Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu

britský admirál a politik

Augustus John Hervey, 3. hrabě z Bristolu (Augustus John Hervey, 3rd Earl of Bristol, 4th Baron Hervey of Ickworth) (19. května 1724, hrabství Derby, Anglie23. prosince, Londýn, Anglie) byl britský admirál, státník a dvořan, mladší bratr diplomata a irského místokrále 2. hraběte z Bristolu. V mládí vynikl statečností v námořních válkách, později se uplatnil v politice v nižších státních úřadech a jako dlouholetý poslanec Dolní sněmovny. V Royal Navy dosáhl hodnosti viceadmirála (1778), mezitím po bratrovi zdědil titul hraběte z Bristolu a vstoupil do Sněmovny lordů (1775). Byl přítelem objevitele Jamese Cooka, který po něm pojmenoval několik lokalit v různých částech světa.

Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu
Admirál Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu (Národní portrétní galerie (Londýn), Joshua Reynolds)
Admirál Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu (Národní portrétní galerie (Londýn), Joshua Reynolds)
Narození19.jul. / 30. května 1724greg. nebo 19. května 1724
Derbyshire
Úmrtí23. prosince 1779 (ve věku 55 let)
St James's Square
Místo pohřbeníSt Mary's Church, Ickworth
Alma materWestminster School
Povolánípolitik
ChoťElizabeth Pierrepont, Duchess of Kingston-upon-Hull (od 1744)[1][2]
Mary Nesbitt[1]
DětiAugustus Henry Hervey[3]
RodičeJohn Hervey[3][1] a Mary Hervey[3][1]
PříbuzníFrederick Hervey, 4. hrabě z Bristolu[1], George Hervey, 2. hrabě z Bristolu[1], Lady Mary Hervey[1] a Lepell Hervey[1] (sourozenci)
Funkceprvní námořní lord (1771–1775)
Member of the 13th Parliament of Great Britain
Member of the 14th Parliament of Great Britain
Member of the 12th Parliament of Great Britain
Member of the 11th Parliament of Great Britain
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

 
Komodor Augustus William Hervey (Thomas Gainsborough, 1768

)

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Herveyů, který od 15. století vlastnil statky v Suffolku. Narodil se jako druhorozený syn předčasně zemřelého lorda Johna Herveye (1696–1743), dědice 1. hraběte z Bristolu. Otec John Hervey patřil k vlivným dvořanům a politikům za vlády Jiřího II., babička Elizabeth, hraběnka z Bristolu (rozená Felton, 1676–1741) byla dlouholetou hofmistryní královny Karolíny. Augustus studoval ve Westminsteru a od roku 1735 sloužil u námořnictva, již v šestnácti letech dosáhl hodnosti poručíka. Vynikl v bojích proti Francii za války o rakouské dědictví, kdy byl povýšen na kapitána (1747). Později se zúčastnil sedmileté války, v roce 1757 svědčil před válečným soudem ve prospěch později popraveného admirála Johna Bynga. Od roku 1761 sloužil v Karibiku a vynikl v roce 1762 při dobytí Havany. V letech 1762–1765 zastával hodnost plukovníka námořnictva a v roce 1763 byl krátce velitelem ve Středomoří. Mezitím byl zvolen také do parlamentu a poslancem Dolní sněmovny byl v letech 1757–1775. I když patřil k whigům, později se názorově rozešel se svým starším bratrem a v 60. letech začal podporovat hraběte z Bute. Spolu s ním patřil k servilním stoupencům Jiřího III. a v letech 1763–1772 byl královským komořím.

Přes názorové neshody se stranou whigů zastával v letech 1766–1767 funkci státního sekretáře pro Irsko, kde fakticky vykonával správu země za svého nepřítomného bratra, který nepřijal jmenování irským místokrálem. Od roku 1766 byl též členem irské Tajné rady. V Northově vládě byl lordem admirality (1771–1775)[4] a mimo aktivní službu byl povýšen do hodností kontradmirála (1775) a viceadmirála (1778). Mezitím po bratrovi zdědil titul hraběte z Bristolu a vstoupil do Sněmovny lordů (1775).

Jako vlivný dvořan a lord admirality podporoval objevitelské výpravy svého přítele Jamese Cooka, který po něm pojmenoval několik lokalit. Po hraběti z Bristolu byl pojmenován Bristolský záliv na Aljašce, ostrov Bristol v Atlantiku a Herveyův záliv v Austrálii. Jeho jméno původně nesly i Herveyovy ostrovy, od 19. století známé jako Cookovy[5].

ManželstvíEditovat

V roce 1744 se tajně, v noci a na venkově oženil s Elizabeth Chudleigh (1721–1788), dcerou plukovníka Thomase Chudleigha. Jejich manželství skončilo rozchodem již po několika letech a Elizabeth se v roce 1769 znovu provdala za 2. vévodu z Kingstonu. Tím se dopustila bigamie, protože manželství s Herveyem nebylo rozvedeno. Když se Hervey stal v roce 1775 dědicem titulů a majetku svého staršího bratra, usiloval o rozvod, k tomu ale Elizabeth nechtěla svolit, protože mezitím zemřel její druhý manžel vévoda z Kingstonu a měla vyhlídku na část jeho obrovského dědictví. Legitimní dědicové vévody z Kingstonu proti ní zahájili soudní proces kvůli obvinění z bigamie. Proces byl velmi sledovanou událostí a soudního přelíčení ve Westminsteru se zúčastnily čtyři tisíce diváků. Elizabeth byla uznána vinnou z bigamie a nakonec uprchla do zahraničí.

Zemřel bez potomstva, dědicem titulů a majetku se stal mladší bratr Frederick Augustus Hervey (1730–1803), který byl duchovním a díky protekci starších sourozenců působil od roku 1766 jako biskup v Irsku. Nejmladší z bratrů William Hervey (1732–1815) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generála. V následující generaci získal rod titul markýzů z Bristolu (1826).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. Personální obsazení úřadu admirality 1660–1870 na webu British History Online
  5. Ottův slovník naučný; díl XI., Praha, 1897 (reprint 1998), s. 219 ISBN 80-7185-156-6

Externí odkazyEditovat