Han van Meegeren

nizozemský malíř a padělatel obrazů

Han van Meegeren, vlastním jménem Henricus Antonius van Meegeren (10. října 188930. prosince 1947) byl nizozemský malíř, jeden z největších padělatelů v historii umění.

Han van Meegeren
Van Meegeren s „falešným Vermeerem“ namalovaným po zatčení roku 1945
Van Meegeren s „falešným Vermeerem“ namalovaným po zatčení roku 1945
Narození 10. října 1889
Deventer
Úmrtí 30. prosince 1947 (ve věku 58 let)
Amsterdam
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Alma mater Delftská technická univerzita
Povolání malíř, faussaire d'œuvre d'art, restaurátor a sběratel
Děti Jacques van Meegeren
Významná díla De voetwassing
Muzieklezende vrouw
Cisterspelende vrouw
Webová stránka www.meegeren.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

 
Emauzští učedníci. Obraz je odvozen od Caravaggiova obrazu stejného jména. Znalec Abraham Bredius jej nazval "tím dílem Vermeera z Delft" a muzeum ho zakoupilo za půl miliónu zlatých.

Specializoval se na falšování děl největšího holandského malíře 17. století, Jana Vermeera. Meegerenovy padělky představovaly ve své době absolutní vrchol padělatelství uměleckých děl. Byly tak dobré, že největší soudobí znalci i po upozornění, že jde o padělek, a opětovném podrobném prozkoumání díla často trvali na tom, že jde o pravý obraz.

Meegeren při tvorbě padělků postupoval velice rafinovaně. Nekopíroval Vermeerovy obrazy z galerií, místo toho maloval jeho slavné obrazy, které v průběhu staletí zmizely (v jistém smyslu tedy šlo o původní tvorbu). Namaloval mimo jiné i Emauzské učedníky, kteří byli několik let umístěni v Boymanově muzeu v Rotterdamu jakožto nejvýznamnější exponát muzea a jedna z nejvýznamnějších holandských kulturních památek (dodnes existují lidé, kteří odmítají uznat, že jde o padělek).

 
Residence Villa Primavera, v níž namaloval Meegeren své Emauzské účedníky

Meegeren vynalezl mnoho novátorských postupů, jak navodit u nových maleb vzhled přirozeného stáří, které se mezi padělateli používají dodnes. Maloval na stará plátna z doby, z níž měly padělané obrazy pocházet. Zdá se, že alespoň v některých případech pro něj tvorba padělků představovala svéráznou pomstu lidem, které činil zodpovědnými za neúspěch vlastní malířské kariéry. (Soudobí odborníci odmítali jeho tvorbu kvůli nemodernímu stylu.) Jednalo se o učitele na akademii, kde studoval, a kritiky, kteří strhali jeho díla – jim s gustem prodal nemalou část svých falzifikátů.

Asi by nikdy nebyl odhalen, kdyby jeden ze svých nejlepších padělků neprodal Hermannu Göringovi. Padělek Kristus a cizoložnice byl prodán za tehdejších 1 650 000 holandských guldenů, což byla nejvyšší cena, jaká kdy byla za padělek vyplacena. Ekvivalentní cena v anglické měně činila 4 000 000 liber. Po válce byl zatčen jako kolaborant s nacisty, a než by se nechal odsoudit pro napomáhání vykrádání holandského kulturního dědictví a rozkrádání židovského majetku (za což mohl být odsouzen k trestu smrti), přiznal se k padělatelství.

 
Jako důkaz své neviny maluje Meegeren obraz Kristus mezi učenci ve stylu Vermeera. Fotografie z října 1945.

Když vyjmenoval všechny své padělky včetně Emauzských učedníků, odborníci se mu vysmáli a u všech obrazů potvrdili pravost. Vážně jej začali brát teprve poté, když ve vězení namaloval „Vermeerův obraz“ Kristus mezi učenci, nicméně většina z nich trvala na pravosti obrazů i nadále. Přišel však poslední Meegerenův triumf – načrtl malbu, která byla původně na plátně, na které namaloval Emauzské učedníky, a rentgen prokázal, že tato malba pod vrchní malbou skutečně je. To bylo pro většinu odborníků dostatečným důkazem, že jde o Meegerenův falzifikát, protože bylo vyloučeno, aby mohl zjistit původní malbu, aniž by obraz sám namaloval. Později přišli experti s dalšími důkazy – Meegeren si sice vytvářel barvy sám, pokud možno stejně jako malíři, které falšoval, nicméně nepodařilo se mu zcela vyhnout tomu, aby se v nich tu a tam neobjevily příměsi v jejich době neexistující. V průběhu deseti let po Meegerenově smrti bylo provedeno několik složitých chemických analýz, které nade vši pochybnost prokázaly, že obrazy byly namalovány až ve 20. století.

Trest jednoho roku vězení, k němuž byl 12. listopadu 1947 odsouzen, byl v podstatě směšný, uvážíme-li rozsah jeho tvorby a příjmy z ní, a ani ten si neměl odsedět celý, neboť královna dala najevo, že žádosti o milost, již podal jeho advokát, hodlá vyhovět. Krátce před tím, než se tak stalo, však Meegeren 30. prosince roku 1947 zemřel na selhání srdce.

Jeho vlastnictví bylo vydraženo a obrazy se staly slavné pod jeho jménem. Dokonce se začaly padělat i jeho vlastní padělky. Mezi největšími padělateli byl jeho syn Jacques, který podepisoval svoje díla jménem otce, aby za ně dostal lepší cenu. Meegeren je dodnes považován za největšího padělatele obrazů 20. století a jednoho z největších padělatelů historie. Byl jedním ze „sympatických zločinců“. Proces s ním vyvolal obrovský skandál ve světě umění, zničil kariéru řady expertů, kteří uznali jeho obrazy za pravé, a udělal z něj národního hrdinu, který svým padělkem zesměšnil Göringa. Podle průzkumu veřejného mínění byl v říjnu 1947 druhým nejpopulárnějším Nizozemcem po premiérovi Beelovi.

Meegerenův případ je převyprávěn v 16. epizodě seriálu Dobrodružství kriminalistiky; Van Meegerena hraje Andrej Hryc.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat