Gregor Berzevici
Gregor František Berzevici[1] (starší zápis: Gregor Berzeviczy, maďarsky Gergely Berzeviczy; 15. června 1763, Veľká Lomnica – 23. února 1822, Veľká Lomnica) byl významnou postavou hornouherského osvícenství a politickým ekonomem, následovníkem Adama Smitha, jednoho z prvních politických ekonomů.
| Gregor Berzevici | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. června 1763 Veľká Lomnica |
| Úmrtí | 23. února 1822 (ve věku 58 let) Veľká Lomnica |
| Místo pohřbení | Veľká Lomnica |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu (do 1786) |
| Povolání | ekonom |
| Nábož. vyznání | luteránství |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žádal osvobození poddaného lidu zdůrazňujíc, že bez toho není možný další pokrok a podal několik návrhů ke zlepšení hospodářské situace v Uhersku. V hospodářských otázkách byl nejpokrokovější postavou své doby.
Život
editovatPatřil mezi nejvýznamnější studenty Kežmarského lycea[2], kde v roce 1783 získal právnické vzdělání. Poté, do roku 1786, studoval na univerzitě v německém Göttingenu. Zkušenosti získával také v Belgii, Francii a Anglii. Po návratu domů, jako státní zaměstnanec, procestoval mnoho oblastí Horních Uher. Na základě zjištění o způsobu života a hospodářské situaci, předložil císaři Josefovi II. několik návrhů na reformy, ale jeho návrhy nebyly přijaty. Po neúspěšném povstání uherských jakobínů a z obav možného pronásledování se v roce 1795 stáhl do ústraní a věnoval se pouze svým vědeckým a výzkumným pracím, resp. vedení svého hospodářství.
V rámci této činnosti a studia zjistil, a jako první v Uhersku i publikoval, skutečnost, že panující feudální poměry jsou brzdou pokroku. Ostrou kritikou upozorňoval šlechtu na neúnosné vykořisťování poddaných. Navrhl rozvoj obchodu prostřednictvím využití lodní dopravy po řekách propojených kanály.[1] Sám dvakrát podnikl cestu po řekách Poprad, Dunajec a Visla na voru i se zbožím (vínem). Navrhoval také reformy v oblasti daní.
Byl významným funkcionářem Kalvínské církve a přičinil se i o zpřístupnění a propagaci turistiky ve Vysokých Tatrách.[1] Pochován byl v rodinné kryptě na starém hřbitově ve Velké Lomnici. Po jejím vyplenění během druhé světové války, byly jeho ostatky uloženy na dnešním novém hřbitově.
Dílo
editovat- Jeho kniha De commercio et industria Hungariae („O obchodě a průmyslu Uherska“), kterou vydal v Levoči v roce 1797, byla první takovou hospodářskou prací v Uhersku, která poukazovala na stavu konkrétního feudálního hospodářství na správnost závěrů a teorií Adama Smitha.
- V knize De conditione et indole rusticorum in Hungaria („O stavu vesničanů v Uhersku“) jako první vědec na území Uherska, porovnal životní a hospodářské podmínky rolníků v jednotlivých zemích tehdejší Evropy. Výzkumem nevolnictví v Uhersku se stal průkopníkem národopisu.
Berzevici, opisujíc nevolnické poměry kolem roku 1800 uvádí:
| „ | „Počet duší v Uhersku je 7 008 574, kromě vojáků, z toho šlechticů je 325 894, ti drží 16/20 pozemkového majetku a neplatí žádnou daň. Plátců dní je 6 682 280, ti mají ve svých rukách jen 4/20 pozemků“. | “ |
I na základě těchto zjištění se pokoušel o změnu tehdejšího daňového systému a když ne o úplné zrušení, tak alespoň úpravu tzv. „nezdanitelnosti šlechty.“
Další práce
editovat- Notizen über das Zipser Komitat in Ungarn. In: Vaterländische Blätter für den österreichischen Kaiserstaat, (1810), 3. ročník, č. 10, (z 8. 6. 1810, s. 99-103), č. 11 (z 12. 6. 1810, s. 109-112), č. 12 (z 15. 6. 1810, s. 117-122), č. 13 (z 19. 6. 1810, s. 134-136). [Dostupné on-line na stránkách Rakouské národní knihovny, věnované periodickému tisku]
- Oeconomica Publico Politica etc. (1818). V roce 1902 v Budapešti přeložil a vydal Evžén Gaál.
- Die Karpathen in Ungern, ihre natürliche Beschaffenheit, ihre naturerscheinungen, ihre Seen un Thäler, Thiere, Pflanzen und Mineralien, in Sartori Franz: Oesterreichs Tibur, (Vídeň, 1819)
- Die merkwürdigen Karpathen in Ungarn in Sartori Franz: Naturwunder und ausserordenliche Naturerscheinungen unserer Zeit in dem österr. Kaiserthum (Graz,1821)
Význam
editovat- Emeritní sociolog Ján Pašiak považuje Berzeviciho za sociálního filosofa a na základě jeho prací za jednoho z předchůdců sociologie[3].
Ocenění
editovat- V roce 1802 Berzeviciho zvolila svým členem Göttingenská vědecká společnost.
- V Maďarskem městě Miškovec je něm pojmenována střední škola.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor František Berzevici na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c BERZEVICI, Gregor František. In: Biografický lexikón Slovenska I A-B. Martin: Slovenská národní knihovna, 2002. 638 s. ISBN 80-89023-16-9. s. 393-394.
- ↑ [1]
- ↑ Archivovaná kopie. sociologiapasiak.webpark.sk [online]. [cit. 2016-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-12.
Literatura
editovat- DERFIŇÁK, Patrik: Gregor Berzevici, zabudnutý mysliteľ spod Tatier. In: Ročenka Katedry dejín FHPV PU, 2001, s. 7-18.
- DERFIŇÁK, Patrik: Gregor Berzevici a región Spiša. In: Ročenka Katedry dejín FHPV PU, 2004, s. 133-142.
- ENDRÖDI, Ján: Ku genealógii a názvu rodu Berzeviczy. In: Annales historici Presovienses, tomus 6. Prešov : Universum pre Filozofickú fakultu PU, 2006, s. 43-57. Dostupné on-line.
- MACHO, Peter: Bernard Bolzano a Gregor Berzeviczy o jazyku a jazykovej otázke. In: Česko-slovenská historická ročenka, 2000, s. 143-152.
- UČNOVSKÝ, Ladislav: G. Berzeviczy. Martin : Osveta, 1956.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gregor Berzevici na Wikimedia Commons - www.vysoke-tatry.sk
- www.velkalomnica.sk
