Hermagor-Pressegger See
Hermagor-Pressegger See (česky[zdroj?] a slovinsky Šmohor) je město v Rakousku, ve spolkové zemi Korutany. Je centrem po něm pojmenovaném okresu. Název odkazuje na prvního Aquileiského biskupa svatého Hermagorase. Žije zde přibližně 6 800[1] obyvatel.
| Šmohor Hermagor-Pressegger See | |
|---|---|
 Pohled na nádraží u centra města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°37′38″ s. š., 13°22′2″ v. d. |
| Nadmořská výška | 602 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Korutany |
| Okres | Hermagor |
  Šmohor | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 204,8 km² |
| Počet obyvatel | 6 824 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 33,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Siegfried Ronacher |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0 42 82 |
| PSČ | 9620 |
| Označení vozidel | HE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní poměry editovat
Hermagor se nachází v dolním údolí řeky Gail na severním úpatí Karnských Alp, v blízkosti hranic s Itálií. Na jihu navazuje průsmyk Naßfeld s italskou obcí Pontebba. Na severu vede cesta přes městečko Gitschtal do Gailtalských Alp, napříč sedlem Kreuzberg k ledovcovému jezeru Weissensee a dále do obce Greifenburgu v údolí Drávy. Stanice Hermagor je zastávka na železniční trati Gailtal z Arnoldsteinu do Kötschach-Mauthen.
Katastrální území obce zahrnuje mělké Pressegger See, jedno z nejteplejších jezer v Rakousku s rozsáhlými rašelinnými břehy.
Administrativní členění editovat
Kromě rozdělení do množství menších vesnic je město Hermagor-Pressegger See je rozděleno do následujících katastrálních území:
|
|
Historie editovat
Archeologické nálezy ukázaly, že historická těžba železné rudy zde probíhala již kolem roku 1800-1200 př. n. l.[2] Toto osídlení bylo později součástí keltského království Noricum, které bylo začleněno do Římské říše v roce 15 př. n. l.[3][4] Farnost svatého Hermagorasu v Korutanském vévodství byla poprvé zmíněna v dokumentu z roku 1169, pravděpodobně založena patriarchy z Aquileia. Díky své strategické poloze obec rychle rostla. Právo trhové získala v roce 1288 a stala se hlavním sídlem údolí Gail. V 15. století Turci napadli a zničili vesnice po celém údolí. V roce 1779 objevil botanik Franz Xaver von Wulfen endemickou bylinu Wulfenia carinthiaca na svazích vrcholu Gartnerkofel. Samotné město mělo v roce 1880 709 čistě německy mluvících obyvatel a bylo severozápadně od jazykové hranice. Dnešní vesnice spadající pod Hermagor Potschach a Fritzendorf byly naopak slovinsky mluvící. Tyto vesnice byly výhradně katolické, kdežto v Hermagoru, podobně jako v jiných německých sídlech, byla i protestantská menšina.[5] Hermagor se stal okresním velitelstvím a tedy i hlavním městem okresu v roce 1868 a byl domovem posádky Císařsko-královské zeměbrany. Železniční linka Gailtal byla postavena roku 1894, prodloužena v roce 1915 pro vojenské účely italské fronty v první světové válce. Hermagor získal městská privilegia 10. října 1930 u příležitosti desátého výročí korunovačního plebiscitu. Současná obec Hermagor-Pressegger See vznikla sloučením několika bývalých nezávislých obcí v průběhu správní reformy z roku 1973.
Obyvatelstvo editovat
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1923 | 1934 | 1939 | 1951 | 1961 | 1971 | 1981 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5 366 | 5 821 | 5 797 | 6 030 | 6 621 | 6 095 | 6 296 | 6 760 | 7 219 | 7 036 | 7 238 | 7 079 | 7 403 | 7 232 | 7 082 |
V době sčítání lidu z roku 2001 mělo město Hermagor-Pressegger See 7 232 obyvatel (1991: 7403), většina mluvila německy, dále pak slovinsky. Z nich bylo 94,7% Rakušanů, 1,6% Němců, 1,1% Bosňáků a 1,0% Chorvatů.
68,8% obyvatel se uvádí jako římští katolíci, 25,6% jsou příslušníci protestantské církve, 1,5% zastává islámskou víru a 2,4% jsou bez náboženské příslušnosti.
Pamětihodnosti editovat
- Zámek Möderndorf zahrnující muzeum Gailského údolí.
- Zámek Lerchenhof postaven mezi lety 1848 až 1851. Je ukázkou pozdně klasicistně-biedermeierské architektury v Korutanech a dnes slouží jako hostinec.
- Zřícenina hradu Malenthein leží na jihovýchodním svahu Guggenbergu u Kühweg. Nejstarší písemná zmínka o věži pochází z roku 1311, další rozšiřování je uváděno v roce 1317. Do roku 1395 byl hrad sídlem místního soudu.[6]
- Zříceniny pevnosti s věží Khünburg na špatně přístupném místě jihovýchodně od města.
- Filiální gotický kostel svatého Linharta
- Farní kostel v Rattendorfu
- Barokní farní kostel svatého Hermagora
-
Zámek Möderndorf -
Zámek Lerchenhof -
Filiální kostel sv. Linharta
Ekonomika editovat
.jpg)
Ekonomika Hermagoru dnes do značné míry závisí na cestovním ruchu, zejména lyžování kolem průsmyku Naßfeld, největšího lyžařského areálu v Korutanech. Jezero Pressegger See a okolní hory jsou také tradiční letní útočiště a oblíbená destinace pro turisty. Z 3 228 zaměstnanců v roce 2001 bylo 600 zaměstnanci hotelů a restaurací, následovalo 471 zaměstnaných osob v oblasti obchodu, opravy motorových vozidel a zboží pro domácnost a 441 zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu.
Zemědělství a lesnictví editovat
V roce 2009 zde bylo 789 hektarů označených jako orná půda, avšak více než polovina jsou dočasné travní porosty. Na dalších 134 hektarech se pěstuje čistý jarní ječmen, oves a kukuřici. Pro 599 stávajících zařízení v roce 2009 bylo lesnictví 320 (53,4% zemědělských podniků) hlavní činností, pro dalších 177 to byl chov skotu a pro 47 ovcí. Hospodářství se za posledních 50 let snížilo o polovinu. Zásadní význam mají alpské pastviny. Skot a koně zde tráví léto. Mléko se následně zpracovává na místní speciality. Společně s pohostinstvím je to dalším lákadlem turistů.
Les a dřevo hrají důležitou roli v prvovýrobě jako důležitý ekonomický pilíř. Nicméně s několika výjimkami nebylo možné provádět průmyslové zpracování dřeva přímo na místě obce. Dřevo také získává větší význam v kontextu ochrany životního prostředí. Tedy mimo jiné, město Hermagor, a zároveň turistické středisko Tröpolach jsou napájeny pomocí dálkového vytápění biomasou.
Řemeslo a obchod editovat
Ačkoli je nejmenším rakouským okresním městem, Hermagor stále tvoří ekonomické centrum okolí. Zde, na křižovatce dvou údolí, se řemeslo a obchod usadil brzy. Z bývalé agrární ekonomiky se Hermagor v posledních desetiletích transformoval do silného turistického centra. Mnoho pracovních míst bylo vytvořeno cestovním ruchem a s tím souvisejícím rozvojem obchodu. Odvětví služeb ve všech jeho aspektech se značně zvýšilo. Řemeslo stále má svůj význam.
Rodáci editovat
- Franz Grafenauer (1860 - 1935) - varhanář a poslanec Rakouské říšské rady zastupující Slovince
- Matija Majar (1809 - 1892) - katolický kněz a slovinský politický aktivista v Karnských Alpách
- Roland Assinger (1973) - bývalý rakouský lyžař
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hermagor-Pressegger See na anglické Wikipedii a Hermagor-Pressegger See na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
- ↑ PICCOTIN, Gernot. Urzeitliche, römerzeitliche und frühmittelalterliche Funde im Bezirk Hermagor.. [s.l.]: [s.n.] (německy)
- ↑ Marienpilgerweg [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Jenig [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-29. (německy)
- ↑ C.K. Centrální statistická komise. Special-Orts-Repertorien der im Oesterreichischen Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder. Svazek V. Korutany. Vídeň: [s.n.], 1883. S. 2–4. (německy)
- ↑ Dehio Kärnten. Vídeň: [s.n.], 2001. S. 436. (německy)
Literatura editovat
- Bernhard Gitschtaler (Hrsg.): Ausgelöschte Namen. Die Opfer des Nationalsozialismus im und aus dem Gailtal – Ein Erinnerungsbuch. Otto-Müller Verlag, Salzburg 2015. (německy)
- Bernhard Gitschtaler, Daniel Jamritsch: Das Gailtal unterm Hakenkreuz. Über Elemente nationalsozialistischer Herrschaft im Gailtal. kitab-Verlag, Klagenfurt/Celovec 2013. (německy)
- Gotbert Moro: Hermagor. Geschichte, Natur, Gegenwart. Geschichtsverein für Kärnten, 1969. (německy)
- Hubert Pietschnigg: Hermagor. 1. Auflage 1931 2. Auflage 1988. (německy)
- Heidi Rogy: Stadtgemeinde Hermagor-Pressegger See. Geschichte - Kultur - Natur. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt 2010. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermagor-Pressegger See na Wikimedia Commons - Galerie Hermagor-Pressegger See na Wikimedia Commons
