Hradec (Stříbrná Skalice)

část obce Stříbrná Skalice v okrese Praha-východ

Hradec (katastrální území Hradec u Stříbrné Skalice) je část obce Stříbrná Skalice, leží v údolí Jevanského potoka 3,5 km severně od Stříbrné Skalice.

Hradec
Hradec
Hradec
Lokalita
Charakterosada
ObecStříbrná Skalice
OkresPraha-východ
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel59 (2011)[1]
Katastrální územíHradec u Stříbrné Skalice (1,6 km²)
PSČ281 63
Počet domů33 (2011)[1]
Hradec
Hradec
Další údaje
Kód části obce157660
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Převážnou část zástavby tvoří chaty a rekreační objekty. Na východní straně patří k Hradci zalesněné úbočí Hradeckého kopečku, na východě zasahuje do Hradce v lokalitě Ve Voradlech menší les z území Černých Voděrad, na severu na Hradec plynule navazuje osada Háčka, která zčásti patří také do Černých Voděrad.

HistorieEditovat

Archeologické nálezyEditovat

Do období staršího, než přinášejí prameny písemné, z nečetných nálezů dává nahlédnout archeologie. Nejstarším nálezem, který byl na území Hradce objeven, je zlomek eneolitického sekeromlatu nalezený spolu se zlomky hradištních nádob při stavbě chaty v severním svahu rybníka Propast v polovině 70. let 20. století. Místo nálezu se nachází pod vyvýšeninou (362 m n. m.) výrazně vystupující z údolí Jevanského potoka, kde někdejší místopisní a vlastivědní badatelé předpokládali existenci opevněného místa, vycházející především z pojmenování obce – Hradec. Kromě tohoto nálezu, zde však jiné přesvědčivé doklady dokazující existenci hradiště učiněny nebyly.

K daleko významnějšímu objevu došlo již v roce 1962, o 450 metrů západněji, v tehdy ještě fungující pískovně nacházející se na levém břehu Zvánovického potoka u cesty směřující od Kostelních Střimelic k rybníku Propast. Archeolog Jaroslav Kudrnáč zde v západní stěně pískovny objevil zbytky kolem 1 m hlubokých jam, které na základě nálezu středohradištních keramiky interpretoval jako pozůstatky slovanských obydlí z doby mezi lety 800 až 950 našeho letopočtu. Pro to, aby bylo možno na základě výše popsaných zjíštění dělat jakékoli závěry, například, že zde v době raného středověku existovalo opevněné hradiště vystavěné na místě osídleném již od pravěku, ke kterému patřila přes potok ležící osada, však chybí přesvědčivé nálezy, které by potvrdil či vyvrátil jedině podrobnější archeologický průzkum.

Další zajímavé místo leží ve vzdálenosti zhruba jeden kilometr na východ od Hradce u silnice mezi Stříbrnou Skalicí a Konojedy na katastru obce Oplany. Již na počátku 20. století zde někdejší významný historik a spoluzakladatel české archeologie Josef Ladislav Píč identifikoval skupinu “mohyl”, kterou na základě nálezů keramiky přirovnával k “mohylám” na Vyžlovce (lokalita Ve Spáleném). Při podrobném archeologickém průzkumu Černokostelecka v 70. a 80. letech 20. století prováděném Zdeňkem Smetánkou a Janem Klápštěm byly v “mohylách” nejen na Vyžlovce, ale i v širším okolí Kostelce nad Černými lesy rozpoznány relikty vrcholně středověkých staveb vybudovaných převážně v období tzv. vnitřní kolonizace probíhající v Čechách od počátku 13. století. Na základě těchto výsledků, ale i z výsledků povrchového průzkumu prováděného Jiřím Bernatem v roce 1999, lze usuzovat, že i relikty u Hradce jsou pozůstakem zaniklé středověké vesnice.

Dějiny současného osídleníEditovat

Současné zdejší osídlení lze rozpoznat např. už na mapě z poloviny 19. století, kde jsou na dnešním území Hradce zachyceny tři hospodářské dvory: Hradec, Hačka a Propast.

Z nejstarších pramenů je známo, že od 13. století náležel Hradec i s okolím pánům z Cimburka usazených na hrádku v Dědicích (dnes Hradové Střimelice). V písemných pramenech z konce 14. století (1396), v záznamech o fundacích církevních beneficií a donacích církevním institucím pražské arcidiecéze tzv. Liber erectionum, jsou na statcích v Hradci zmíněni Jan Čista a Velk řečený Rubáš v souvislosti s převedením platu 1 kopy grošů kostelu sv. Martina v Střimelicích (Kostelních), který se na ně převáděl ze vsi Čerčany. Součástí dnešního Hradce je i propastský mlýn, o jehož existenci se lze dozvědět ze stejného pramenu jako o Hradci v záznamu z roku 1412, kde se praví, že Jan Strýc ze Střimelic (Hradových) prodal mlýn řečený Propast faráři farního kostela v Střimelicích (Kostelních). První gruntovní záznamy z počátku 17. století (1601) uvádějí v Hradci čtyři grunty, přičemž tím čtvrtým je propastský mlýn. V dalších stoletích se až do začátku 19. století počet hospodářství v Hradci neměnil, pouze jejich majitelé.

Daleko pestřejší historií vysledovatelnou v písemných pramenech oplývá nedaleká osada Háčka (od slova hatě, v původním významu stavební konstrukce z proutí na zpevnění cesty v blátivém terénu nebo v močálu), která je již v roce 1320 zmíněna spolu s Hradovými Střimelicemi (tehdy jen Střimelice, kde není kostel) a Zvánovicemi, kdy je Bernard z Cimburka, Albert a Ješek z Poděhu prodali abatyši Kunhutěz kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. O několik let později přešly Hačky do rukou pražského měšťana Stacha, kdy je v Hačkách poprvé zmíněna tvrz, na které v té době seděl Stachův správce. V roce 1380 se Stach soudil u církevního soudu s rytířem Janem ze Střimelic (Hradových) o právo podávat faráře do Konojed, a tento soud vyhrál. V následujícím století pak docházelo k častému střídání majitelů hačecké tvrze, až se na počátku 16. století dostala do rukou Michala Slavaty, pána v Kostelci nad Černými lLesy. V roce 1554 ji od kosteleckého panství kupuje Jan mladší z Valdštejna a připojuje je k panství Komorní Hrádek. Někdy krátce poté tvrz asi zanikla. V urbáři černokosteleckého panství z roku 1677 je v Hačkách zmiňován mlýn, který pravděpodobně vyvstal v místech někdejší tvrze.

Doprava, turistika a službyEditovat

Severojižním směrem prochází údolím Jevanského potoka silnice, po níž jezdí autobusová linka Pražské integrované dopravy 382 z Prahy do Sázavy. Na území Hradce má dva páry zastávek: „Stříbrná Skalice, Hradec“ a „Stříbrná Skalice, Propast“. U rybníka Propast je restaurace, hojně využívaná zejména cykloturisty. Severozápadním okrajem Hradce (přes Háčku a Voradla) prochází cyklotrasa č. 0085 mezi Černými Voděrady a Kostelními Střimelicemi. Východozápadním směrem přes Hradec vede zeleně značená pěší turistická trasa od Říčan a Voděradských bučin do Oplan.

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat