek prodal městu Olomouci. Huzová pak Olomouc zásobovala především stavebním i palivovým dřívím, významné bylo i pěstování lnu a tkalcovství.^[9] Roku 1643 byla Huzová vypleněna švédskými vojsky, v letech 1651 a 1787 vyhořela.

V roce 1836 se v Huzové narodil kovolitec Josef Röhlich. V 26 letech získal zaměstnání ve vídeňském ateliéru Antona Fernkorna. Kromě administrativní činnosti zde působil jako technický manažer při odlévání bronzového jezdeckého pomníku Evžena Savojského, který stojí na náměstí Hrdinů ve Vídni, při odlévání pomníku básníka Friedricha Schillera, který stojí před vídeňskou Akademií výtvarných umění a u řady dalších děl.^[10]

Drtivá většina obyvatel byla německé národnosti. V roce 1938 byla obec v rámci Sudet připojena k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno a Huzová byla dosídlena Čechy z vnitrozemí, přesídlena sem byla ale i chorvatská menšina z jižní Moravy. V poválečném období také zanikla značná část zdejších domů.^[9]

Od roku 1850 byla Huzová jako samostatná obec součástí politického i soudního okresu Šternberk, v roce 1949 součást okresu Rýmařov, od roku 1960 okresu Bruntál a od roku 1. ledna 2005 je součástí okresu Olomouc. Dosavadní samostatná obec Arnoltice byla připojena roku 1961, podobně Veveří v roce 1971.^[11]

Vývoj Huzové podle sčítání lidu^{[p 1]}^[12]^[13]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930
Obyvatel	1843	1911	1866	1732	1612	1470	1366^{[p 2]}
Domů	253	256	255	258	254	256	284
Rok	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Obyvatel	428	551	729	639	637	654	580	537
Domů	258	141	113	94	89	157	164	171

↑ Údaje podle aktuálního vymezení obce (1961 připojeny Arnoltice, 1971 Veveří).
↑ Z toho 1338 osob národnosti německé, 22 československé a 6 ostatních.^[14]

Památky

kostel svatého Jiljí
hrádek Huzová (1,6 km jižně od obce)
socha Immaculaty z roku 1710
mariánský sloup

Galerie

Sloup se sochou Panny Marie
Stará pohlednice
Krajina
Panoramatický pohled na Huzovou, rok 2012

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 478.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 311, 312.
↑ FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Praha: [s.n.], 1904–1907. S. 119.
↑ LECHNER, Karl. Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz, Teil I. Brno: [s.n.], 1902. S. s. 6.
↑ ^a ^b KOUDELA, Miroslav. Huzová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 103.
↑ KRAUSE, W. Röhlich, Josef (1836-1887), Erzgießer. In: Österreichische Bibliographische Lexikon 1815-1950. Vídeň: [s.n.], 1986. Dostupné online. Svazek 9. S. 201.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 28, 182, 568. Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.

Literatura

Šindlářová, Irena. Paměti obce Huzové. OÚ Huzová, Okresní úřad Bruntál a Nakladatelství DANAL Olomouc, 1998
Bohumil Samek, heslo Huzová, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek (A/I), Praha 1994, s. 579.

Související články

Římskokatolická farnost Huzová

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Huzová na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Huzová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Huzová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[12] Údaje podle aktuálního vymezení obce (1961 připojeny Arnoltice, 1971 Veveří).

[16] Z toho 1338 osob národnosti německé, 22 československé a 6 ostatních.^[14]

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.

[5] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 478.

[6] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 311, 312.

[7] FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Praha: [s.n.], 1904–1907. S. 119.

[8] LECHNER, Karl. Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz, Teil I. Brno: [s.n.], 1902. S. s. 6.

[Šternbersko-9] KOUDELA, Miroslav. Huzová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 103.

[10] KRAUSE, W. Röhlich, Josef (1836-1887), Erzgießer. In: Österreichische Bibliographische Lexikon 1815-1950. Vídeň: [s.n.], 1986. Dostupné online. Svazek 9. S. 201.

[11] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 28, 182, 568. Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.

[13] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.

[14] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.

[15] Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.

[4]

[5]

[1]

[2]

[3]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[p 1]

[12]

[13]

[p 2]

[14]