Horní Bousov

část obce Dolní Bousov v okrese Mladá Boleslav

Horní Bousov je vesnice, součást města Dolní Bousovokrese Mladá Boleslav. Nachází se zhruba 2,5 km na sever od Dolního Bousova a 4,5 km na západ od Sobotky, při silnici I/16 ze Sobotky do Mladé Boleslavi (silnice dnes vede okolo vsi severním obchvatem).

Horní Bousov
socha svatého Jana Nepomuckého
socha svatého Jana Nepomuckého
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Dolní Bousov
Okres Mladá Boleslav
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 160 (2011)[1]
Katastrální území Horní Bousov (6,34 km²)
Nadmořská výška 284 m n. m.
PSČ 294 04
Počet domů 65 (2011)[1]
Horní Bousov
Horní Bousov
Další údaje
Kód části obce 42480
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Prvotní osídlení v oblasti Horního Bousova se rozkládalo víc na sever, kde posud lze nalézt střepy a dokonce i pazourky. Až počátkem středověku, snad aby se ochránili před nepříjemnými větry, postavili obyvatelé několik obydlí na dnešním místě. Roku 1323 je první zmínka v písemných materiálech a nemluví o pokojných zemědělcích, ale o loupeživém vladykovi Ctiboru z Búsovce, který se zúčastní i dobývání hradu u Turnova. Je tedy možno diskutovat o původu názvu vesnice. Podle etymologických učebnic vzniklo od osobního jména Bohuš, zkráceně a lidově Bús. Analogicky lze mít za to, že ve 13. století Horní Bousov byl menší než Dolní a byl až do polovina 15. století nazýván zdrobněle Busovec. Patřil mezi 112 vsí, které měl ve vlastnictví hradišťský klášter. Před husitskými válkami nastává pomalý úpadek. Před jeho zničením a rozehnáním mnichů husity dne 30. dubna 1420 byl v klášteře vyšetřován Jan Hus. Po pádu kláštera největší počet vesnic uchvátil Jan Čapek ze Sán, který později smutně proslul v bitvě u Lipan. Zanedlouho však vládnou nad bousovskými poddanými kostečtí páni Zajícové z Hazmburka. Málokdo ví, že v této době pohusitské byli křižáci vzdáleni pouhých 6 km od Bousova (spálili tvrz Kněžmost a Solec) a také, že vojsko krále Jiřího z Poděbrad obléhalo dvakrát hrad Kost. Po třicetileté válce patřila Kost a s ní Horní Bousov do Frýdlantského vévodství Albrechta z Valdštejna. Z 18. století pochází nejstarší zachovaná památka v Horním Bousově, socha Jana Nepomuckého.[2]

Hornobousovský pivovarEditovat

V roce 1599 se „dvůr“ Horní Bousov a pivovar prodal pánu Oldřichovi Felixovi z Lobkovic za 1900 kop grošů českých, což bylo 1 milion 330 tisíc.[ujasnit] Pivovar býval tam, kde je dnes kravín „Klas“. Dodnes jsou tam hluboké sklepy, kde se uchovávalo pivo, aby mělo svoji správnou teplotu.

PamětihodnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Čerpáno z Hornobousovské kroniky č. 2

Externí odkazyEditovat