Pěnkava jikavec

Pěnkava jikavec
	Samec pěnkavy jikavce ve svatebním šatě
	Samice pěnkavy jikavce Hlas pěnkavy jikavce
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	pěnkavovití (Fringillidae);
Rod	pěnkava (Fringilla);
Binomické jméno
	Fringilla montifringilla; Linnaeus, 1758
	Rozšíření pěnkavy jikavce Rozšíření pěnkavy jikavce hnízdiště celoroční výskyt zimoviště zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnkava jikavec (nebo také jíkavec severní či jikavec severní;^[2] Fringilla montifringilla) je malý zpěvný pták z čeledi pěnkavovití.

Popis

Délka těla: 14–17 cm
rozpětí křídel: 25–28 cm
hmotnost: 22–27 g

Pěnkava jikavec je velká stejně jako její hojnější příbuzná pěnkava obecná. Má štíhlé tělo, poměrně dlouhý ocas a krátký špičatý zobák, který je v zimě slámově žlutý s černou špičkou, v létě černý. Samec ve svatebním šatě má leskle modročernou hlavu, šíji, ramena a pláštík; hrdlo, hruď a malé křídelní krovky jsou rezavohnědé, bez teček; několik tmavých teček je dole na bocích. Břicho a kostřec bílé. Samce lze od samice spolehlivě rozeznat podle souvisle černého zbarvení po stranách hlavy. V prostém šatě je zbarvený podobně jako samice, která má hlavu a hřbet oranžovou s černým skvrněním.^[3] Od pěnkavy obecné rozeznáme jikavce spolehlivě díky oranžové hrudi a tmavému hřbetu.

Pěnkava jikavec je zdatný letec, létá vlnovitě, rychle a vytrvale.^[4]

Hlas

Vábení v sedě i za letu „djyp“ („jip“), „gegege“ a „kvék“ až typické široké „kvéih“. Zpěv je nevýrazný, vrzavý, přičemž v Česku nezpívá; ozývá se v březnu a dubnu.^[4]^[5] Táhnoucí hejno se ozývá často opakovaným tvrdým krátkým a mírně nosovým vábením „jek“.

Rozšíření

Samec pěnkavy jikavce v prostém šatě

Hnízdí v rozmezí od Britských ostrovů a Skandinávského poloostrova po Estonsko a Kamčatku. Zimuje ve střední a jižní Evropě, severní Africe, Pákistánu, Indii, Číně a v Japonsku. Současná evropská populace čítá zhruba 25–43 miliónů jedinců.^[6]

Výskyt v Česku

Na území České republiky nehnízdí, ale pravidelně tu zimuje v počtu 200 000–400 000 jedinců, ovšem stavy viditelně kolísají. Zdržuje se tu od září do dubna.^[4]

Prostředí

Žije především v otevřených jehličnatých, břízových a bukových lesích, na lesních mýtinách a v plevelnatých lokalitách. Vyskytuje se v Česku zpravidla v hejnech, často ve společnosti pěnkav obecných, případně dalších druhů. Na noc zapadá na společná nocoviště v jehličnatých lesích. V zimě se vyskytuje nejčastěji na ruderálních plochách na plevelech, při úrodě bukvic v bučinách.^[4] Létá i ke krmítkům.

Potrava

Živí se drobným hmyzem a jinými bezobratlými živočichy, přes zimu vyhledává především semena různých bylin a stromů (zvláště pak bukvice). Potravu hledá na zemi, kde chodí a poskakuje.^[4]

Hnízdění

Vejce pěnakavy jikavce (Fringilla montifringilla)

Hnízdo si staví ve vidlicích větví na stromech, nejčastěji na bříze nebo smrku.^[3] Díky maskování lišejníkem a travami je většinou dobře ukryté. Během května až července do něj klade 3–8 bílých vajec s černým skvrněním. Na vejcích sedí po dobu 11–12 dní pouze samice.

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ BioLib.cz – Fringilla montifringilla (pěnkava jikavec) [online]. BioLib.cz [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 376. ISBN 978-80-7291-246-9.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 222. ISBN 978-80-200-0927-2.
↑ ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 288. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-14.

Literatura

ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
BEZZEL, Einhard a KAPIC, Tomáš, ed. Ptáci: klíč ke spolehlivému určování – 3 znaky. Překlad Tomáš Kapic. 6. vyd. Čestlice: Rebo, 2014. 238 s. Průvodce přírodou. ISBN 978-80-255-0838-1.
DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2.
SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.

Související články

Pěnkava kanárská

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnkava jikavec na Wikimedia Commons
Česká společnost ornitologická
Český svaz ochránců přírody

[f47e4666462fd0755ab753acebea072c66eaa8b7-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[2] BioLib.cz – Fringilla montifringilla (pěnkava jikavec) [online]. BioLib.cz [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.

[SVSS2016-3] SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 376. ISBN 978-80-7291-246-9.

[DaH-4] DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 222. ISBN 978-80-200-0927-2.

[AAF-5] ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 288. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.

[6] Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-14.

[2]

[1]

[3]

[4]

[5]

[6]