George Hervey, 2. hrabě z Bristolu

britský státník a diplomat

George William Hervey, 2. hrabě z Bristolu (George William Hervey, 2nd Earl of Bristol, 3rd Baron Hervey of Ickworth) (31. srpna 172118. března 1775, Bath, Anglie) byl britský státník, diplomat a dvořan. Od roku 1743 byl členem Sněmovny lordů, za sedmileté války se uplatnil jako úspěšný diplomat v Itálii a Španělsku, později byl irským místokrálem (1766–1767) a zastával vysoké funkce u dvora. Zemřel bez potomstva, dědicem titulu byl jeho mladší bratr, admirál Augustus Hervey (1724–1779).

George Hervey, 2. hrabě z Bristolu
Zoffany - George William Hervey, 2nd Earl of Bristol.jpg
Narození31. srpna 1721
Úmrtíbřezen 1775 (ve věku 53 let)
Bath
Povolánídiplomat a politik
RodičeJohn Hervey a Mary Hervey
PříbuzníLepell Hervey[1], Lady Mary Hervey[1], Frederick Hervey, 4. hrabě z Bristolu[1] a Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu[1] (sourozenci)
Funkceirský místokrál (od 1766)
Lord Privy Seal (1768–1770)
ambassador of the Kingdom of Great Britain in the Kingdom of Spain
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny Herveyů, která od 15. století sídlila v hrabství Suffolk. Narodil se jako nejstarší syn lorda Johna Herveye (1694–1743), dědice 1. hraběte z Bristolu. Lord John Hervey patřil k vlivným osobnostem dvora Jiřího II., babička Elizabeth, hraběnka z Bristolu (rozená Felton, 1676–1741) byla hofmistryní královny Karolíny. George od roku 1739 sloužil v armádě, z níž odešel již v roce 1742. Po otci zdědil v roce 1743 titul barona a vstoupil do Sněmovny lordů, titul hraběte z Bristolu zdědil v roce 1751. V letech 1755–1758 byl vyslancem v Turínu, během sedmileté války pak sehrál důležitou úlohu jako velvyslanec v Madridu (1758–1761)[2]. Po návratu do Anglie patřil v Horní sněmovně ke stoupencům whigů, po nástupu Jiřího III. se názorově rozešel se svým mladším bratrem Augustem. V letech 1766–1767 byl místokrálem v Irsku, zároveň se stal členem Tajné rady. Do funkce byl jmenován v říjnu 1766, jmenování ale nepřijal a do Irska nikdy neodjel, titulárně však zůstal v úřadu deset měsíců. Správu Irska zajišťoval jeho mladší bratr Augustus, který tehdy zastával post státního sekretáře pro Irsko[pozn. 1]. Po rezignaci na úřad irského místokrále (novým irským místokrálem se stal markýz Townshend se stal členem vlády jako lord strážce tajné pečeti (1768–1770), tuto funkci převzal po W. Pittovi. V Northově vládě zastával dvorský úřad prvního královského komorníka (Groom of the Stole, 1770–1775)[3]. Ve společnosti nebyl příliš oblíben kvůli svému povýšenému vystupování.

Zemřel svobodný v lázních Bath a rodové tituly po něm postupně zdědili dva mladší bratři, admirál Augustus Hervey (1724–1779) a biskup Frederick Hervey (1730-1803), který nechal koncem 18. století přestavět rodové sídlo Ickworth House. Nejmladší z bratrů William Hervey (1732–1815) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generála. Rod později získal titul markýzů z Bristolu (1826).

PoznámkyEditovat

  1. Ve správě Irska v 18. a 19. století nebylo nijak výjimečné, kdy funkce místokrále a irského státního sekretáře zastávali blízcí příbuzní. Před bratry Herveyovými zastávali oba úřady členové významného rodu Seymourů; v letech 1765–1766 byl irským místokrálem Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu a ministrem pro Irsko jeho syn Francis Seymour-Conway, lord Beauchamp

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat