Hostišová

obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji

Obec Hostišová se nachází v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 563[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, Hostišová a Hostišová-Horňák.

Hostišová
Náves s kapličkou v Hostišové
Náves s kapličkou v Hostišové
Znak obce HostišováVlajka obce Hostišová
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZlín
Obec s rozšířenou působnostíZlín
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel563 (2024)[1]
Rozloha2,65 km²[2]
Katastrální územíHostišová
Nadmořská výška308 m n. m.
PSČ763 01
Počet domů162 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHostišová 100
76301 Mysločovice
ou@hostisova.cz
StarostkaMichaela Nováková
Oficiální web: www.hostisova.cz
Hostišová
Hostišová
Další údaje
Kód obce585254
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o menší obec zemědělského charakteru, která se však rychle rozrůstá. Nachází se jen několik málo kilometrů severním směrem od krajského města Zlín, pod západními vrcholky Zlínské vrchoviny. Na jižníhm a východním okraji obce je ovocný sad. Směrem na jih od obce pramení potok Hostišovka. Obec se rozkládá v klidné oblasti stranou frekventovaných silničních tahů a v její blízkosti se rozprostírají rozlehlé lesy.

Původní jméno vesnice bylo Hostišova lhota, jak ukazuje nejstarší doklad z roku 1397. Základové osobní jméno Hostiš byla domácká podoba některého jména začínajícího na Host- (Hostibor, Hostimil, Hostivít apod.). Slovo lhota se ze jména postupně vynechávalo a první část začala být chápána jako přídavné jméno se složeným skloňováním. Doloženy jsou také podoby Hostišov a Hostěšov.[4]

Traduje se, že obec je pojmenována podle pána Hostiše, který za husitských válek uprchl ze svého hradu, který údajně stával na kopci Strážná. Hostiš majetek zanechal svým poddaným, kteří založili obec a pojmenovali ji po svém bývalém pánovi.

Historie

editovat

Od založení obce do konce druhé světové války

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397, přičemž podle archeologických nálezů bylo území obce osídleno již ve starší době kamenné. V roce 1446 se obec stala součástí majetku holešovského panství. Na přelomu 15. a 16. století však osada zřejmě zpustla, jelikož se v dalších zápisech objevuje až v roce 1574. V průběhu následujících dvou až tří set let se obec orientovala výhradně na zemědělskou činnost, což bylo po dlouhou dobu klíčové pro obživu místních obyvatel. V roce 1756 byl v obci vybudován barokní kříž a dnes je v tomto kříži umístěný novodobý litinový korpus Krista. Na návsi v centru obce byla v roce 1869 na místě původní zvonice zbudována kaple Navštívení Panny Marie. Až do první světové války docházelo ke scelování místních polí a po skončení války se v této činnosti nadále pokračovalo.

V roce 1934 byl do obce zaveden elektrický proud a pro místní se stalo klíčovým rozšiřování výroby u firmy Baťa v nedalekém Zlíně, kde tehdy pracovala většina obyvatel obce. Rychlý rozvoj města Zlína napomohl i prodeji zemědělských produktů místních obyvatel, se kterými odjížděli na trh právě do Baťova města.

V noci z 12. na 13. dubna 1944 seskočila na území Trnovce, který spadá pod katastr obce, paradesantní skupina Clay z příslušníků čs. zahraničního vojska ve Velké Británii ve složení Antonín Bartoš – velitel, Jiří Štokman – šifrant, Čestmír Šikola – radiotelegrafista, která měla rozhodující podíl na přípravách povstání na východní Moravě ke konci druhé světové války.

V době komunistického režimu

editovat

Po druhé světové válce a nástupu komunistického režimu v tehdejším Československu došlo k výrazné změně celkové politické orientace a k postupnému procesu socializace zemědělství v obci. Právě hostišovští zemědělci patřili mezi první v tomto procesu na celém tehdejším Gottwaldovsku. V roce 1950 zde bylo založeno JZD. V 50. letech byla v obci vybudována kanalizace, vodovod a nová bezprašná vozovka. V roce 1964 byl vybudován také nový kulturní dům. V 80. letech došlo k vybudování tenisových kurtů, hřiště a také koupaliště, které v dnešní době slouží spíše jako hasičská nádrž.

Po sametové revoluci

editovat

Po sametové revoluci v roce 1989 se obec Hostišová osamostatnila a 6. prosince 1990 začala její nová éra. Po volbách do místního zastupitelstva vznikla Hostišová jako samostatná obec a výkonným článkem se stal obecní úřad Hostišová.

V těsné blízkosti obce u lesa se nachází nově zbudovaná Křížová cesta z roku 2009 a také Rozhledna Hostišová na Strážné, která byla budována v letech 2010 až 2012. V obci se nacházejí také dva památné stromy, které jsou chráněny státem. Jsou to Prajzovská hruška, jejíž stáří je odhadováno cca na 250 let a památný dub.

Obyvatelstvo

editovat

Růst počtu obyvatel ukazuje následující tabulka:

Rok Obyvatel Rok Obyvatel
1834 163 1961 377
1850 168 1970 383
1880 230 1980 350
1890 254 1991 387
1900 246 2001 410
1910 289 2011 482
1921 300 2014 502
1930 302 2015 494
1950 250 2018 513

Od 50. let až do roku 1991 kolísal počet obyvatel mezi 350 až 390. Avšak v posledních letech počet obyvatel pravidelně narůstá, k 1. lednu 2018 zde žilo 513 obyvatel.

Skladba trvale bydlícího obyvatelstva

   1991 2001 2011 2014 2015
Počet mužů 190 214 251 266 260
Počet žen 197 196 231 236 234
Počet dětí do 15 let     104 85 95 95 ?
Počet obyvatel celkem 387 410 482 502 494

Pamětihodnosti

editovat
  • Barokní kříž
  • Kaple Navštívení Panny Marie
  • Památník rumunských vojáků
  • Památník partyzána Metoděje Ponížila
  • Památník Clay – Eva
  • Prajzovská hruška
  • Památný dub

Historické názvy obce

editovat
  • 1397 – Hosstyssova Lhota
  • 1446 – Hostissow
  • 1464 – Hossczissow
  • 1699 – Hostassová
  • 1816 – Hostěšow

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 280, 282.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat