Gama globulin
Gama globuliny jsou třídou globulinů, které lze identifikovat podle jejich polohy po elektroforéze proteinů v séru.[1][2] Nejvýznamnější gama globuliny jsou imunoglobuliny (protilátky), i když některé imunoglobuliny nejsou gama globuliny a některé gama globuliny nejsou imunoglobuliny.
Využití v léčbě editovat
Injekce gama globulinu se obvykle podávají ve snaze dočasně zvýšit imunitu pacienta proti nemoci. Jako produkt získaný z buněk kostní dřeně a lymfatických žláz mohou injekce gama globulinu spolu s transfuzí krve a intravenózním užíváním drog přenášet hepatitidu C na jejich příjemce. Jakmile byla v roce 1989 identifikována hepatitida C, krevní banky začaly vyšetřovat všechny dárce krve na přítomnost viru v jejich krevním řečišti. Jelikož je však známo, že hepatitida C je přítomna nejméně od 40. let 20. století, gama globulinová injekce, která byl podána před začátkem 90. let, vystavuje příjemce riziku infekce.
Injekce se nejčastěji používají u pacientů, kteří byli vystaveni hepatitidě A nebo spalničkám, nebo k zajištění kompatibility dárce ledvin a příjemce bez ohledu na shodu krevní skupiny nebo tkáně. Injekce se také používají k posílení imunity u pacientů, kteří nejsou schopni přirozeně produkovat gama globuliny kvůli imunitní nedostatečnosti, jako je agamaglobulinémie vázaná na X a syndrom hyper IgM. Takové injekce jsou v moderní lékařské praxi méně časté než dříve a injekce gama globulinu dříve doporučené cestujícím byly do značné míry nahrazeny použitím vakcíny proti hepatitidě A.
Infuze gama globulinu se také používají k léčbě některých imunologických onemocnění, jako je idiopatická trombocytopenie purpura (ITP), onemocnění, při kterém jsou destičky napadeny protilátkami, což vede k vážně nízkému počtu krevních destiček. Ukazuje se, že gama globulin způsobuje, že slezina ignoruje destičky označené protilátkou, což jim umožňuje přežít a fungovat.
Nedávná[kdy?] klinická studie s gama globulinem u pacientů se syndromem chronické únavy neměla žádný zřetelný přínos, zatímco starší studie prokázala zlepšení. Úspěch této léčby zůstává nejistý.
Další teorie, jak funguje podávání gama globulinu u autoimunitních onemocnění, je přetížení mechanismů, které degradují gama globuliny. Přetížení mechanismu degradace způsobí, že škodlivé gama globuliny mají v séru mnohem kratší polovinu života.
Při Kawasakiho chorobě lze použít intravenózní imunoglobulin (IVIG).
Intravenózní gama globulin byl schválen FDA v roce 2004 ke snížení protilátek u pacienta se selháním ledvin, aby umožnil této osobě přijmout ledvinu od dárce s jinou krevní skupinou (ABO-nekompatibilní), nebo který je nepřijatelnou shodou tkání. Průkopníkem této léčby byl Stanley Jordan v Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles.[3]
V roce 1953 bylo prokázáno, že gama globulin brání paralytické obrně.[4]
Patologie editovat
Přebytek je znám jako hypergamaglobulinémie. Nedostatek je známý jako hypogamaglobulinémie.
Onemocnění gama globulinů se nazývá „gamapatie“ (například u monoklonální gamapatie neurčeného významu).
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gamma globulin na anglické Wikipedii.
- ↑ RAMAKRISHNAN, S. Textbook of Medical Biochemistry. [s.l.]: Orient Blackswan 730 s. Dostupné online. ISBN 978-81-250-2071-4. (anglicky) Google-Books-ID: BVpDI7n2M9gC.
- ↑ GAW, Allan; MURPHY, Michael; SRIVASTAVA, Rajeev. Clinical Biochemistry E-Book: An Illustrated Colour Text. [s.l.]: Elsevier Health Sciences 197 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7020-5414-3. (anglicky) Google-Books-ID: RjUvZEKTbQYC.
- ↑ Multi-center Study Finds Therapy Boosts Kidney Transplants In 'Highly Sensitized' Patients. ScienceDaily [online]. [cit. 2021-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAMMON, W. M.; CORIELL, L. L.; WEHRLE, P. F. Evaluation of Red Cross gamma globulin as a prophylactic agent for poliomyelitis. IV. Final report of results based on clinical diagnoses. Journal of the American Medical Association. 1953-04-11, roč. 151, čís. 15, s. 1272–1285. PMID: 13034471. Dostupné online [cit. 2021-03-31]. ISSN 0002-9955. PMID 13034471.
