Žerotín (hrad)
Hrad Žerotín byl šlechtický hrad bergfritového typu, vystavěný na návrší v obci Žerotín (dříve Žirotín) pravděpodobně v 1. polovině 13. století Habartem ze Žerotína, společně s městečkem Panenský Týnec (do 16. století nazývaným též Žirotský Týnec). Nyní je hrad zřícený a je celkově ohroženou nemovitou kulturní památkou.[1]
| Žerotín | |
|---|---|
 Fragmenty obou palácových nároží | |
| Účel stavby | |
obrana, správa panství, rezidence | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1. polovina 13. století |
| Zánik | švédským vojskem, 1639 |
| Materiál | pískovec |
| Stavebník | Žerotínové |
| Další majitelé | Žerotínové, Zajícové z Hazmburka, Doupovcové z Doupova |
| Současný majitel | obec Žerotín |
| Poloha | |
| Adresa | Žerotín,  Česko |
| Souřadnice | 50°17′9,96″ s. š., 13°54′36″ v. d. |
  Žerotín | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42975/5-1298 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie hradu editovat
Žerotín patří k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách. Poprvé se v písemných pramenech objevuje už v roce 1250, kdy se podle něj píše šlechtic Ratibor.[2] Vlastislavici, k nimž Ratibor patřil, získali v roce 1239 Panenský Týnec. Mezi těmito dvěma roky byl zřejmě v sousedství Týnce postaven hrad Žerotín, podle něhož se rod jeho stavitelů psal až do svého vymření v polovině 15. století. Žerotín se ale původně jmenoval Žirotín a stejně tak rodina měla přídomek "ze Žirotína". Pozdější literatura transkripci jména změnila na Žerotín a rod na Žerotíny, čímž vznikla možná záměna se stejnojmenným moravským rodem. Dalším písemně doloženým majitelem hradu byl Habart ze Žerotína, který působil v letech 1287–1297 jako přísedící na zemském soudu.[3] Pravděpodobně on založil klášter klarisek v Panenském Týnci, který pak jeho synové Plichta ze Žerotína, Jaroslav a Habart roku 1321 nadali nemovitým majetkem.[4] Jaroslav a Plichta bojovali na straně řádu německých rytířů v Prusku. Plichta, považovaný ve své době za předního rytíře, padl roku 1322 v bitvě u Mühldorfu. Na začátku 15. století prodal Plichta ze Žerotína svou polovinu hradu Oldřichu Zajíci z Hazmburka.[5] V 60. letech 15. století už vlastnili Hazmburkové hrad celý. Roku 1467 zemřel poslední člen rodu, Jaroslav ze Žerotína. Na počátku 16. století byl pánem na Žerotíně Čeněk Míčan z Klinštejna, poté Petr Chotek z Vojnína a následně Jindřich Brozanský z Vřesovic. V 80. letech 16. století jej odkoupili Doupovcové z Doupova.
Díky své poloze poblíž zemské silnice spojující Prahu s německými zeměmi a relativně schůdnému přístupu byl hrad, přestavěný ve 2. polovině 16. století, stále obýván. Na začátku 17. století tvořil Žerotín jednotné panství spolu s Vraným. Za účast na stavovském povstání byl dvůr Žerotín s hradem a stejnojmennou vsí zkonfiskován Vilému Vojtěchovi Doupovcovi z Doupova i přesto, že během povstání přišel o život. Roku 1623 panství zakoupil Jan Zdeněk z Mitrovic, který byl manželem Kateřiny, sestry Viléma Vojtěcha. Při vpádu švédských vojsk roku 1639 byl hrad zničen a společně s klášterem Panenský Týnec vypálen. Od té doby přestal být obývaný. Roku 1673, kdy panství kupuje Ferdinand Popel z Lobkovic, byl již zpustlý a neobyvatelný. Roku 1678 prodal Ferdinand panství Gundakarovi z Ditrichštejna, který je sloučil s panstvím budyňským. Hrad byl postupně rozebírán místním obyvatelstvem na stavbu domů. Na vnitřním valu roku 1857 zřídili Ditrichštejnové sušárnu švestek a valy s rozvalinami byly osázeny ořechy a třešněmi.[6]
Stavební podoba hradu editovat
Stanoviště vybrané pro stavbu hradu poskytuje minimální přírodní ochranu. To bylo třeba kompenzovat výrazným vnějším opevněním. Hrad byl proto obehnán mohutným, dodnes patrným dvojitým valem s příkopy. Kamenná hradba, kterou byl hrad nepochybně obehnán, se nedochovala. Hradní jádro tvoří ovál o rozměrech 30 × 45 metrů. Jeho obytná část se skládala z paláce a naproti němu umístěné obranné věže (bergfritu), která měla zřejmě atypický čtvercový půdorys o rozměrech 8 × 8 metrů.[7] Z této věže jsou patrné pouze terénní relikty.
Palác byl obdélným stavením orientovaným severojižně. Zachovaly se z něj dva střepy zdiva a sklep. Severní relikt je vysoký 6,5 metru, síla zdi činí 1,8 metru. Vnější severní nároží je pokryté původní renesanční omítkou. Jižní relikt má stejnou výšku jako severní, zdivo je o 20 centimetrů užší. Zbytky psaníčkového sgrafita na omítce jsou patrné jen sporadicky. Palác byl v celé délce podsklepený. Novodobým vchodem z 19. století je dnes přístupná jeho střední a severní část. Většina sklepa je sklenuta valenou klenbou z doby úpravy hradu v 16. století.
Přístup ke hradu editovat
Do Žerotína vede modré a zelené turistické značení. Hrad se nachází na severozápadním okraji obce, jeho areál je obkroužený místní komunikací. Přístupy do hradu jsou dva: z místní komunikace od severu a od východu přes oba valy okolo reliktu bergfritu. Je pravděpodobné, že se v tomto druhém případě jedná o původní přístup do hradu.
Galerie editovat
-
Hrad v roce 1822 na kresbě Josefa Šembery -
Jižní nároží paláce -
Detail omítky na vnější zdi jižního nároží paláce -
Severní nároží paláce -
Novodobý vchod do sklepa
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MonumNet: Seznam ohrožených nemovitých památek: hrad Žerotín, zřícenina [online]. Národní památkový ústav, 2011-02-09, rev. 2012-12-03 [cit. 2013-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Záruba,František, Hrad Žerotín, Castellologica bohemica 10, 2006, s. 147-156, ISBN 80-86124-66-5
- ↑ Heber, František Alexander, České hrady, zámky a tvrze, sv. 2, severní Čechy, ed. Bukačová, Irena, Argo, Praha 2006, s. 469, ISBN 80-7203-791-9
- ↑ Vlček, Pavel, Sommer, Petr, Foltýn, Dušan, Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 1997, s. 410, ISBN 80-85983-17-6
- ↑ Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Rakovnicko a Slánsko, díl 8, Praha 1891, s. 222
- ↑ Anděl, Rudolf a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 542.
- ↑ Durdík, Tomáš, Encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1995, s. 335, ISBN 80-901579-8-X.
Literatura editovat
- Durdík, Tomáš, Hrady severních Čech, Památkový ústav v Ústí nad Labem a Propagační tvorba Praha, 1992, nestránkováno, ISBN 80-85386-49-6
- Kožovský, J. V., Na Žerotín, Lučan III, 1885, č. 46-48
- Záruba, František: Žerotín. In: Castellologica Bohemica X, 2006, 147–156
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žerotín na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Žerotín ve Wikislovníku- Hrad Žerotín na hrady.cz
- Internetové stránky obce s dějinami hradu
- Hrad Žerotín u Loun - 10. díl seriálu Hrady, zámky a tvrze českého severozápadu [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 4. 2. 2020 [cit. 2020-03-25]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.
