Giovanni Legrenzi

italský varhaník a hudební skladatel

Giovanni Legrenzi (pokřtěn 12. srpna 1626, Clusone27. května 1690, Benátky) byl italský varhaník a hudební skladatel barokního období.

Giovanni Giovanni
Giovanni Legrenzi
Giovanni Legrenzi
Narozenípokřtěn 12. srpna 1626
Clusone, Itálie
Úmrtí27. května 1690
Benátky, Itálie
Povoláníhudební skladatel a varhaník
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcekapelník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Clusone nedaleko Bergama v Lombardii. V letech 16451656 byl varhaníkem v chrámu Santa Maria Maggiore v Bergamu. Roku 1656 odešel do Ferrary, kde se stal mistrem kapelníkem (maestro di cappella) v Akademii svatého Ducha (Accademia dello Spirito Santo). Tam setrval do roku 1665.

O jeho životě v následujících pěti letech není nic podstatného známo. Ucházel se o zaměstnání v řadě evropských měst, ale nikde se natrvalo neuchytil. V roce 1670 se stal sbormistrem v sirotčinci Ospedale dei Derelitti. V tehdejším slova smyslu šlo o zařízení mezi internátní školou a konzervatoří. Kromě sirotků a opuštěných dětí tam byly na náklady města vychovávány i nadané děti z řádných rodin. Vedle toho byl od roku 1671 kapelníkem v kostele Congregazione dei Filippini. O deset let později vystřídal Antonia Sartoria ve funkci zástupce kapelníka chrámu sv. Marka v Benátkách, aby se v roce 1685 stal v tomto chrámu kapelníkem.

Nejplodnější období jeho operní tvorby je okolo roku 1681, kdy komponoval minimálně dvě opery ročně. Poté, co se stal v chrámu sv. Marka hlavním kapelníkem se soustředil spíše na hudbu chrámovou. K povinnostem tehdejšího „maestro di cappella“ a patřila i péče o další hudební vzdělání členů souboru. Mezi jeho studenty v té době byli např. i Francesco Gasparini, Antonio Lotti nebo Giovanni Varischino.

Význam

editovat

Legrenzi byl aktivní ve většině žánrů barokní hudby severní Itálie včetně opery, vokální chrámové hudby i hudby instrumentální.

Legrenzovo dílo upadlo neprávem v zapomenutí a bylo zastíněno jmény jeho žáků (Antonio Vivaldi, Antonio Caldara), kteří dovedli k dokonalosti myšlenky jejichž autorem byl Giovanni Legrenzi. Zasloužil se mimo jiné o rozvoj sonátové formy, které dal pevný řád. Dbal na zřetelné kontrasty mezi jednotlivými větami a předepisoval i tempa jednotlivých částí, což nebylo do té doby zvykem. Ve jeho sonátách pro dva nástroje (sonatas a due) i triových sonátách (sonatas a tre) byly party jednotlivých nástrojů prakticky rovnocenné. Podobně jeho kantáty po formální stránce významně ovlivnily dílo Alessandra Scarlattiho.

Živé instrumentální skladby

editovat
  • 18 Sonate da chiesa a due e tre Libro Primo op. 2 (1655).
  • 30 Sonate da camera et da chiesa Libro Secondo op. 4 (1656)
  • 16 Sonate a due, tre, cinque e sei Libro Terzo op. 7 (1663)
  • La Galini – sonata pro housle, violoncello a klavír op. 8
  • La Cetra - 16 Sonate a due, tre e quatro Libro Quatro op. 10 (1673)
  • 16 Balletti e Correnti a cinque stromenti con il basso continuo per il cembalo Libro Quinto op.16 (1691)
  • Nino il giusto (1662 Ferrara) ztraceno
  • L'Achille in Sciro (1663 Ferrara) ztraceno
  • Zenobia e Radamisto (1665 Ferrara)
  • Tiridate (revidovaná verze Zenobia e Radamisto - 1668 Benátky) ztraceno
  • Eteocle e Polinice (1675 Benátky)
  • La divisione del mondo (1675 Benátky)
  • Adone in Cipro (1676 Benátky) ztraceno
  • Germanico sul Reno (1676 Benátky)
  • Totila (1677 Benátky)
  • Il Creso (1681 Benátky)
  • Antioco il grande (1681 Benátky)
  • Il Pausania (1682 Benátky)
  • Lisimaco riamato (1682 Benátky)
  • L'Ottaviano Cesare Augusto (1682 Mantova) ztraceno
  • Giustino (1683 Benátky)
  • I due Cesari (1683 Benátky)
  • L'anarchia dell'imperio (1684 Benátky) ztraceno
  • Publio Elio Pertinace (16846 Benátky) ztraceno
  • Ifianassa e Melampo (1685 Pratolino) ztraceno

Externí odkazy

editovat