Frýdštejn (hrad)

zřícenina hradu v Česku
(přesměrováno z Hrad Frýdštejn)

Frýdštejn je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skályokrese Jablonec nad Nisou.

Hrad Frýdštejn
letecký pohled na zříceninu
letecký pohled na zříceninu
Základní informace
Slohgotika
Výstavbapřed rokem 1385
Zánikkonec 16. století
Stavebník? Bibrštejnové
Další majiteléKamencové ze Střížovic, Bohuš z Kováně, Vartenberkové, Oppersdorfové, Zikmund Smiřický ze Smiřic, Rohanové aj.
Současný majitelobec Frýdštejn
Poloha
AdresaFrýdštejn, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky22899/5-16 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a zdivo má sílu 2 metry.

Historie

editovat

Pojizeří bylo od 13. století majetkem Markvaticů. Roku 1363 jsou zmiňováni jako majitelé oblasti kolem Hodkovic páni z Dražic a roku 1376 Jan II. z Bibrštejna, rod Bibrštejnů sídlící ve Frýdlantu tedy stál pravděpodobně u vzniku hradu.[1]

První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna.[2] Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic.

Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z  Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně nejprve uzavřel s husity dohodu, později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově smrti roku 1460 spravoval panství Jan Zajíc z Hazmburka.

Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1489 vlastnil hrad Jiří Berka z Dubé, roku 1498 Vilém Zub z Landštejna, pak Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledec.

V roce 1540 koupil hrad a frýdštejnské panství Jan z Vartenberka, který Frýdštejn připojil k rozsáhlému vartenberskému panství. Adam z Vartenberka se účastnil odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I., a proto ztratil roku 1547 některé své statky včetně Frýdštejna a Českého Dubu. Obě panství od krále odkoupil Jan z Oprštorfu. Jan si však za své sídlo zvolil Český Dub a frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikl význam frýdštejnského panství i Frýdštejna jako strážního hradu.[1]

Oppersdorfové v roce 1591 neobyvatelný hrad s panstvím prodali Zikmundu II. Smiřickému ze Smiřic. Po pánech ze Smiřic získal panství roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti získal panství císařský plukovník hrabě Jan Ludvík Isolani. Jedna z Isolaniho dcer odkázala panství katolické církvi, v jejímž držení zůstalo panství až do roku 1838, kdy se dostalo do vlastnictví Kamila Rohana.[2]

Současnost

editovat

Hrad je přístupný od roku 1892, kdy ho od tehdejších majitelů – rodu Rohanů ze Sychrova – koupil turnovský okrašlovací spolek, který dal dochované zdivo zpevnit. Nálezy z doby osídlení hradu, které byly získány průzkumem, se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea. Dnes je hrad majetkem obce Frýdštejn.[1]

Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlédnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu a je z ní vidět hrad Bezděz. Je asi 15 metrů vysoká, má 9 m v průměru a dvoumetrovou tloušťku zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6–7 m nad úrovní nádvoří,[1] do kterých pro návštěvníky vede po vnější straně věže kovové schodiště.

Na výšině jihovýchodně od hradu, lidově zvané Prakovna, je patrné obléhací opevnění.[3]

Návštěvnost hradu[4]
Rok Počet návštěvníků
2015 25 790
2016 25 259
2017 26 622

Frýdštejn v kultuře

editovat

O hradu psala Karolína Světlá v knize O Krejčíkovic Anežce.[1] Frýdštejn posloužil jako místo pro natáčení filmů Tajemství hradu v Karpatech[5] nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci.[6][1]

Přístup

editovat

Hrad se nachází necelý kilometr na východ od centra obce a od autobusové zastávky Frýdštejn, náves. Turistickým zážitkem je zejména přístup z opačné strany od Malé Skály. Hrad je od železniční stanice Malá skála na trati č. 030 Liberec – Pardubice vzdálen 3 kilometry po červené značce, jejíž trasa vede přes Pantheon vrcholovými partiemi Vranovského hřebene.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b c d e f Historie - Oficiální stránky hradu Frýdštejn. Frýdštejn.cz [online]. 2022-11-25 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  2. a b ANDĚL, Rudolf. Historie - Oficiální stránka obce Frýdštejn. obec-frydstejn.cz [online]. Obec Frýdštejn [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  3. FIŠERA, Zdeněk. Obléhací opevnění hradu Frýdštejna. Hláska. 2017, roč. XXVIII, čís. 3, s. 33–35. Dostupné online. 
  4. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 29. Dostupné v archivu. 
  5. Vydejte se na filmový hrad Frýdštejn na serveru Novinky.cz
  6. Hrad Frýdštejn. Filmová místa.cz [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat