Wikipedie

Georges Catoire

ruský hudební skladatel

Georges Catoire či Georgy Catoire nebo Georgij Lvovič Katuar (rusky Гео́ргий Льво́вич Катуа́р; 27. dubna 1861 Moskva – 21. května 1926 tamtéž) byl ruský hudební skladatel francouzského původu.

Georges Catoire
Základní informace
Narození27. dubna 1861
Moskva
Úmrtí21. května 1926 (ve věku 65 let)
Moskva
Místo pohřbeníVvěděnský hřbitov
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, profesor hudební kompozice, vysokoškolský učitel a klavírista
Nástrojeklavír
RodičeLev Ivanovitch Catoire
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se 27. dubna 1861 v rodině francouzských přistěhovalců, trvale usídlených v Rusku. V roce 1884 vystudoval matematiku na Moskevské univerzitě s vynikajícím prospěchem. Poté nějaký čas pracoval v otcově obchodní společnosti, ale záhy se stále více věnoval hudbě. Hru na klavír a základy harmonie studoval nejprve u V. I. Willborga, žáka německého skladatele Karla Klindwortha. Pod jeho vedením zkomponoval klavírní sonátu, několik menších skladeb a transkripcí. Z nich nejznámější se stala transkripce Čajkovského Introdukce a fugy z První orchestrální suity. Čajkovský po vyslechnutí Catoirových klavírních variací mladšímu umělci řekl: „ byl by velký hřích, kdybyste se nevěnoval komponování“.

Aby Catoire prohloubil své znalosti, odebral se roku 1885 do Berlína studovat přímo u Karla Klindwortha. Ten ho také seznámil s tvorbou svého přítele Richarda Wagnera. Catoire se pak stal jedním z mála ruských wagneriánů. Od roku 1879 byl členem Společnosti Richarda Wagnera. Vedle toho studoval hudební teorii a kompozici u Otto Tirsche a později u Philipa Rufera.

Po návratu do Ruska 1887 debutoval Catoire jako koncertní klavírista. Na Čajkovského doporučení pak pokračoval ve studiu u Anatolije Konstantinoviče Ljadova a Nikolaje Rimského-Korsakova. Jeho rodina a blízcí však neschvalovali, že se místo matematice věnuje umění Roztržka vyvrcholila tím, že se Catoire roku 1899 stáhl na dva roky na venkov a téměř přestal komponovat.

Roku 1919 se Catoire stal profesorem skladby na Moskevské konzervatoři. Během té doby napsal několik prací o hudební teorii a kompozici.

Catoirovy skladby se dnes hrají poměrně málo, existuje však několik nahrávek od předních interpretů jako jsou Marc-André Hamelin a David Oistrach. Catoirova hudba klade vysoké nároky na virtuozitu, ale i na cit pro barvu nástroje. Synovcem Georgese Catoira byl hudební skladatel Jean Catoire.

Dílo editovat

Klavírní skladby editovat

  • 3 Morceaux op. 2
  • Caprice op.3
  • 6 Morceaux op. 6
  • Vision, Etude op. 8
  • 5 Morceaux op. 10
  • 4 Morceaux op. 12
  • 4 Preludes op. 17
  • Klavírní koncert (1909) op. 21
  • Chants du crépuscule op. 24
  • Preludium a fuga g-moll op. 25
  • Valse op. 30
  • 4 Morceaux op. 24
  • Tempete op. 35
  • Valse op. 36
  • Koncertní transkripce - Johann Sebastian Bach: Passacaglia in C minor

Vokální skladby editovat

  • 4 romance pro zpěv a klavír op. 1
  • Rusalka, kantáta pro sóla, ženský sbor a orchestr op. 5 (1888)
  • Písně op. 9
  • 4 písně pro zpěv a klavír op. 11
  • 3 básně pro ženský sbor a klavír op. 18
  • 3 básně pro zpěv a klavír op. 19
  • 6 písní op. 22
  • Vokal'nye ansambli pro zpěv a klavír op. 27
  • 7 písní op. 29 (1915)
  • 6 básní de Balmonta op. 32 (1916)
  • 6 básní Vladimíra Solovjeva pro zpěv a klavír op. 33 (1916)

Komorní skladby editovat

  • Klavírní trio f-moll op. 14 (1900)
  • Houslová sonáta č. 1 h-moll op. 15
  • Smyčcový kvartet c-moll op. 16
  • Houslová sonáta č. 2, "Poem" op. 20 (1906)
  • Smyčcový kvartet fis-moll op. 23 (1909)
  • Elegie pro housle a klavír op. 26
  • Klavírní kvintet op. 28 (1914)
  • Klavírní kvartet a-moll op. 31 (1916)

Orchestrální skladby editovat

  • Symfonie c-moll op. 7
  • Mcyri, symfonická báseň op. 13 (1899)

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgy Catoire na anglické Wikipedii.

Literatura editovat

  • Georges Catoire: Teoretický kurz harmonie. Moskva, 1924 (rusky) (Dostupné zde!)
  • Anna Zassimova: Georges Catoire - seine Musik, sein leben, seine Ausstrahlung. Verlag Ernst Kuhn - Berlin, 2011, ISBN 3936637229, ISBN 9783936637229

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georges_Catoire&oldid=21991590“