Wikipedie

Hýl mexický

druh ptáka rodu Haemorhous

Hýl mexický (Haemorhous mexicanus) je středně velký pěvec z čeledi pěnkavovitých. Původně se vyskytoval na jihozápadě Spojených států amerických. Byl vysazen na východě Spojených států a na Havaji. Tento druh a dva další příbuzné americké druhy byly umístěny do rodu Haemorhous.

Jak číst taxoboxHýl mexický
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Zpěv hýla mexického
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnkavovití (Fringillidae)
Rodhýl (Haemorhous)
Binomické jméno
Haemorhous mexicanus
(Müller, 1776)
Rozšíření hýla mexického (žlutě - letní výskyt, zeleně celoroční výskyt)
Rozšíření hýla mexického (žlutě - letní výskyt, zeleně celoroční výskyt)
Rozšíření hýla mexického (žlutě - letní výskyt, zeleně celoroční výskyt)
Synonyma
  • Burrica mexicana
  • Carpodacus mexicanus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie editovat

Tento druh náleží do rodu Haemorhous spolu s hýlem nachovým (Haemorhous purpureus) a hýlem rudokorunkatým (Haemorhous cassinii). Tyto tři druhy nejsou blízce příbuzné euroasijským druhům rodu Carpodacus, přestože s nimi byli dříve uváděni do stejného rodu.[2][3]

Popis editovat

  • Délka těla: 12,5–15 cm
  • Rozpětí křídel: 20–25 cm
  • Hmotnost: 16–27 g[4]

Dospělci mají dlouhý hranatý, hnědý ocas, hnědou svrchní stranu těla s odstíny šedé na křídlech. Prsa a břicho jsou obvykle proužkované, boky též. Ve většině případů mají samci červenavou hlavu, krk a ramena.[5][6] Tato barva někdy zasahuje dolů na břicho a mezi křídla. Zbarvení samců je variabilní podle roční doby[7] a je získáváno pojídáním bobulí a ovoce.[8] Ve výsledku se rozsah barev pohybuje od žlutavé přes jasně oranžovou (obě vzácné) až po intenzivní červenou. Dospělé samice jsou hnědé svrchu a proužkované zespodu.

  •  
    Samec Mohavského hýla mexického
  •  
    H. m. mexicanus, Mexiko
  •  
    Žlutá varianta
  •  
    Na krmítku v New Yorku

Rozšíření a biotop editovat

Tito ptáci jsou napříč svým areálem převážně stálí, jen v nejsevernějších oblastech svého výskytu táhnou na zimu na jih.[9] Jejich hnízdním rozšířením jsou městské biotopy napříč Severní Amerikou, stejně jako polootevřené oblasti od jižní Kanady až do mexického státu Oaxaca.

Ve 40. letech minulého století byli introdukováni na východě Spojených států. Brzy se aklimatizovali a rozšířili se napříč východem Spojených států, přičemž vytlačili původního hýla nachového, a dokonce nepůvodního vrabce domácího.[10] V roce 1870 nebo dříve byli itrodukováni na Havaj a jsou nyní hojní na všech hlavních ostrovech.

Jejich populace se pohybuje mezi 267 miliony až 1,7 miliardy jedinců v Severní Americe.[8]

Díky schopnosti aklimatizace a únikům či cíleným vypouštěním ze zajetí byli zjištěni v roce 2020 v Evropě, konkrétně v Murcie (Španělsko).[11]

V roce 2012 byli v Kalifornii nalezeni hýlové mexičtí pozitivní na virus západonilské horečky.[12]

Vývoj rozšíření hýla mexického podle Christmas Bird Count dat
 
1958–1961
 
1968–1971
 
1978–1981
 
1988–1990

Potrava editovat

Hýlové mexičtí často shání potravu na zemi nebo ve vegetaci. Živí se převážně obilím, semeny a bobulemi. Mají rádi semena kopřiv a smetanky, vzácně sezobnou hmyz, jako mšice. Jsou to částí návštěvníci krmítek, obzvláště těch se slunečnicí nebo nigrem. Hýl mexický je znám pro poškozování ovoce v sadech a konzumaci komerčně pěstovaných obilnin, ale je považován spíše za obtěžující druh než opravdového škůdce.[13]

Hnízdění editovat

Hnízda si staví v polodutinách, například v budovách, popínavých rostlinách nebo květináčích. Někdy využije opuštěného hnízda jiného ptáka. Hnízda mohou být střídána a znovu užívána v následujících letech. Hnízdo staví samice a někdy je hotové za pouhé dva dny.[14] Je postavené z větviček a odpadků, má úhledný miskovitý tvar a je umístěno 1,8–2,7 m nad zemí.[14]

  •  
    Samec hýla mexického krmí samici jako součást toku
  •  
    Hnízdo s vejci
  •  
    Stejné hnízdo s malými mláďaty
  •  
    Větší mláďata na hnízdě
  •  
    Samec krmí vylétlé mládě které hlasitě pípá a třese křídly

Během toku se samec zobákem jemně dotýká zobáku samice, přičemž ukáže kousek potravy a pokud ta imituje žebrání mláděte, nakrmí ji. Samec rovněž krmí samici během sezení na vejcích a odchovu mláďat[15] a dále je samec hlavním živitelem vylétlých mláďat (která se liší od samice zavinutými rostoucími pery na hlavě). Samice jsou více přitahovány samci s jasně červenou barvou, spíše než řidčeji se vyskytujícími žlutavými nebo oranžovými samci, kteří se občas vyskytnou.[8]

Samice kladou snůšky od února do srpna a mají více snůšek za rok, čítajících 2–6 vajec, nejčastěji však 4–5 vajec. Kladení probíhá obvykle ráno a je snášeno jedno vejce denně.[15] Vejce jsou světle modrozelená, s malými černými skvrnami na hladkém, někdy lesklém povrchu skořápky. Kvůli roztočům, kteří mají negativní vliv více na mladé samečky než na samičky, klade matka vejce se samičkami dříve než se samečky v zájmu zkrácení doby vystavení samečků parazitaci. Tato strategie zvyšuje šanci, že obě pohlaví mláďat přežijí.[16] Samice sedí na vejcích 12–14 dní. Krátce po vylíhnutí odstraní prázdné skořápky z hnízda.[17][18] Mláďata jsou růžová a slepá, s chomáčky jemného prachového peří.[19] Mladí jsou prvních 8 dní tiší a střídavě začnou pípat při krmení.[14] Ze začátku matka odnáší trus mláďat z hnízda, ale jakmile jsou mláďata starší, už se o odnášení více nestará a trus se hromadí na okraji hnízda.[14] Předtím, než začnou létat, se mláďata rozlézají po okolí hnízda a vylétají 11–19 dní od vylíhnutí.[14] Mezi preferovanou potravu patří semena pampelišek.[17] Přestože mnoho v dospělosti se rostlinnou potravou živících ptáků krmí svá mláďata živočišnou potravou (v zájmu dodání bílkovin pro růst), hýlové mexičtí jsou jedni z mála, co mláďata krmí pouze rostlinnou potravou.

Hýlové mexičtí jsou dost agresivní na to, aby odehnali jiné ptáky, například z krmítek.[20]

Paraziti editovat

Hýl mexický může být napaden řadou parazitů, jako je třeba Plasmodium relictum[21] a Mycoplasma gallisepticum, kteří způsobili úbytek populace hýlů mexických na východě Severní Ameriky v 90. letech minulého století.[22]

Roztoč Pellonyssus reedi je často nalézán na mláďatech, hlavně těch z pozdních snůšek.[23]

Vlhovec hnědohlavý, hnízdní parazit, klade vejce do hnízd hýlů mexických, ale potrava, kterou krmí hýl mláďata, není vhodná pro mláďata vlhovce, která pak přežijí jen zřídka.

Reference editovat

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ ARNAIZ-VILLENA, A.; MOSCOSO, J.; RUIZ-DEL-VALLE, V.; GONZALEZ, J.; REGUERA, R.; WINK, M.; SERRANO-VELA, J. I. Bayesian phylogeny of Fringillidae birds: status of the singular African oriole finch Linurgus olivaceus and evolution and heterogeneity of the genus Carpodacus. Acta Zoologica Sinica. 2007, s. 826–834. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 September 2011. 
  3. ↑ ARNAIZ-VILLENA, A; GÓMEZ-PRIETO P; RUIZ-DE-VALLE V. Animal Genetics. [s.l.]: Nova Science Publishers, 2009. ISBN 978-1-60741-844-3. Kapitola Phylogeography of finches and sparrows. 
  4. ↑ CLEMENT, Peter; HARRIS, Alan; DAVIS, John. Finches and Sparrows: an Identification Guide. Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 1993. ISBN 978-0-691-03424-9. 
  5. ↑ SIBLEY, David. The Sibley Guide to Birds. [s.l.]: Alfred A. Knopf, 2000. ISBN 978-0-679-45122-8. 
  6. ↑ HOWELL, Steve N. G.; WEBB, Sophie. A Guide to the Birds of Mexico and Northern Central America. [s.l.]: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 978-0-19-854012-0. S. 757–758. 
  7. ↑ Caldwell, Eldon R. IV Birds – House Finch [online]. [cit. 2008-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 29, 2007. 
  8. ↑ a b c House Finch [online]. Cornell Laboratory of Ornithology [cit. 2008-04-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ BELTHOFF, James R.; GAUTHREAUX, Sidney A. Partial Migration and Differential Winter Distribution of House Finches in the Eastern United States. The Condor. 1991, s. 374–382. Dostupné online. DOI 10.2307/1368953. JSTOR 1368953. 
  10. ↑ WOOTTON, JT. Interspecific Competition between Introduced House Finch Populations and Two Associated Passerine Species. Oecologia. 1987, s. 325–331. DOI 10.1007/BF00378703. PMID 28312977. S2CID 24504742. Bibcode 1987Oecol..71..325W. 
  11. ↑ Alertan de la reproducción del ave exótica camachuelo mejicano en Murcia. EfeVerde. 30 January 2020. Dostupné online. 
  12. ↑ Williams, G., B. Van Dyke, B. Haynes, T. Hallum, N. McConnell, J. Allred, R. Reneau, V. Strode, L.S. Mian and M.S. Dhillon. 2013. Mosquito and West Nile Virus Surveillance at Northwest Mosquito and Vector Control District during 2012. Proc. Calif. Mosq. Vector Control Assoc. 81:147-153.
  13. ↑ Montana state government. House finch detailed information [online]. [cit. 2007-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-20. 
  14. ↑ a b c d e EVANDEN, Fred G. Observations on Nesting Behavior of the House Finch. The Condor. University of California Press/Cooper Ornithological Society, 1957, s. 112–117. Dostupné online [cit. June 28, 2008]. DOI 10.2307/1364571. JSTOR 1364571. 
  15. ↑ a b THOMPSON, William L. Agonistic Behavior in the House Finch. Part I: Annual Cycle and Display Patterns. The Condor. University of California Press, Cooper Ornithological Society, 1960, s. 245–271. Dostupné online [cit. June 28, 2008]. DOI 10.2307/1365516. JSTOR 1365516. 
  16. ↑ BADYAEV, Alexander V.; HAMSTRA, Terri L.; OH, Kevin P.; ACEVEDO SEAMAN, Dana A. Sex-biased maternal effects reduce ectoparasite-induced mortality in a passerine bird. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. National Academy of Sciences of the United States of America, September 26, 2006, s. 14406–11. DOI 10.1073/pnas.0602452103. PMID 16983088. Bibcode 2006PNAS..10314406B. 
  17. ↑ a b Bergtold, W.H. A Study of the House Finch [online]. 1913 [cit. 2008-05-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ WOODS, Robert S. Life Histories of Familiar North American Birds: House Finch. Smithsonian Institution United States National Museum Bulletin. 1968, s. 290–314. Dostupné online. 
  19. ↑ House Finch Nest Survey [online]. Cornell Laboratory of Ornithology. Dostupné online. 
  20. ↑ Backyard Birds of Winter in Nova Scotia [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ HARTUP, Barry K.; OBERC, A.; STOTT-MESSICK, B.; DAVIS, A. K.; SWARTHOUT, E. C. Blood Parasites of House Finches (Carpodacus mexicanus) from Georgia and New York. Journal of Wildlife Diseases. April 2008, s. 469–74. Dostupné online. DOI 10.7589/0090-3558-44.2.469. PMID 18436682. S2CID 34120031. 
  22. ↑ NOLAN, Paul M.; HILL, Geoffrey E.; STOEHR, Andrew M. Sex, Size, and Plumage Redness Predict House Finch Survival in an Epidemic. Proceedings: Biological Sciences. The Royal Society, 7 June 1998, s. 961–965. DOI 10.1098/rspb.1998.0384. 
  23. ↑ STOEHR, Andrew M.; NOLAN, Paul M.; HILL, Geoffrey E.; MCGRAW, Kevin J. Nest mites (Pellonyssus reedi) and the reproductive biology of the house finch (Carpodacus mexicanus). Canadian Journal of Zoology. 2000, s. 2126–2133. Dostupné online. DOI 10.1139/b98-207. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hýl_mexický&oldid=23814305“