Otevřít hlavní menu

Hlávková kapusta (Brassica oleracea var. sabauda) je košťálová zelenina z čeledi brukvovitých, jedná se o kultivar brukve zelné (Brassica oleracea). Pěstuje se pro hlávku s bublinkatými zkadeřenými listy, čímž se liší od podobného hlávkového zelí. Je dostupná celoročně, konzumuje se tepelně upravená.

Jak číst taxoboxHlávková kapusta
alternativní popis obrázku chybí
Hlávková kapusta
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales )
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod brukev (Brassica)
Druh brukev zelná (B. oleracea)
Trinomické jméno
Brassica oleracea var. sabauda
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Hlávková kapusta je dvouletá rostlina, jedlou hlávku vytváří v prvním roce stáří. Hlávka je tvořena spirálovitě vyrůstajícími bublinkatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál je vysoký 30 – 70 cm.[1] Listy mají obvykle tmavě zelenou barvu, ale mohou být i žlutozelené a u okrasných forem mohou být listy zbarveny od žluté přes červenou až do fialova. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy, plodem je zaškrcovaná šešule, semena jsou černá a kulatá.

U raných odrůd dosahuje hlávka hmotnosti 0,3 – 1 kg, u pozdních 1 – 3 kg.

PěstováníEditovat

Kapusta je nenáročná na klimatické podmínky, snáší dobře i chladnější podnebí, snese i -15 °C.[2] Podle odrůdy přezimuje po vytvoření 5 - 6 pravých listů nebo až po vytvoření hlávky. Nejvíce jí vyhovují středně těžké, hlinité půdy s dostatečným obsahem humusu a vláhy.

Pěstuje se z předpěstované sadby nebo ze semen, vysévaných na konci února ve sklenících, v případě raných odrůd se ven vysazuje v dubnu ve sponu 40 x 50 cm. Vegetační doba je 50 - 70 dní a sklizeň je v červnu nebo v červenci. Pozdní odrůdy se vysazují na konci dubna nebo v květnu ve sponu 50 x 50 - 60 x 60 cm a sklízí se od srpna do října, přičemž mohou zůstat na stanovišti až do listopadu. Vegetační doba je delší, u poloraných odrůd 100 - 120 dní, podzimní odrůdy 102 - 160 dní, sklízejí se v srpnu nebo v září. Ozimé odrůdy mají vegetaci nejdelší, dlouhou 240 - 250 dní, vysazují se na konci září a sklizeň trvá až do ledna.

Výnos hlávkové kapusty raných odrůd činí 20 - 25 t/ha, u pozdních odrůd 30 - 40 t/ha.

Rozsah pěstování v ČR[2]

Sledované ukazatele 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Vývoj osevních ploch v ČR v ha 1 347 1 264 1 300 1 160 1 145 1 152
Průměrný ha výnos v tunách v ČR 17,35 16,00 17,29 16,05 18,52 17,32
Roční spotřeba na jednoho obyvatele v ČR v kg 2,3 2,1 2,2 2,1 2,0 1,9

Obsahové látkyEditovat

 
Detail listu

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové hlávkové kapustě.[2]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/kg) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/kg 890 Na 94 vitamin C 344
bílkoviny g/kg 31 K 2460 vitamin D 0
tuky g/kg 5 Ca 800 vitamin E 17,9
cukry g/kg 67 Mg 176 vitamin B6 2,18
popeloviny g/kg 9,4 P 663 vitamin B12 0
vláknina g/kg 31 Fe 15,1 vitamín A 12,6
S - methylmethionin mg/kg 60 S 1760 thiamin 1,17
cholesterol mg/kg 0 Zn 3,2 riboflavin 1,04
energie kJ/100 g 176 Mn 4,7 niacin 2,18

Kuchyňské zpracováníEditovat

Hlávková kapusta se konzumuje po tepelné úpravě. I při použití do studených salátů se předtím krátce povaří. Lze ji vařit, dusit, smažit, zapékat i zadělávat podobně jako zelí, nehodí se ale k nakládání. Používá se do polévek nebo omáček.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Hlávková kapusta [online]. Konev.cz [cit. 2012-02-05]. Dostupné online. 
  2. a b c Hlávková kapusta [online]. Mendelova zemědělská a lesnická universita [cit. 2012-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat