Humlův dům

Humlův (či Hummlův, Hummelův) dům, zvaný též Trnkův je pozdně barokní až klasicistní dům z let 1769–74. Stojí na Kampě na Malé Straně, Praha 1, na adrese Hroznová 500/1, přiléhá k domu čp. 543.

Humlův dům
Humlův dům
Základní informace
Sloh	baroko/klasicismus
Architekt	Matyáš Hummel
Výstavba	1769-74
Stavebník	Matyáš Hummel
Další majitelé	Jiří Trnka
Současný majitel	návrhářská škola
Poloha
Adresa	Praha, Česko Česko
Ulice	Hroznová
Souřadnice	50°5′9″ s. š., 14°24′28″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39545/1-875 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny objektu

Detail výzdoby domu

Humlův dům

Parcela

Parcela, na níž stojí dnešní budova, byla původně nezastavěnou plochou na břehu Čertovky. Teprve v roce 1629 byla prodána jako stavební parcela, nicméně s výstavbou se zde započaslo až koncem 17. století. Do té doby byla spojena s vedlejším domem čp. 490/III.

Matyáš Hummel

Teprve v roce 1761 prázdné stavební místo výhodně koupil pražský stavitel Matyáš Hummel. Není známo, kdy začal s výstavbou svého obytného domu (v pozdně barokním až klasicistním stylu). Jako nejpravděpodobnější se jeví roky 1769–1774, neboť v roce 1774 je již dům zmíněn jako Hummlův majetek. Zcela jistě pak lze existenci doložit od roku 1786, a to podle záznamů Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho a Josefa Jägera.

Další majitelé

Dům byl upraven v roce 1865 pro potřeby herce Pavla Švandy ze Semčic, kterému patřil, jméno stavitele však nelze s jistotou určit (pravděpodobně jím byl František Václavík). Roku 1959 dům zakoupil výtvarník Jiří Trnka, který jej rovněž nechal upravit.

Okolí

V blízkosti paláce se nacházejí další významné objekty:

• Buquoyský palác
• Malý Buquoyský palác
• Velkopřevorský palác
• Lennonova zeď
• Palác Metychů z Čečova
• Štěpán(ov)ský (Velkopřevorský) mlýn

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Humlův dům na Wikimedia Commons