Heřman Přerhof

český herec

Heřman Přerhof (1. června 1831 Žiželice u Kolína[1]27. března 1867 Praha) byl český recitátor (deklamátor) a organizátor kulturního života.

Heřman Přerhof
Heřman Přerhof (Jan Vilímek 1884)
Heřman Přerhof (Jan Vilímek 1884)
Narození1. června 1831
Žiželice u Kolína
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. března 1867 (ve věku 35 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povoláníherec, ilustrátor, malíř a novinář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl známý svou dramatickou, působivou recitací. Rád ztvárňoval „figurky“ (žánrové postavy „obyčejných lidí“), z nichž k nejúspěšnějším patřil Frajtr Kalina od Vítězslava Hálka. Hálka kvůli němu dokonce z legrace oslovoval „pane švagře“ („vy jste jeho otec, ale já jsem jeho druhý otec“). Jako aktivní člen Umělecké besedy také organizoval vystoupení na venkově, často společně s klavíristou Janem Ludevítem Procházkou a zpěvákem Janem Lukesem. Zapojil se i do sokolského hnutí; navzdory svému postižení (byl částečně chromý na jednu nohu a chodil o holi) se například s velkým úsilím zúčastnil dálkového pochodu z Prahy na Říp v roce 1862.

Přerhof také publikoval, zejména ve Vilímkově nakladatelství. Pro potřeby veřejných zábav (besed) spolu s dalšími uspořádal Besedník[2], sbírku básní vhodných k recitaci. Humoristické listy otiskly několik tisíc jeho rébusů, část z nich pak vyšla znovu knižně (Rebusy Humorů).

Velká popularita v 60. letech nezabránila tomu, aby byl už v roce 1884 prakticky zapomenutý. Besedy, které pomáhal organizovat a zakládat jako novinku, se staly běžnou záležitostí a s nimi se zapsaly do povědomí nové tváře. Na Přerhofovy deklamace tehdy vzpomínali už jen starší. Přesto měl pro budoucí generace význam – slovy J. R. Vilímka „pomohl vyplnit tůň národního bezživotí, aby suchou a bezpečnou nohou mohli vykročiti ti, kdož jsou dnes živi a pro národ činni.“[3][4]

DíloEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Besedník v Národní knihovně
  3. Heřman Přerhof. Humoristické listy. 8. 1884, roč. 26, čís. 35, s. 290. Dostupné online. 
  4. Šablona:Odkaz online
  5. PŘERHOF, HEŘMAN, Heřman. Rebusy humorů [online]. Praha: Josef. R. Vilímek, 1873 [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).

Externí odkazyEditovat