Hanuš Kuffner

český novinář a spisovatel

Hanuš Kuffner (12. ledna 1861, Mirovice[1] (okr. Písek) – 20. května 1929, Praha, Staré Strašnice[2][p 1]) byl český novinář, spisovatel a vojenský historik.

Hanuš Kuffner
Hanuš Kuffner, šedesátiletý
Hanuš Kuffner, šedesátiletý
Narození12. ledna 1861
Mirovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. května 1929 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, novinář, historik a voják
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vystudoval gymnázium a potom kadetku – starou rakouskou vojenskou školu zaměřenou na přípravu důstojníků. Svou profesní kariéru zahájil roku 1883 jako důstojník v Rakousko-Uherské armádě. V roce 1889 z armády pro své národnostní smýšlení odešel a stal se novinářem, spisovatelem a znalcem historie českého válečnictví. Jako žurnalista psal pro časopis Národní politika, noviny Národní listy a pro vojenskou rubriku deníku Politika. Publikoval v Časopisu českého muzea články o válečném umění Jana Žižky a Prokopa Holého. Byl důvěrníkem dr. Beneše a ve sporu o rukopisy zaníceným obhájcem pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského.

Za některé své extrémní postoje si vysloužil označení "fanatický Slovan"[3]. Ve své práci Záboj a Čestmír : obrazy starého čes. válečnictví doby předkřesťanské (1923), dokládá pomocí etymologie, že Slované vládli ve středu Evropy již na sklonku Římského císařství, jen je tehdejší historikové omylem pokládali za Germány.

V roce 1903 zmapoval spolu s Jozefem Miškovským průběh Čertovy brázdy.[4] Originál této mapy je uložen v Podlipanském muzeu v Českém Brodě, kopie pak v Sázavském klášteře.

Bio SvětovidEditovat

V roce 1912 založil a do roku 1920 vlastnil a provozoval v Praze, Nuslích (Boleslavova 13) kino Bio Světovid [5] (později kino Morava, dnes 2. scéna Divadla Na Fidlovačce s názvem Komorní Fidlovačka). Kromě filmových představení se v kině Světovid, s Kuffnerovým přispěním, konalo několik charitativních akcí, konaných nuselskými spolky, například Sokoly [6].

SourozenciEditovat

  • Josef (narozen 6. července 1855 v Blatné, zemřel 8. srpna 1928 v Praze), důstojník, redaktor, divadelní kritik a fejetonista, autor filologických studií, publikace z oboru národopisu a slovanství.
  • Karel (narozen 5. prosince 1858 v Mirovicich, zemřel 21. února 1940 v Praze), MUDr., profesor psychiatrie, publikace z oboru[7]
  • Klement Magister (narozen 6. května 1857 v Mirovicich, zemřel 17. září 1938 v Praze) od roku 1901 kazatel v chrámu sv.Víta v Praze.
  • Johanna (narozená 14. února 1853 Blatná, zemřela dne 21. prosince 1911 v Praze)

DíloEditovat

Kuffnerovo husitské vojskoEditovat

 
Kuffnerovo husitské vojsko

Hanuš Kuffner patřil mezi velké znalce válečného umění Husitů, své bádání promítl do snahy vytvořit didaktickou hračku pro děti.

Kuffnerovou snahou zprvu bylo husitské vojsko odlít z kovu. Vytvořit protiváhu tehdy velmi populárním „cínovým vojáčkům“ dovážených z Německa. V roce 1908 spojil síly s akademickými malíři Karlem Štapferem (1863–1930) a Václavem Reitmajerem (1865–?) a akademickým sochařem Václavem Cveklem (1861–1932). Ti pod Kuffnerovým dohledem vytvořili předlohy, následně odlité ve dvou velikostech (4 a 6 cm) Uměleckou slévárnou kovů Václava Ženíška v Praze na Žižkově[8]. V obou velikostech byly odlévány a prodávány figurky Žižky na koni, kněze, jezdce a pěšího bojovníka a také bojový vůz s dvěma páry koní, houfnice na kolech a kára s koněm a jezdcem. Zájemci mohli Kuffnerovo husitské vojsko kupovat po jednotlivých figurkách v ceně od 10 haléřů (pěší bojovník, 4 cm) do tři korun (bojový vůz bez koní, 6 cm), nebo v sadách. Nejdražší za sedmnáct korun obsahovala šesticentimetrové figurky (5 jezdců, 31 pěší, bojový vůz o 2 párech koní) [9]. V rámci propagace H. Kuffner své Husitské vojsko opakovaně vystavoval ve výkladních skříních obchodů, nebo na výstavách. Poprvé v prosinci 1908 v Praze, ve Vodičkově ulici, ve výkladní skříni, 532 muži a 12 bojovými vozy vytvořil panorama představující husitský vozový šik na pochodu. Ten po týdnu změnil na panorama představující Husitské vojsko u Sudoměře[10]. Obdobné panorama sestavil v lednu roku 1911 v jedné z plzeňských škol ze šesti set figurek a dvaceti bojových vozů[11].

Téměř totožné figurky jako z kovu, inicioval H. Kuffner i z papíru. Nápomocen mu byl malíř a grafik Baltazar Kutina (1853–1923). Jejich společnou prací vzniklo roce 1912 dílo tištěné pod názvem Kuffnerovo husitské vojsko. Na osmi arších bylo v barvě vytištěno 85 figurek určených k vystřižení. H. Kuffner měl ideu, aby se jeho Husitské vojsko stalo didaktickou pomůckou v tehdejších školách. Zcela opačného názoru byla Zemská školní rada, ta Kufnerovo dílo, spolu s obdobnou vystřihovánkou, Sokolským sletem autora Josefa Kožíška, zakázala kupovat do škol[12]. Není tedy překvapující, že druhého vydání se Kuffnerovo husitské vojsko [13]. dočkalo až v roce 1918, jako desátý svazek ediční řady Umělecké snahy' nakladatele B. Kočího v Praze.

KnihyEditovat

  • Bitva u Lipan 30. května 1434, Český Brod, 1899 Dostupné online., spoluautor Jozef Miškovský
  • Husitské vojny v obrazech : sbírka 59 mapek a plánů k dějinám válek i válečnictví husitského se stručným výkladem zobrazených dějů, Praha, 1908 Dostupné online.
  • Náš stát a světový mír, Praha, 1918
  • Kuffnerovo husitské vojsko : 8 archů, 85 figurek k vystřihování v barevné reprodukci dle návrhů malíře B. Kutiny, Praha, 1918 Dostupné online.
  • VII. všesokolský slet v Praze : Husitské vojsko, Praha, 1920
  • Záboj a Čestmír : obrazy starého čes. válečnictví doby předkřesťanské, Praha, 1923
  • Tataři na Moravě : byla či nebyla bitva u Olomouce? Praha, 1926

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Matriční zápis uvádí křestní jméno Jan, nikoli Hanuš

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Milovice
  2. Matriční záznam o úmrtí farnost při kostele sv. Rocha na Žižkově
  3. Doubek Vratislav, Zadlužený radikál Václav Klofáč, Slovo a smysl : Časopis pro mezioborová bohemistická studia, 2004, roč. 1, č. 2, s. 23-32, ISSN 1214-7915
  4. Miškovský Jozef: Po Čertově brázdě z Chotouně do Sázavy, Naše Hlasy 23, 1903, 28 a 29, 1904, 10
  5. Zprávy Spolku českých majitelů kinematografů v král. Českém, roč. 1920, č. 2, s. 7
  6. Ze schůze předsednictva Č. O. S., In. Venkov, roč. 7 (1912), č. 254 (28. 10.), s. 13
  7. Mysliveček: Prof. dr. Karel Kuffner, In. Časopis lékařů českých, roč. 77 (1938), č. 49 (9. 12.), s. 1421 Dostupné online.
  8. Husitský šik vozový na pochodu, In. Národní listy, roč. 48 (1908), č. 340 (10. 12.), s. 4
  9. Veselý, Jindřich: Příručka českého loutkáře, Praha, 1914, s. 62
  10. Husitský šik vozový na pochodu, In. Národní politika, roč. 26 (1908), č. 341 (11. 12.), s. 7
  11. Kuffnerovo "Husitské vojsko", In. Plzeňské listy, roč. 47 (1911), č. 5 (7. 1.), s. 5
  12. Zakázané hry, In. Čech, roč. 41 (1916), č. 32 (2. 2.), s. 6
  13. Kuffnerovo husitské vojsko : 8 archů, 85 figurek k vystřihování v barevné reprodukci dle návrhů malíře B. Kutiny, Praha, 1918 [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6d760a50-5776-11e8-afe6-005056825209 Dostupné online

Externí odkazyEditovat