Pěnkavovití

ptačí čeleď

Pěnkavovití (Fringillidae) je čeleď malých až středně velkých pěvců. Živí se především semeny. Většina druhů krmí mláďata částečně nebo zcela také hmyzem. Jsou to převážně stromoví ptáci, obývají však i otevřené plochy a snadno se přizpůsobují kulturní krajině. Někteří hnízdí v blízkém okolí člověka, a přizpůsobují se tak jeho životnímu prostředí.

Jak číst taxoboxPěnkavovití
alternativní popis obrázku chybí
Samec pěnkavy obecné
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďPasseroidea
Čeleďpěnkavovití (Fringillidae)
Leach, 1820
Podčeleď

celkem 4 podčeledi

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnkavovití mají proměnlivou velikost těla (10–23 cm), hlava je poměrně velká, kulatá s kuželovitým zobákem. Nohy jsou krátké. Křídla jsou zakulacená, ručních letek je 10, ale první zcela zakrnělá. Ocas s 12 pery je středně dlouhý. Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené, u obou pohlaví mnohdy rozdílné (pohlavní dimorfismus) i když u některých druhů (stehlík) naopak obě pohlaví vypadají velmi podobně. Žijí většinou samotářsky a hnízda staví ve větvích dřevin. Teritoriální zpěv je zvučný. Jsou to velmi dobří letci.[1]

Zástupci

editovat

Čeleď se dělí na 4 podčeledi:[2]

rod Linaria (konopka) má v tomto systému nejasné postavení

V současné době se uvádí okolo 310 druhů v 50 rodech (jakkoliv se jejich systematika v poslední době zejména v souvislosti s analýzami mitochondriální DNA dynamicky vyvíjí).[3][4]

Jsou mezi nimi naši nejpopulárnější pěvci a jeden z nich – kanár – se přizpůsobil prostředí v kleci tak dokonale, že počet kanárů chovaných na celém světě člověkem mnohonásobně převyšuje stav kanára divokého (Serinus canaria) ve volné přírodě.[5] V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou například křivka obecná, dlask tlustozobý, pěnkava obecná, pěnkava jikavec, hýl obecný, hýl rudý, konopka obecná, čečetka zimní, čečetka tmavá, stehlík obecný, čížek lesní, zvonek zelený, zvonohlík zahradní a několik dalších příbuzných druhů.

Reference

editovat
  1. HUDEC, Karel. Ptáci-Aves 3/II. In: Fauna ČSSR. Praha: Academia, 1983.
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8997/
  3. http://www.biolib.cz/cz/taxontree/id8997/pos100,100/
  4. Archivovaná kopie. chopo.pntic.mec.es [online]. [cit. 2010-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-21. 
  5. http://agapornis.cz/penkavoviti/

Externí odkazy

editovat