Františkov (Kvilda)
Františkov (německy Franzensthal) je samota, část obce Kvilda v okrese Prachatice. Nachází se v údolí řeky Teplé Vltavy asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Kvildy. Prochází tudy silnice II/167. Františkov leží v katastrálním území Kvilda o výměře 31,32 km².[3]
| Františkov | |
|---|---|
 Panský dům (Františkov 85) | |
| Lokalita | |
| Charakter | samota |
| Obec | Kvilda |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′12″ s. š., 13°37′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kvilda (31,32 km²) |
| Nadmořská výška | 964 m n. m. |
| PSČ | 385 01 |
| Počet domů | 2 (2011)[2] |
  Františkov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 415570 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Původní osada se nacházela z jedné poloviny v katastru obce Nové Hutě a druhá polovina Františkova spadá do obce Kvilda. První sklárna zde vznikla v polovině 18. století. Tato sklárna se nazývala podle blízkého skalního útvaru U Pivního hrnce.[4] V polovině 19. století zde Franz Thun nechal pro skláře postavit domky. Nová osada byla podle něj nazvána Františkov. Sklárna zanikla v roce 1887 a některý ze sklářů složil píseň Lied von der Biertopfnot.[5] V roce 1895 zde Jakub Kraus vybudoval papírnu a dvě vodní elektrárny. Jedna z nich je stále funkční.[4] Papírna byla uzavřena v roce 1930. V roce 1939 byl majetek arizován a následně jej za výhodnou cenu získal říšský Němec Oskar Knäbel. Původní majitelé židé Jakub Kraus a Norbert Schneider zemřeli ve vyhlazovacích táborech. Norbert zemřel v táboře Zamość v Polsku a Jacob Kraus v Osvětimi. Za druhé světové války v bývalé papírně vznikl závod, kde se vyráběly součásti proudových stíhacích letadel Messerschmitt 262A. Objekt továrny byl v roce 1959 odstřelen Československou lidovou armádou.
Pamětihodnosti editovat
V katastru Františkova se nachází u silnice Kvilda – Borová Lada, několik desítek metrů od dřevěného mostku přes Teplou Vltavu (asi 210 metrů vzdušnou čarou západně od skalního útvaru zvaného Pivní hrnec), i nenápadný pomník králům Šumavy. Ten je věnován šumavským převaděčům, kteří působili v hraničním pásmu ve čtyřicátých až padesátých letech 20. století a pomáhali zde (s nasazením vlastních životů) českým občanům při přechodu přes uzavřenou československou hranici.
- Fotogalerie
-
Papírna a továrna na dřevní hmotu ve Františkově (pohlednice, rok 1922) -
Malá vodní elektrárna ve Františkově -
Skalní útvar Pivní hrnec (rok 2014) -
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b Františkov / Franzensthal [online]. NP Šumava cz [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
- ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte. Repr. (der Ausg.) Kallmünz 1954. vyd. Grafenau: Morsak ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 S. 35. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Františkov na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Kvilda na webu ČÚZK
- JANOUŠ, Václav. Na Šumavě hledají nadšenci podzemní továrnu. Nacisté v ní vyráběli stíhačky. iDnes.cz [online]. 2011-01-24 [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
- Fotogalerie: Františkov (historické) [online]. Šumava.cz [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
