John Hervey

britský politik, dvořan a spisovatel

Lord John Hervey, 1. baron Hervey z Ickworthu (John Hervey, 1st Baron Hervey of Ickworth) (13. října 1696, Londýn, Anglie5. srpna 1743, Londýn, Anglie) byl britský politik, dvořan a spisovatel ze šlechtické rodiny Herveyů. Jako dědic 1. hraběte z Bristolu užíval od mládí titul lord Hervey, zastával funkce u dvora a ve vládě, v roce 1733 byl povolán do Sněmovny lordů. Proslul jako spisovatel a autor kontroverzních pamětí, které byly na příkaz královské rodiny vydány až sto let po jeho smrti. Zemřel ještě před otcem, titul hraběte z Bristolu zdědili postupně jeho tři synové, z nich vynikl irský místokrál George Hervey, 2. hrabě z Bristolu a admirál Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu.

Lord John Hervey
Lord John Hervey (John Fayram, 1737), National Trust
Lord John Hervey (John Fayram, 1737), National Trust
Narození13. října 1696
Londýn
Úmrtí5. srpna 1743 (ve věku 46 let)
Londýn
NárodnostBritové
Alma materClare College
Westminster School
Povoláníaristokrat, dvořan, politický spisovatel, autor memoárů a politik
ChoťMary Hervey (od 1720)[1][2]
Partner(ka)Anne Vane
DětiFrederick Hervey, 4. hrabě z Bristolu[1]
Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu[3][1]
George Hervey, 2. hrabě z Bristolu[3][1]
Lepell Hervey[3][1]
Lady Mary Hervey[3][1]
RodičeJohn Hervey, 1. hrabě z Bristolu[1] a Elizabeth Felton[3][1]
PříbuzníFelton Hervey[1] (sourozenec)
John Hervey, Lord Hervey[1], Elizabeth Cavendish, Duchess of Devonshire[1], Frederick Hervey, 1. markýz z Bristolu, Lady Mary Hervey[3], Lady Louisa Hervey[3][1] a George Hervey[3][1] (vnoučata)
FunkceLord Privy Seal (1740–1742)
Member of the 6th Parliament of Great Britain
Member of the 7th Parliament of Great Britain
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Pocházel ze staré šlechtické rodiny, která od 15. století vlastnila statky v Suffolku. Narodil se jako druhorozený syn 1. hraběte z Bristolu, matka Elizabeth, rozená Felton (1676–1741), byla v letech 1727–1737 hofmistryní královny Karolíny. Studoval ve Westminsteru a na univerzitě v Cambridge, v letech 1716–1717 podnikl kavalírskou cestu, navštívil Francii a Hannoversko. Otcovým následníkem se stal po smrti svého staršího bratra lorda Carra Herveye (1691–1723), který zemřel na neštovice. John byl v letech 1725–1732 poslancem Dolní sněmovny a patřil ke straně whigů, v roce 1733 byl povýšen na barona a stal se členem Sněmovny lordů. Mezitím začal zastávat vysoké posty u dvora, od roku 1730 byl členem Tajné rady a v letech 1730–1740 náměstkem nejvyššího komořího[4]. Poté se stal členem vlády jako lord pokladu (1740–1742) a lord strážce tajné pečeti (1740–1742). V době nepřítomnosti Jiřího II. v Británii byl v roce 1741 členem místodržitelského sboru. Patřil k výrazným stoupencům premiéra Walpola, po jeho pádu musel odstoupit, funkci lorda strážce pečeti po něm převzal lord Gower. Po odchodu z vlády patřil ve Sněmovně lordů k předním osobnostem opozice proti Comptonově a Pelhamově vládě, kvůli zdravotnímu stavu ale své aktivity omezoval. Zemřel v Londýně ve věku 46 let a byl pohřben na rodovém sídle Ickworth House v Suffolku.

John Hervey vynikl jako bystrý pozorovatel své doby a spisovatel. Kromě několika filozoficko-politických polemik proslul jako autor deníkových záznamů z let 1727–1737, v nichž jako vysoce postavený dvořan otevřeně popisoval život v královské rodině včetně sporů mezi Jiřím II. a princem waleským. Rukopis byl chován v majetku rodiny Herveyů a na příkaz královské rodiny směl být zveřejněn až po smrti Jiřího III. Byl vydán až v roce 1848 pod názvem Memoirs of the Court of George II. Lord Hervey byl otevřený nejen k jiným, ale i sám k sobě, takže vzhledem k jeho bisexuální orientaci a pravděpodobnému poměru s několika významnými muži prošel deník před vydáním radikální cenzurou.

PotomstvoEditovat

Jeho manželkou byla Mary Lepell (1706-1768), dcera generála Nicholase Lepella. Měli spolu osm dětí, tři synové postupně zdědili titul hrabat z Bristolu.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. Personální obsazení úřadu nejvyššího komořího na webu British History Online